Zateplovací systémy se v poslední době těší velké oblibě a kvalita zrealizovaných systémů má neustále vzrůstající tendenci. Nicméně téměř u každé realizace jsou detaily zateplení, které bývají zhotovitelem výrazně podceňovány a kde bývají často použita chybná řešení. Klasickým příkladem takovéhoto vysoce podceňovaného detailu je soklová část zateplení, která je ve styku se zeminou (obr. 1).
K tomuto detailu často zpracovatelé přistupují velmi laxně, přičemž si neuvědomují, že soklová část domu je po balkónech a střeše nejzatěžovanější částí obvodového pláště. Tato část domu je oproti zbytku fasády namáhána v daleko větší míře, a to zejména zvýšenou vlhkostí, mechanicky, větším zašpiněním a v neposlední řadě také chemicky (obr. 2). Pokud však chceme, aby nám tato část domu dobře a dlouho sloužila, je nutné tomuto detailu zateplení věnovat náležitou pozornost a při realizaci použít vhodné systémové řešení.
Požadavek na zateplení soklové části vychází zejména z toho, v jaké výšce je umístěna podlaha nejníže vytápěných místností domu. Zateplení se zpravidla provádí slabší vrstvou tepelné izolace (tloušťka by neměla být menší než 8 cm), a to minimálně 80 cm pod úroveň spodní hrany nejnižší vytápěné podlahové konstrukce. V ideálním případě se pak soklová část domu zatepluje až pod úroveň terénu, a to opět minimálně 80 cm. V tomto případě je pak nezbytné, aby technické řešení tohoto detailu bylo schopno dlouhodobě odolávat zatížení zemní vlhkostí. K dosažení maximální odolnosti konstrukce je důležité nejen použití vhodných materiálů, ale také jejich přesná skladba a přesné řemeslné provedení.
Materiály pro zateplení soklové části domu musí splňovat následující podmínky:
1. minimální nasákavost,
2. mrazuvzdornost,
3. minimální nebo žádná vzlínavost vody,
4. dostatečná pevnost v tlaku,
5. schopnost napojení na již provedenou hydroizolaci,
6. jednoduchost zpracovatelnosti.
Základním předpokladem je použití vhodného izolantu, například extrudovaného polystyrenu nebo Perimetru. Oba materiály mají velmi dobré mechanické vlastnosti, jakými jsou pevnost v tlaku a odolnost vůči působení vlhkosti, které je předurčují k použití právě v soklových oblastech. Hlavní rozdíl mezi těmito materiály spočívá především v tom, že extrudovaný polystyren je vůči vlhkosti odolný v celém svém objemu, kdežto Perimetr má vůči vlhkosti odolnou pouze povrchovou úpravu a jejím mechanickým poškozením bývá tato odolnost výrazně snížena.
Pozor na vzlínající vlhkost
Další neméně důležitou podmínkou funkčního zateplení soklové oblasti je i použití vhodného lepidla a také správně a funkčně provedená hydroizolace zateplovacího systému a její funkční napojení na stávající hydroizolaci. Prvním problémem je tedy správné přilepení izolantu. Použití cementových lepidel, případně lepidel na bázi polyuretanových pěn, je v těchto případech vysloveně nevhodné, a to jednak z hlediska vysoké nasákavosti těchto produktů (za izolantem pak v lepidle dochází ke vzlínání vlhkosti, která se může dokonce dostat až nad úroveň horizontální izolace), a jednak z hlediska problematické přídržnosti k podkladu. Svislé konstrukce bývají zpravidla izolovány pomocí asfaltových pásů, případně pomocí speciálních stěrkových materiálů na bázi bitumenu, a přídržnost lepidel běžně používaných k lepení zateplovacích systémů je při aplikaci na asfaltové podklady téměř nulová (obr. 3). Z těchto důvodů je nezbytné použití speciálních materiálů.
Spolehlivé ochrany zatepleného soklu proti zemní vlhkosti se dá dosáhnout použitím materiálů z řady PCI firmy BASF Stavební hmoty ČR, a to konkrétně pomocí materiálů PCI Pecimor® 1K a PCI Secoral® 1K. Lepení izolantu se provádí celoplošným nebo rámo-bodovým přilepením za použití materiálu PCI Pecimor® 1K. Tento materiál se vyznačuje výbornou přídržností k podkladům na bázi bitumenu i k minerálním podkladům a zároveň zaručuje nulové vzlínání vlhkosti za izolantem. Hydroizolace vnějšího líce se pak provádí pomocí materiálu PCI Secoral® 1K, a to tak, aby byla hydroizolace vytažena minimálně 30 cm nad úroveň terénu. Toto řešení zaručuje dlouhodobou funkčnost jak z hlediska tepelnětechnického, tak z hlediska ochrany proti vlhkosti (obr. 4). Přesný návrh funkčního řešení je však vždy závislý na konkrétních podmínkách dané stavby.
Martin Hurta,
produktový manažer PCI
