V srpnu 2014 byla v polském městě Bytom otevřena nová originálně řešená přírodní divadelní scéna. V zázemí přírodního amfiteátru se uplatnily sádrovláknité desky fermacell.
Dílo, připomínající podle polských médií šál ve větru, je mimořádně zdařilým výsledkem česko-polské spolupráce – autorem architektonického návrhu je polský architekt Łukasz Pluta z ateliéru Plus 8 ze Zabrze, konstrukční a statický návrh dřevěné konstrukce navrhl Ing. Zbyněk Šrůtek z ateliéru Timberdesign (www.timberdesign.cz) a realizaci dřevěné části konstrukce provedla firma KASPER Polska, Sp. z o. o. (www.kasperpolska.pl), pobočka českého specialisty na dřevěné nosné konstrukce KASPER CZ. V zázemí přírodního amfiteátru se uplatnily sádrovláknité desky fermacell, se kterými má firma KASPER dlouholeté zkušenosti a které jsou velmi oblíbené i na polském trhu.
Nový amfiteátr v Bytomi byl postaven na místě staré „koncertní mušle“, která byla ve špatném stavu a byla zbourána. „Podle našeho názoru by byl pokus o záchranu původní budovy příliš nákladný a nemusel nutně přinést požadovaný konečný výsledek.“ říká architekt Łukasz Pluta. Designéři se proto rozhodli pro demolici objektu a umístění nového, který splňuje platné zákony a technické podmínky.
Výstavba nového amfiteátru je jedním z prvků současné úpravy historického městského parku města Bytom a architekti se u nového projektu snažili navázat na předchozí design koncertních prostor. Podle jejich názoru autor původního objektu zcela správně reagoval na úkol odlehčit velkou budovu v parku a vzbudit efekt „levitace“. A tentýž cíl měli i autoři nového amfiteátru, který bude sloužit pro pravidelné koncerty a divadelní představení. „Mluvíme o vzdušné střešní konstrukci, která působí dojmem, že velký pevný blok se volně vznáší nad scénou.“ vysvětlil Łukasz Pluta, autor architektonického návrhu. Hlavní devizou nové budovy byla i skutečnost, že architekti realizovali uvedený efekt s použitím dnes běžně dostupných materiálů a technologií.
„Ze stavebně-technického hlediska je stavba amfiteátru rozdělena na dvě části – na hlavní scénu a zázemí, vzájemně geometricky provázanými prostorovým tvarem zastřešení, které dává stavbě výjimečný charakter.“ říká Ing. Zbyněk Šrůtek a dodává: „Statický model konstrukce byl vytvořen v software RFEM od firmy DLUBAL, ve kterém byly zohledněny veškeré nelinearity prvků a charakteristik podloží. Konstrukční prvky byly modelovány v programu pro dřevostavby SEMA.“
Zakřivená střešní konstrukce hlavní scény je tvořena 10 kusy tvarově odlišných podélných rámů z lepeného lamelového dřeva, z boční strany kloubově připojených na železobetonové opěrné stěny. Rámy tloušťky 100 mm s proměnným průřezem po jejich délce (600–1030 mm) a vzepětím (3700–6450 mm) překlenují v podélném směru vzdálenost 18 m a v příčném směru jsou rozmístěné v roztečích 1,2 m. Rámy v příčném a podélném směru mají čtvercové kazetové uspořádání a jsou doplněné o dřevěný diagonální ztužující systém konstrukce, zajišťující stabilitu v příčném směru. Veškeré konstrukční uspořádání prvků a především jejich spojů byly navrženy s maximálním důrazem na estetickou čistotu celku.
Konstrukce stěn v zázemí divadelní scény (šatny) je navržena v systému „two by four“ s konstrukční sádrovláknitou deskou fermacell. Konstrukce střechy je v této části řešena kombinací dvou technologií. Ve viditelné části je navržen stejný systém jako u hlavní scény, tj. prvky z lepeného lamelového dřeva, v neviditelných místech je střešní konstrukce řešena z příhradových vazníků se styčníkovou deskou.
podle podkladů firmy Fermacell
