Tašky „bobrovky“ patří k nejtradičnějším střešním krytinám, které po staletí zdobí české vesnice i města. Díky své univerzálnosti se používaly na nejrůznější typy střech – od venkovských chalup přes měšťanské domy až po panské dvory a kostely.
Jejich vznik sahá hluboko do minulosti. Naši předkové si je oblíbili pro jejich trvanlivost, odolnost vůči povětrnostním podmínkám a estetický vzhled. Původně byly vyráběny ručně, takže každá taška byla originál. Později, od druhé poloviny 19. století, se začaly vyrábět strojově. Bobrovky postupně nahradily původní doškové střechy – nejen kvůli lepší odolnosti, ale také kvůli vyšší bezpečnosti. Představovaly totiž nehořlavou alternativu, což bylo v době častých požárů zásadní výhodou.
Proč „bobrovka“?
Název krytiny vychází z jejího tvaru – kulaté zakončení spodní hrany tašky připomíná ocas bobra, odtud lidové pojmenování „bobrovka“. Tvar bobrovky nevznikl náhodně. Díky své promyšlené konstrukci dokážou jednotlivé tašky k sobě přesně přiléhat, vytvářejí těsný a trvanlivý povrch, který odolává dešti i mrazu. Kromě kulatého tvaru se v praxi používají i další varianty. Například – segmentový, rovný, gotický či šestiúhelníkový řez bobrovek.
Ukázky různých variant bobrovek z katalogu Slovenských akciových cihelen v Hodoníně, nedatováno
Parametry bobrovek
Bobrovka je klasická tažená pálená taška, která může mít hladký povrch nebo podélné rýhování zlepšující odvod dešťové vody.
Bobrovky se vyrábějí nejčastěji v následujících povrchových úpravách:
režná (přírodní) – tradiční červenohnědá barva,
engoba – matný až pololesklý povrch s různými odstíny (hnědá, měděná, černá aj.),
glazura – lesklý povrch, vyšší odolnost vůči nečistotám a mechům.
Typické rozměry činí přibližně 380 mm na délku a 175 mm na šířku. Moderní bobrovky mají rozměry ještě o několik milimetrů větší. Hmotnost jedné tašky dosahuje cca 1,75 kg, což řadí bobrovku mezi těžší střešní krytiny.
Spotřeba na 1 m² se odvíjí od způsobu pokládky a pohybuje se obvykle v rozmezí 23 až 40 kusů.
Podle účelu a charakteru stavby se uplatňují následující způsoby pokládky:
1) Jednoduché krytí (loučové)
Tento způsob pokládky se dnes využívá už jen velmi výjimečně. Pokládka začínala od okapu; na každou lať se zavěšovala jedna řada tašek a pod příčné spáry se vkládaly dřevěné louče (minimálně 4 cm široké), později pásky z pozinkovaného plechu. Tento typ krytiny byl poměrně lehký a používal se především na méně náročné stavby v oblastech s příznivými povětrnostními podmínkami.
2) Dvojité krytí (korunové a šupinové)
A) Korunové krytí – klade se na řídké laťování (zpravidla na latě vzdálené od sebe 30 cm). Počínaje od okapu se zavěšují na každou lať řady bobrovek, aby vrchní řady kryly styčné spáry spodních tašek. Tedy, každá další řada se posouvá o polovinu šířky tašky oproti předchozí řadě. Korunové krytí je u nás nejčastějším způsobem pokládky bobrovek.
Používá se pro běžné střechy i na památkově chráněných objektech, kde je nutné zajistit kvalitní hydroizolaci.
B) Šupinové krytí – klade se na husté laťování (obvykle s roztečí latí cca 15 cm). Jednotlivé tašky se v polovině překrývají. Počínaje od okapu se zavěšuje na každou lať jedna řada bobrovek, aby vrchní řady kryly styčné spáry spodních. Každá taška přesahuje přes dvě laťová pole, čímž vzniká elegantní šupinatý vzor.
Závěr
Po staletí byly bobrovky neodmyslitelnou součástí zdejší architektury. Ačkoli je ve 20. století postupně vytlačily levnější a snadněji vyráběné střešní krytiny, v posledních letech zažívají renesanci. Rostoucí zájem o tradiční řemesla, autenticitu a dlouhou životnost stavebních materiálů přináší bobrovkám nové uplatnění. Díky moderním výrobním technologiím a kvalitním surovinám dnes dokážou nabídnout vysokou životnost a estetickou hodnotu, která se uplatní nejen na historických stavbách.
MICHAL HOFMAN
Fot: archiv autora
Mgr. Michal Hofman (* 1981) vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci, obor historie. Zabývá se regionální historií, industriální historií, především cihlářstvím. Od roku 2012 je vedoucím Orlického muzea v Chocni.
Použité zdroje:
Dobové cihlářské letáky a reklamy (Katalog Slovenských akciových cihelen v Hodoníně, nedatováno, Katalog továrny hliněného zboží Fr. Wawerka, v Lipníku nad Bečvou, nedatováno;), soukromý archiv autora.
Katalog cihlářských výrobků. Československé cihlářské závody, n. p., Brno, rok 1986.
Katalog výrobků. Východočeské cihelny, n. p., Hrochův Týnec, rok 1967.
