V letošním roce budou dokončeny dřevostavby bytových domů Timber Praha, jejich projekt je realizován na úrovni BREEAM Excellent s energetickým průkazem v kategorii A. Jedná se vlastně o první vícepodlažní dřevostavbu bytových domů v novodobé historii Prahy. Samotné realizaci předcházela změna projektu, původně se měly stavět stejně jako ostatní budovy v areálu, tedy převážně z betonu.
Čtyři bytové domy Timber Praha jsou součástí rezidenčního komplexu arcus City nedaleko Prokopského a Dalejského údolí. Jejich hrubá stavba byla dokončena v loňském roce po sedmi měsících od zahájení výstavby.
„Jsme prvním developerem v Praze, který staví vícepodlažní bytové domy ze dřeva. Z betonu je pouze spodní stavba včetně základů a některé prvky schodiště, jinak jsou to dřevostavby. Dřevo jako designový prvek bude rovněž součástí interiérů bytů a společných prostor. Domy mají řadu ekologických prvků jako například geotermální vrty, tepelná čerpadla země/voda sloužící pro vytápění, chlazení a ohřev teplé vody, fotovoltaické panely na střechách, nabíjecí stanice pro elektromobily a exteriérové žaluzie. Opatříme je také systémem smart home pro regulaci vytápění a chlazení či měření spotřeb energií,“ uvádí Josef Wiedermann, jednatel UBM Development Czechia.
Výška domů je v souladu s legislativou České republiky, která normovým postupem umožňuje stavět konstrukce s využitím dřeva maximálně do 12 m požární výšky. ale v Německu a Rakousku již řadu let existují technické a požární předpisy umožňující výstavbu vysokých dřevěných a hybridních staveb. Běžně zde projektují bytové a administrativní domy o šesti i více patrech. „Naše společnost nedávno dokončila budovu o devíti nadzemních patrech Timber Pioneer, první dřevohybridní kancelářskou budovu ve Frankfurtu nad Mohanem. Nyní připravujeme administrativní budovu Timber Peak v Mainzu o dvanácti nadzemních patrech,“ říká Tomáš Krejčí, ředitel projekčního oddělení UBM Development Czechia.
Změny projektu
Železobetonový nosný systém UBM v projektu Timber Praha změnila na dřevěnou konstrukci, zachován je pouze v podzemním podlaží. „Základy, nebo přesněji podzemní stavbu, stále stavíme z betonu, protože je odolnější vůči působení podzemní vlhkosti a vody. Z betonu je také podezdívka do 25 cm nad úrovní terénu a schodišťová ramena. Pouze jeden objekt má z požárních důvodů a kvůli své velikosti celé schodiště včetně výtahové šachty betonové,“ upřesňuje Tomáš Krejčí.
U spodní stavby byla původně navržena jako ochrana proti spodní vodě hydroizolace z modifikovaných asfaltových pásů, po změně projektu byla pro základovou desku a svislé železobetonové obvodové konstrukce vybudována tzv. bílá vana. Hydroizolační pásy zůstaly pouze na stropech spodní stavby v části pod terénem.
Při použití dřeva bylo nutné upravit koncept nosného systému domu, změnily se také dispozice a fasády, tedy počet a velikosti oken. Nové konstrukce způsobily změny i ve vnitřních rozvodech TZB, ve statické části a v části požární bezpečnosti. A jiný je také vnější výraz domů. S ohledem na dřevěný konstrukční systém je na fasádách u balkonů použit dřevěný obklad.
Konstrukce a materiály
Pro vnitřní nosné mezibytové stěny a stropy nadzemních podlaží byly použity masivní CLT panely (tzv. Cross Laminated Timber neboli křížem vrstvené dřevo). „Z CLT panelů se v České republice staví rodinné domy, je to oblíbené řešení. Tato technologie je však natolik pokročilá, že umožňuje stavět i daleko větší budovy. Panely jsou lehčí než beton, ale přitom si zachovávají velmi dobrou nosnost. Vynikají vysokou pevností, stabilitou a dobrou požární odolností, zároveň eliminují vznik tepelných mostů. Výborně také regulují vlhkost, jsou difuzně otevřené a od tloušťky stěn 6 cm i vzduchotěsné,“ vysvětluje Tomáš Krejčí.
