Podle studie, kterou pro Asociaci výrobců minerální izolace (AVMI) zpracovala společnost CEEC Research, jsou investoři a realizátoři staveb informováni o zpřísňujících se požadavcích na energetickou náročnost budov a jsou rozhodnuti se na změny připravit sami nebo využít profesní komory. Zároveň ale očekávají, že stát zavede podpůrné finanční mechanismy a pomůže tak lidem s realizací energeticky efektivních opatření.
Nejvíce energie v Evropě (40 %) spotřebovávají budovy. V ČR je spotřeba energie na jednotku HDP o polovinu vyšší, než průměr zemí EU27, a i proto si stát snižování spotřeby energií stanovil jako jednu z priorit energetické politiky.
Tato situace byla jedním z hlavních impulsů, proč se Asociace výrobců minerální izolace (AVMI) ve spolupráci se společností CEEC Research rozhodla provést průzkum mezi předními investory a realizátory staveb v České republice s cílem zjistit, jak se na nové trendy v oblasti energetické efektivity připravují. Průzkum proběhl v prosinvi formou rozhovoru se zástupci sta firem a organizací, polovinu tvořili investoři, polovinu realizátoři staveb. Studie byla konzultována s Ministerstvem průmyslu a obchodu, výsledky byly prezentovány mimo jiné na Ministerstvu životního prostředí a budou představeny na Ministerstvu pro místní rozvoj.
Za nejúčinnější úsporná opatření považují jak investoři, tak i realizátoři staveb především kvalitní zateplení budov a s velice mírným odstupem rovněž instalaci kvalitních oken. Podle čtyř pětin respondentů (81 %) ke zlepšení energetické úspornosti nových i postavených budov bude třeba pomoci od státu ve formě podpůrných nástrojů. Z hlediska jejich efektivity hodnotí dotazovaní nejvýše přímé dotace a zvýhodněné úvěry.
„Prostředky vložené do motivační oblasti vedoucí ke snižování energetické náročnosti budov jsou dobrou investicí jak pro stát, tak pro celý sektor stavebnictví,“ řekl Libor Urbášek, předseda Asociace výrobců minerální izolace. Miroslav Zámečník, ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV), dodal: „Malé stavebnictví má jeden z nejvyšších multiplikačních efektů v celém hospodářství, dá se rozprostřít po celé republice a dokonce diferencovat podle regionů, kde je třeba zaměstnat lidi.“
„Za zásadní považujeme optimální nastavení rámce podpory, a to jak poradenské, informační, tak samozřejmě finanční,“ uvedl Pavel Gebauer, vedoucí oddělení podpory obnovitelných zdrojů energie Ministerstva průmyslu a obchodu, s nímž AVMI a CEEC Research východiska a závěry studie konzultovaly. Podle Pavla Gebauera je zateplování jedním z palety opatření pro lepší energetický standard budov a je potřeba používat osvědčené technologie i progresivní řešení, a to vždy s ohledem na celkové ekonomické dopady.
Přírůstek nových budov do bytového fondu je ročně pouze 1 %, proto největší potenciál úspor je právě v renovacích již postavených budov.
Za posledních 5 let se zlepšily tepelně-technické vlastnosti minerálních izolací v průměru o 15 % a zároveň za tu dobu došlo k 58% nárůstu tloušťky aplikovaných izolačních materiálů. Další vývoj se ale bude ubírat především cestou zkvalitňování materiálů, protože tloušťka zateplení již je na hranici limitů, kdy nastávají další technické obtíže (náročnější kotvení atp.). Fixní náklady na zateplení domů (montáž, lešení, oplechování, kotvení, omítka) tvoří více než dvě třetiny z celkových nákladů, a proto lze obecně doporučit instalaci větší tloušťky izolace, která zajišťuje hlavní funkci zateplovacího systému, totiž úsporu energie, a u které náklady s rostoucí tloušťkou rostou jen mírně.
Dotace a další podpora zateplování budov a úspory energií by mohly být získávány z výnosu prodeje emisních povolenek, aniž by přímo zatěžovaly státní rozpočet, podobně, jako tomu bylo v minulosti v případě programu Zelená úsporám.
„Výnosy z emisního obchodování by měly být použity zejména na přechod na vyšší energetické standardy budov, a to i v souvislosti s naplněním nových požadavků směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD II). MŽP v rámci politických vyjednávání udělá maximum pro to, aby významná část výnosů z aukcí povolenek v EU ETS směřovala právě do tohoto sektoru,“ vyjádřil se Tomáš Chalupa, ministr životního prostředí České republiky.
