Revitalizaci do té doby veřejnosti nepřístupného území v sousedství Masarykova nádraží umožnilo schválení změny územního plánu v roce 2013. Na základě tohoto rozhodnutí byla ve stejném roce vyhlášena mezinárodní urbanisticko-architektonická soutěž, kam konsorcium majitelů pozvalo šest tuzemských a šest zahraničních architektonických studií. Roku 2016 byl vyhlášen vítězný návrh londýnského ateliéru Zahy Hadid. Projekt byl v následujících letech několikrát upravován a zredukován. Lokálním partnerem ZHA se stala kancelář Jakub Cigler Architekti, která plnila také roli generálního projektanta stavby. V kanceláři Zaha Hadid Architects má projekt revitalizace území Masarykova nádraží na starosti architekt českého původu Jakub Klaška.
Příprava projektu, který se rozprostírá na ploše více než 6400 m2, trvala 10 let, veřejné projednání všech připomínek ke stavbě a proměně okolí Masarykova nádraží více než 6 let. Do prací zasáhla i smrt Zahy Hadid v roce 2016. Od září 2017 do května 2018 probíhal záchranný archeologický výzkum. Nalezené historické konstrukce, především bývalé městské hradby, ovlivnily tvarové řešení podzemní části budovy. Stavební povolení projekt získal v roce 2021. Stavba trvala dva roky a byla dokončena v říjnu 2023.
Objekt lemuje ulici Na Florenci v délce 200 m, v nadzemní části je rozdělen do dvou bloků. Kancelářská a obchodní budova o rozloze 28 000 m2 zahrnuje sedm podlaží ve své východní části a devět podlaží na západním konci. Půdorysný tvar představuje přibližně protáhlý obdélník, celkové hlavní rozměry v úrovni prvního suterénu jsou cca 212 × 28 m. Výška objektu bez koruny 9. NP části činí cca 37 m a u 7. NP části cca 29 m.
Konstrukční systém tvoří železobetonový monolitický sloupový skelet se systémem vnitřních komunikačních jader, stropy jsou železobetonové desky s plochým ztužujícím trámem po obvodě, u vykonzolovaných částí s nosným parapetem. Konstrukce spodní stavby je kombinací sloupového a stěnového monolitického železobetonového systému.
Budova je charakterizována zejména zlatou fasádou, která je provedena částečně ve 3D a dle autorů evokuje symbolicky zlatou Prahu. Venkovní stínicí lamely na fasádě při západní hranici budovy proměňují horizontální vrstvy obálky na vertikální, čímž se vztahují k věžím Starého Města. Na celém obvodovém plášti je osazen velký počet originálních fasádních dílů, jež se neopakují, proto byly vyráběny jako jedinečné kusy. Dominantou celé stavby a výjimečný svým tvarem je zlatý kýl v průčelí objektu. Konstrukce kýlu má exteriérovou a interiérovou část. Přes prosklenou fasádu, která tyto dvě části odděluje, kýl jako by kontinuálně opticky přechází z exteriérové strany do interiéru. Prostorově zborcené plochy jednotlivých dílů kýlu, jež na sebe navazují, činí každý díl originálem. To znamená, že plocha kýlu neobsahuje shodné pohledové díly. Fasáda má výborné tepelněizolační parametry a zajistí optimální přirozené světlo ve všech prostorech. Sklo tvoří přibližně 60 % plochy fasády. Na fasády bylo použito přes 2600 ks skel různých typů a složení. Jedná se o tepelně opracovaná izolační trojskla s vysokou propustností světla, neutrálním zabarvením a s vysokou protisluneční ochranou o celkové ploše 8600 m2. Fasádu z více než 3000 modulů s přesností na desetiny milimetru vyprojektovala a zhotovila firma Sipral. Atypičnost a členitost pláště se odrážela ve vysokých nárocích nejen na projekční práce, ale také na samotnou výrobu, montáž i dodavatelský řetězec. Společnost Sipral zahájila práce na projektu technickou přípravou a zpracováním projektové dokumentace v srpnu 2021. Montáž konstrukcí obvodového pláště přímo na stavbě pak byla zahájena na začátku dubna 2022.