Vnější stěny jsou v systému sloupkové rámové dřevěné konstrukce ze smrkového dřeva, fasády z modřínu.
„Stavbu jádra a pláště jsme odhadovali na šest až sedm měsíců. Ukázalo se, že náš plán byl reálný a potvrdilo se tak, že dřevostavby přinášejí zkrácení realizace oproti betonové konstrukci, v tomto případě zhruba o třetinu. Ke zkrácení doby výstavby a dosažení vyšší kvality přispělo i využití technologie prefabrikace. Na výrobní lince zhotovené díly dřevěných konstrukcí se na stavbu přivezly hotové, na stavbě se pouze smontovaly. Tento postup jsme zvolili u nosných stěn a stropů, zčásti také u koupelen. Prefabrikované koupelny do dvou budov Timber Praha pocházejí od firmy SANIKA z Itálie. Dodavatelem Dřevěných konstrukcí je společnost ELK s dlouholetými zkušenostmi s výstavbou ze dřeva, subdodavatelem pro CLT panely pak firma Pfeifer Group,“ popisuje Tomáš Krejčí.
Všechny dřevěné vnitřní nosné stěny byly s ohledem na požární bezpečnost, snadnější elektrorozvody a akustiku opatřeny ze strany bytu sádrokartonovou předstěnou.
Typický půdorys a řez
Vzduchotechnika a vytápění
Původní plynovou kotelnu nahradil nový zdroj tepla – kaskáda geotermálních tepelných čerpadel, která odebírají teplo ze zemních vrtů. Pod budovami J a K bylo realizováno 10 vrtů, pod objekty L a M vždy po pěti vrtech. Celkem se jedná o 20 vrtů, každý z nich s hloubkou 199 m. Zdroj tepla bude v letním období sloužit k chlazení objektů. Tepelná čerpadla odevzdají teplo i chlad do akumulačního zásobníku, odkud se budou distribuovat do systému podlahového vytápění/chlazení. V nejvyšších patrech jsou navíc pro klasické chlazení použity fancoilové jednotky, připojené na samostatný rozvod.
Ohřev teplé vody je řešen v zásobníku o objemu 1000 l s deskovým výměníkem tepla pro větší teplosměnnou plochu.
Původní otopný systém s deskovými tělesy (radiátory) byl s ohledem na nízkoteplotní zdroj vytápění změněn na podlahové vytápění, na schodišti a chodbách jsou elektrická přímotopná tělesa.
Ve strojovně topení a chlazení (původně plynová kotelna) bylo s ohledem na změnu zdroje tepla navrženo rovnotlaké větrání.
Na střechách všech domů jsou instalovány fotovoltaické panely. Celkový výkon FVE všech domů je 81 kWp. Vyrobená elektrická energie se bude využívat pro podporu tepelných čerpadel včetně ohřevu TUV a dále ve společných prostorách pro osvětlení a provoz výtahů.
Podlahy na dřevěných stropních panelech mají tloušťku 170 mm. Stropní CLT panely byly z horní strany opatřeny fólií, která chrání tyto stavební díly před povětrnostními vlivy během přepravy i montáže. Zároveň ve skladbě podlahy zajišťuje funkci separační a pojistné vodotěsné fólie.
Na ní je těžký násyp objemové hmotnosti 1500 kg/m3 tloušťky 60 mm, kročejová izolace tl. 30 mm s nízkou dynamickou tuhostí a betonová mazanina s podlahovým topením a chlazením tloušťky 65 mm
-vis-
Foto: UBM Development Czechia
Publikováno v časopise Materiály pro stavbu 3/2024