Plné znění studie je možné získat na webových stránkách www.mineralniizolace.cz nebo www.ceec.eu.
Potenciál úspor v bytových objektech
V ČR je zhruba 1,75 mil. domů určených k bydlení, z toho 1,53 mil. rodinných domů. Celkem je v ČR 3,9 mil. bytů, z toho 1,73 mil. v rodinných domech. Přes 70 % energie v těchto domech je spotřebováno na vytápění. Při celkové roční spotřebě energie v residenčním sektoru 322 mil. GJ se jedná o 225 mil. GJ. Při zjednodušeném přepočtu, kdy 1 GJ odpovídá 0,2778 MWh a ceně 2000 Kč/MWh (CZT, plyn, elektřina) vychází cena energie na vytápění přes 125 miliard Kč/rok. Uvažujeme-li reálný ekonomický potenciál úspor 50 %, činí tato úspora 62,5 mld Kč. K jejímu dosažení směřuje jednak zavedení Směrnice EPBD II do právní úpravy ČR, avšak bez motivačních programů a podpory nebude naplnění cílů této směrnice možné.
Zavádění směrnice EPBD II
Směrnice o energetické náročnosti budov 2010/31/EU byla schválena Evropským parlamentem dne 19. května 2010. Má za cíl výrazně snížit spotřebu energie v budovách:
● Zavedením minimálních požadavků na energetickou náročnost pro novou výstavbu – požaduje přechod k budovám s téměř nulovou spotřebou energie a se značným využitím obnovitelných zdrojů energie;
● Zavedením požadavků na energetickou náročnost při rekonstrukci budov;
● Motivací trhu rozšířením a zveřejňováním energetických průkazů budov;
● Zavedením pravidelných kontrol správné funkčnosti energetického vybavení budov;
● Využitím obnovitelných zdrojů v budovách
Směrnice je obecná a konkrétní požavavky stanoví národní legislativy. Obecně však směrnice zavazuje členské státy k tomu, že do 31. prosince 2018 zajistí, aby nové budovy užívané a vlastněné orgány veřejné moci byly budovami s téměř nulovou spotřebou energie a ve značné míře využívaly obnovitelné zdroje energie a aby do 31. prosince 2020 všechny nové budovy byly budovami s téměř nulovou spotřebou energie a ve značné míře využívaly obnovitelné zdroje energie.
Členské státy zároveň musí stanovit požadavky na energetickou náročnost pro budovy, kde proběhne renovace (rekonstrukce, změna dokončených budov). Všechna klíčová rozhodnutí členských států budou provedena s ohledem na nákladově-optimální úroveň požadavků na energetickou náročnost a to jak požadavků na nové, tak i na rekonstruované budovy
Směrnice zavádí i energetický průkaz budovy, který mimo jiné obsahuje:
● Informaci o celkové roční spotřebě energie dodané do budovy;
● Vyvolanou spotřebu prvotních energetických zdrojů a emise;
● Zařazeni do tříd dle porovnání s tzv. referenční budovou;
● Informaci o tepelně-technické kvalitě obálky budovy a další technické údaje.
Energetickým průkazem budou vybaveny nové i rekonstruované budovy po celé Evropské unii. Energetický průkaz bude nutno předložit nejen v případě nové či nově zrekonstruované budovy, ale také při prodeji nebo pronájmu budovy nebo bytu. Energetický průkaz má potenciál stát se významným informačním a marketingovým nástrojem pro realitní trh.V České republice řeší naplnění směrnice EPBD II zákon č. 406/2000, který je právě schvalován legislativní radou vlády. Předpokládá se, že do konce února bude zákon schválen vládou a předložen do Parlamentu. Zákon dále upřesňuje vyhláška č. 148/2007. Její konečné znění by mělo být hotovo v dubnu 2012 a do poloviny roku by měl být její návrh projednán v meziresortním připomínkovém řízení.
Vyhláška definuje referenční budovu a metodu stanovení jejích parametrů, přesně vymezí obsah klíčových ukazatelů budov na základě výsledků nákladově-optimálních výpočtů:
● tepelně-technických vlastností obálky budovy,
● energie dodané do budovy
● prvotní energetických zdrojů a podílu obnovitelných zdrojů.
Vyhláška stanoví obsah a vzhled energetického průkazu budovy.
mi podle podkladů AVMI
