Rozdíly mezi teorií a praxí při použití střešních dřevěných vazníků

Současným trendem rodinných domů jsou stavby, které se svou dispozicí a tvarem zastavěné plochy přibližují čtvercovému půdorysu. Tvar střech je řešen jako stanová střecha s malým sklonem cca 20–22 °. Tvar střechy a její sklon vylučují možnost využití prostoru pro bydlení nebo jiné užívání.

U rodinných domů s malým sklonem střechy volí stavebník krov se sbíjenými dřevěnými vazníky. Z pěti rodinných domů tohoto tvaru a řešení, které si bylo možno v roce 2008 prohlédnout, měl jeden dům krovovou soustavu řešenu tesařským způsobem z masivních dřevěných profilů a čtyři domy byly zastřešeny vazníky.

U všech domků byla v projektu navržena sestava s hlavním středovým sedlovým vazníkem, uloženým v diagonální ose na dva protilehlé rohy. V druhé diagonální ose byly řešeny dva pultové vazníky, uložené na roh obvodového zdiva a stykované na hlavní sedlový vazník. V projektu byl řešen tvar vazníků, dimenzování a spoje. Spojování prvků bylo v projektu navrženo a dimenzováno jako spoje plošnými ocelovými deskovými plechy s přelisovanými trny.

 

 Skutečné provedení

Ze čtyř krovů s vazníky byl jeden krov proveden tak, jak byl vyprojektován, a ostatní tři krovy byly provedeny se spoji na vazníku sbíjenými hřebíky.

Při rozhovoru s investory o způsobu výběru tesařské firmy a její volbě jsme se dozvěděli, že volba a realizace probíhaly takto:

● Krov provedený v souladu s projektem byl realizován a zajišťován stavební firmou, která dům realizovala na klíč.

● Jeden krov se sbíjenými hřebíkovými spoji vazníku, s tvarem a statickým řešením podle projektu zajišťovala samostatně tesařská firma vybraná na základě prohlídky referenčních staveb.

● Při prohlídce předcházejících dvou krovů nebyly žádné závažné vady nebo problémy.

 

Zbývající dva krovy byly provedeny z vazníků sbíjených hřebíkovými spoji, ale v jiném statickém schématu, než bylo projektem deklarováno. Oba tyto krovy vykazovaly řadu vad a nedostatků, které vyvolaly další poruchy na jiných částech stavby, konkrétně:

– zvýšení průhybu a dosednutí vazníků dolní pásnicí na nenosné příčky v interiéru s vyvoláním jejich deformace – prohnutí ve svislé rovině,

– změnu rovinnosti sádrokartonových podhledů s nutností pracného vyrovnávání roviny,

– zborcení střešních rovin pro laťování a pokládku betonové střešní krytiny, a tedy pracné vyrovnávání latěmi a klínky.

 

Výběr realizační firmy byl investorem proveden ve vazbě na nejlevnější cenovou nabídku a náhodným sestavením montážní čety z jednotlivých řemeslníků. Vazníky byly vyráběny neprofesionálním způsobem z řeziva výmětového, zakorněného a napadeného.

Rozdíl realizace těchto soustav proti projektu a změna statického řešení byly provedeny bez vědomí projektanta.

 

Výroba vazníků – použité řezivo: výmět, zakorněné, neomítané, nehraněné. Jednotlivé profily vykazovaly změnu základního tvaru – krajiny nebo prkna se zaoblenou hranou, seříznutá krajina.

● Osa styku jednotlivých diagonál a pásnice je posunuta.

● Hřebíkový spoj je proveden zcela náhodně a v každém spoji je jiná poloha hřebíků bez jakékoliv geometrie. Hřeby ve spoji tvoří vlastně jakýsi shluk libovolně zatlučených hřebů různých délek a různých profilů. Nejsou dodrženy vzdálenosti hřebů od sebe ani od okraje. Okraje prken u hřebů jsou rozštípnuty, takže statická funkce hřebů je vlastně vyloučena.

● Při výrobě vazníku si výrobce pravděpodobně vůbec neproměřil polohu pultových vazníků ve vazbě na hlavní středový vazník a koncové stojiny měly jinou výšku než vazník středový v místě styku obou vazníků. Nestejná výška obou prvků v místě styku byla montážníky vyrovnána náhodně. Stykovaný vazník někde přesahoval rovinu střechy, jinde přesahoval rovinu dolní pásnice.

● Pozoruhodným způsobem bylo provedeno stykování pultových vazníků na hlavní vazník (obr. 4).

● Osazení pultových vazníků na střední hlavní diagonální vazník bylo provedeno mimostředně, a to v každém styku s jinou osovou výstředností (obr. 4).

 

Důsledkem je zvlnění dolní pásnice hlavního středového vazníku a následná deformace pultových vazníků jejich ohnutím ve svislé rovině (obr. 5).

 

 

Zde prezentované vady jsou pouze vadami základními a zásadními, které vedou ke vzniku dalších vad na stavebním díle a ovlivňují kvalitu díla a navazujících prací. Opravy a vyrovnání jsou finančně náročné a technicky pracné.

Vyloučení těchto závažných vad je možné pouze za předpokladu, že stavebník přijme v rámci realizace stavby tyto zásady:

– dodrží projektované řešení,

– vybere si výrobce vazníků dodávajícího certifikovaný výrobek,

– vybere si tesařskou firmu zaškolenou pro montáž vazníků, s referencemi a pracující v řízeném systému jakosti ISO.

 

ALENA HYNKOVÁ

 

1) ČSN 73 2810 Provádění dřevěných konstrukcí.

2) ČSN P ENV 1995-1-1 Navrhování dřevěných konstrukcí.

3) Eurokód 5 STEP 1 a STEP 2.

4) Bednářová, P.: Biodegradace podhledových konstrukcí zateplených šikmých střech, mezinárodní konference, Skalský dvůr, Bystřice nad Pernštejnem, 2007.

5) Bednářová, P. – Krejsová, J.: Zdravé domy pro zdravé lidi, VŠTE v Českých Budějovicích, 2008, ISBN 978-80-903888-9-5.

6) Šilarová, Š.: Střešní pláště navrhované podle závazných kriterií. Stavební infozpravodaj, č. 1, 2007, s. 8–11, ročník 7, MK ČR E 11138. Za podpory MSM 6840770001.