Aktuality, Věda a výzkum

Do deseti let mezi stovkou nejlepších technických univerzit světa! To je vize Michala Pěchoučka, který 2. února nastoupil do vedení ČVUT

Prof. Michal Pěchouček se v pondělí 2. února ujal rektorské funkce a zároveň představil svůj tým. Zevnitř ČVUT pochází pouze jeho polovina a v kolegiu univerzity zasednou i lidé, kteří reagovali na výzvu nově zvoleného rektora adresovanou už v loňském roce veřejnosti. Mezi prorektory se objevují silné osobnosti a jejich portfolio odpovídá nárokům, které na svou misi klade nový rektor. Jeho cílem je zkvalitnit výzkum a výuku, otevřít ČVUT světu, přilákat ze zahraničí špičkové vědce a vědkyně a navázat pevnější vztahy se zástupci tuzemského průmyslu. 

Michal Pěchouček

„ČVUT pod mým vedením by se mělo stát technickou univerzitou první volby v našem regionu. Aby se tu dobře cítili studující i vyučující a abychom nastartovali efektivní spolupráci s komerční sférou. Využít chci svých zkušeností z byznysu i svého dlouholetého působení na půdě ČVUT,“ říká Michal Pěchouček a dodává: „Během následujících let chci univerzitu řídit tak, aby se dostala mezi sto nejlepších technických univerzit světa, podle žebříčku QS World University Ranking by Subject: Engineering and Technology. Pro srovnání, nyní je na 189. místě.“

Mezi nejbližšími spolupracovníky nového rektora se objevují jména jako např. Jakub Nešetřil, jeden z nejúspěšnějších zakladatelůtechnologických projektů v Česku. K jeho posledním iniciativám patří Matika Česku. Na ČVUT se stal prorektorem pro podnikavost a transfer technologií. Prorektorem pro zahraničí a vztahy s vládou je Ladislav Krištoufek, dosavadní prorektor Univerzity Karlovy, který patří k nejcitovanějším vědcům na světě. Prezident republiky ho před dvěma lety vyznamenal medailí za zásluhy v oblasti vědy. V týmu našla své místo mimo jiné Lenka Burgerová, která vede sekci pro kampusy a stavebníinfrastrukturu. Někdejší prorektorka Technické univerzity v Liberci má za úkol soustředit se na urbanistický rozvoj ČVUT a na starost má i revitalizaci a přestavbu strahovských kolejí v Praze. Zvnějšku pochází celá polovina prorektorů, což je historickýunikát. Naopak z univerzity se rekrutují např. bývalý děkan Fakulty elektrotechnické Pavel Ripka, bývalý vedoucí Katedry kybernetiky na Fakultě elektrotechnické Tomáš Svoboda nebo bývalý zástupce proděkana pro vědeckovýzkumnou činnost na Fakultě stavební Jan Zeman. 

Prvním krokem vedoucím k naplnění mise nového rektora je zahájení programu pro excelentní mladé vědce a vědkyně ČVUT Starting Grant. Spouští ho zároveň se svým nástupem do funkce a cílem je podpořit začínající akademiky se zahraniční zkušeností a špičkovými výsledky, aby zahájili svou samostatnou vědeckou dráhu právě na ČVUT. Do programu se mohou hlásit od 2. února do 30. března 2026 a pokud uspějí, získají až čtyři miliony korun ročně po dobu tří let. Peníze jsou určené k založení výzkumnéskupiny, kterých může vzniknout celkem až deset.

Garantem programu ČVUT Starting Grant je prorektor pro vědu Jan Zeman: „Tato aktivita plně odpovídá strategii nového rektora. Cílem je získat pro univerzitu nejlepší mladé vědce a vědkyně a pomoci jim naplno rozvinout jejich potenciál. To se vyplatí nejen ČVUT, ale i celé společnosti,“ vysvětluje. Součástí je také snaha systematicky odstraňovat bariéry, které brání plnému zapojení talentovaných lidí do výzkumu, včetně těch souvisejících s rodičovstvím.

Přidejte komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*