Rozhraní obou budov tvoří kaskádovité terasy a podobně jako terasy na východní části poskytují každému patru přímý přístup na sdílené střešní zahrady, které nabízejí panoramatické výhledy na město. Obě budovy mají zelenou střechu. Výsadba místních druhů rostlin, keřů a stromů na střechách, která je zavlažována dešťovou vodou, i proměna ulice Na Florenci na stromy lemovanou alej zajistí ochlazování prostoru v létě a přírodní čištění vzduchu. Zpřístupněna veřejnosti bude střecha nad budovou A. Vstup na terasu bude bezbariérový samostatným výtahem, na terase bude zázemí pro toalety a občerstvení.
Hybridní větrání je podporováno vysokorychlostním zařízením s rekuperací odpadního tepla, zatímco smart systémy správy budovy neustále monitorují a upravují spotřeby energie. Nízkoprůtokové systémy a recyklace šedé vody snižují spotřebu vody v celé budově. Při výstavbě byli vybíráni lokální dodavatelé a materiály s vysokým obsahem recyklovaného materiálu, aby Masaryčka splnila cíle výzvy na ochranu klimatu RIBA 2030, cílem je zároveň i získat certifikaci LEED Platinum.
Projekt revitalizace území Masarykova nádraží připravuje společnost Penta Real Estate ve spolupráci s Českými drahami a Správou železnic. Mimo ateliéry Zaha Hadid architects a Jakub Cigler architekti Penta spolupracuje na projektu revitalizace Masaryčky také s ateliéry TaK architekti a Seko Schindler Architects. Celý záměr je rozdělen do několika nezávislých projektů z důvodu rozdílných majitelů pozemků a probíhajících změn územního plánu. Součástí revitalizace brownfieldu u Masarykova nádraží je kromě výstavby polyfunkčních domů, rekonstrukce ulice Na Florenci a vybudování piazzett také výstavba hotelu v Hybernské ulici při křižovatce U Bulhara. Objekt byl postaven podle návrhu ateliéru Schindler Seko Architekti a jeho provozovatelem bude Motel One. Návrh Masaryčky je zároveň integrován do modernizace historického Masarykova nádraží prováděné Českými drahami, které vytvoří nové veřejné náměstí umístěné částečně nad železničními kolejemi, zlepší přístupnost železničních nástupišť pod ním a poskytne nové pěší trasy mezi Florencí a Hybernskou po obou stranách nádraží. Přestavba Masarykova nádraží včetně nové platformy nad kolejištěm byla zahájena v lednu 2024 a hotova by měla být v roce 2027, na starost ji má Správa železnic.
Místo stavby: Na Florenci 2139/2, Praha 1
Autoři: Zaha Hadid, Patrik Schumacher / Zaha Hadid Architects
Spoluautoři: DaeWha Kang, Jakub Klaska, Michal Wojtkiewicz, Malgorzata Kowalczyk, Fernanda Mugnaini, Matthew Carapiet, Bogdan Zaha, Chenxi Gong, Maya Boustany, Jan Klaska, Brian Dale
Lokální architekt: Jakub Cigler Architekti
Užitná plocha:
Budova A – kanceláře: 12 892 m2,
retail: 2 493 m2
Budova B – kanceláře: 7 265 m2,
retail: 2 193 m2
Celkem – kanceláře: 20 157 m2,
retail 4 686 m
Projekt Masaryčka doposavad získal tato ocenění:
● CIJ Awards 2022 – Best Office Upcoming Development
● Ocenění magazínu Top Estate & Business 2023 – první místo v kategorii Výjimečná architektura developerského projektu
● Cena Opera Pragensis 2023 – cena veřejnosti
● Best of Realty 2023 – Nejlepší administrativní budova
● CIJ Awards 2023 – Best Leading Green Development
● CIJ Awards 2023 – Best Prague Office Development
● Estate Awards – Nejlepší komerční nemovitost
● Estate Awards 2023 – Cena pro absolutního vítěze
● The Prime Real Estate Gala – Nejlepší office development
-red-
Foto: archiv Penta
Publikováno v časopise Materiály pro stavbu 1/2024
