Suché podlahy jsou vhodné do všech staveb s běžným provozem. Používají se v rodinných domech, kancelářských budovách, dřevostavbách i při rekonstrukcích starého bytového fondu. Jsou výhodné zejména pro řešení střešních nástaveb a pro vytvoření obytného podkroví v půdních vestavbách.
Společnost Rigips letos přichází s novinkou, která pokládku suchých podlah jednak urychlí a jednak zjednoduší: podlahové dílce RigiStabil E25. Jde o dvě desky slepené k sobě, každá z nich má po obvodu polodrážku. Pro zvýšení stavebně-technických vlastností mohou být doplněny podkladní izolační vrstvou (suchý vyrovnávací podsyp, dřevovláknitá deska, stabilizovaný polystyren, minerální izolace). Podlahy RigiStabil jsou vhodné i pro instalaci teplovodního či elektrického podlahového topení.
Výhody suchých podlah:
● nízká hmotnost,
● rychlý postup stavby (bez dlouhých technologických přestávek),
● suchý proces výstavby (bez zanášení vlhkosti do stávajících konstrukcí),
● snadná opravitelnost povrchů,
● rovinnost konstrukcí,
● neprůzvučnost,
● ekonomická efektivita,
● snadná aplikace podlahového vytápění.
Následující montážní postup znázorňuje pokládku suché podlahy v podkroví s použitím desek RigiStabil E25. Jedná se o velmi pevné a odolné dílce, které mají výborné akustické vlastnosti a jsou odolné proti vlhku. Podlaha z dílců RigiStabil E25 je lehčí než podlaha sádrovláknitá, což představuje snazší montáž a menší náročnost na nosnou konstrukci.
Na podklad, kde hrozí propadávání podsypu, položíme geotextilii. Vytáhneme do výše skladby i na obvodové stěny (obr. 1) a přisponkujeme ji (obr. 2) nebo přilepíme. Nikdy nepoužíváme fólii. K obvodovým stěnám přisponkujeme nebo přilepíme okrajový pásek z důvodu dilatace (obr. 3). Nerovnosti podlahy větší než 10 mm vyrovnáme podsypem (obr. 4). Ten nasypeme ve dvou paralelních řadách, které vyrovnáme do požadované výšky (max. 60 mm v jedné vrstvě). Poté na ně položíme vodící latě.
Pomocí třetí latě, kterou usadíme na vodicí latě, vyrovnáváme podsyp do rovné plochy (obr. 5). Kročejová izolace nesmí být položena přímo na podsypu, jelikož by z dlouhodobého hlediska mohlo dojít k vtlačování podsypu do měkčí kročejové izolace a tedy k sedání celé podlahy. Proto použijeme nejprve roznášecí desku (např. RigiStabil o tloušťce 12,5 mm), kterou volně položíme lícovým papírem na podsyp (obr. 6). Na roznášecí desky položíme kročejovou izolaci z dřevovláknitých desek o tloušťce 19 mm a hmotnosti 230 kg/m³. Kročejovou izolaci pokládáme v jedné či dvou vrstvách, přičemž vrstvy kročejové izolace musí být navzájem provázané. Kročejová izolace musí být rovněž provázaná s roznášecí deskou. Desky klademe s minimálním přesahem 250 mm, aby nevznikala křížová spára (obr. 7). U podlahových dílců, které budeme pokládat ke stěně, odřízneme polodrážku (obr. 8 a 9). Podlahové dílce pokládáme přes spáru dřevovláknitých desek.
Polodrážky důkladně prolepíme Podlahovým lepidlem Rigidur (obr. 10).
Na polodrážky, na nichž je naneseno lepidlo, položíme navazující dílce. Přilepené polodrážky přisponkujeme sponkami v délce 21–22 mm, a to maximálně 150 mm od sebe (obr. 11). Tuhnoucí lepidlo vypění skrze spáry. Proto je potřeba ho po částečném zatvrdnutí seříznout špachtlí (obr. 12).
Pokud pokládáme tenkovrstvou podlahovou krytinu (např. vinyl), doporučujeme na desku aplikovat vytvrzovací stěrku Saint-Gobain Weber pro suché podlahy ve spojení s penetrací Saint-Gobain Weber rovněž určenou pro suché podlahy. Podlaha je potom odolnější, neprokreslí se v ní spáry a má vyšší únosnost (obr. 13).
Pokud pokládáme silnější krytinu (např. tlustý koberec) nebo tvrdou krytinu (parkety, plovoucí podlahu), není nutné spáry nijak upravovat a vytvrzovací stěrka je tedy zbytečná. Výsledná podoba suché podlahy v podkroví (obr. 14). Jedná se o estetické a ekonomické řešení, které nezatěžuje konstrukci a má výborné parametry z hlediska kročejového útlumu.
podle podkladů společnosti Saint-Gobain Construction Products CZ, a. s., divize Rigips
