Projekt Horácké arény v Jihlavě se přehoupl do své závěrečné fáze, dokončen bude letos na podzim. Materiálová paleta této velkorysé stavby je surová a expresivní, odkryté konstrukční prvky jí dávají výrazný charakter. Červené tribuny z pigmentovaného betonu definují její vizuální identitu, fasáda kombinuje dynamickou geometrii s červeným akcentem a korunní siluetou. Realizace střechy představuje jednu z technicky nejnáročnějších ocelových konstrukcí v České republice – s unikátním rozponem 63 m vyžadovala speciální řešení.
Zachování arény v centru města bylo jedním ze zásadních rozhodnutí, projekt se tak vymyká trendu přesouvání velkých sportovních staveb na periferie. Architekt Ondřej Chybík uvádí: „Chtěli jsme vytvořit návrh, který zapadne do struktury města a stane se jeho aktivní součástí. Velké projekty nemohou sloužit pouze jedinému účelu, měly by své okolí obohacovat, podporovat ekonomickou a sociální dynamiku místa. Součástí projektu je i veřejný prostor – mezi budovami vznikne velkorysé stupňovité prostranství.“ Jiří Richter, hlavní architekt projektu, dodává: „Klíčovým prvkem konceptu je transparentnost; na rozdíl od tradičních stadionů nabízí jihlavská aréna propojení interiéru s exteriérem a podporuje tak interakci mezi děním uvnitř a vně budovy. Prosklená část je v úrovni chodce, což vtahuje kolemjdoucí do dění – umožní pohled na tréninky, zápasy i kulturní akce.“
Koordinace stavebních prací v centru Jihlavy představuje mimořádnou logistickou výzvu: „Jako správce stavby musíme zajistit nejen bezproblémový průběh všech procesů, ale také minimalizovat dopad na život v centru města,“ říká Josef Prokeš, projektový manažer z DELTA Group ČR, která spolu s firmou FETTERS management zajišťuje komplexní projektové řízení stavby.
Postup prací
Komplex sestává ze čtyř menších objektů, dvou původních a dvou nových. Výstavba začala v srpnu 2023: „První měsíce jsme věnovali zejména bourání a kopání, současně se však dařilo realizovat výkopové práce a založení objektu. Následně začala aréna postupně růst díky stále zvyšujícímu se počtu stavbařů, objemu těžké techniky a jeřábů. V únoru 2024 na stavbě pracovalo denně asi 50 lidí, v současné době je tu více než 150 pracovníků. Hlavním cílem pro tento rok bylo zastřešení arény, což se podařilo díky montáži ocelových nosníků a trapézových plechů,“ dodává Josef Prokeš.
Výstavba samotné arény, tj. oválného objektu, je jedním z nejvýraznějších prvků projektu. Elipsovitý tvar stavby vyžadoval speciální konstrukční řešení: „Stadion je navržen jako syntéza tří hlavních systémů – monolitického železobetonu, prefabrikovaných betonových prvků a ocelové konstrukce zastřešení. V úzké spolupráci se statiky jsme detailně definovali rozhraní mezi jednotlivými systémy a precizně nastavili jejich parametry tak, aby tvořily koherentní celek. Výrazným prvkem tu jsou prefabrikované tribuny, formované do tvaru oblouku a realizované z pigmentovaného betonu, který posiluje vizuální identitu stadionu a přispívá k intuitivní orientaci diváků v prostoru. Ocelová konstrukce střechy kopíruje půdorysné zakřivení hokejové plochy a současně nese zavěšené skyboxy – stala se tak nejen technickým, ale i architektonickým prvkem celého objektu,“ upřesňuje Jiří Richter.
Základy jsou na pilotách sahajících do hloubky až 16 m, s průměrem pilot od 600 do 1200 mm.
„Od února 2024 jsme na staveniště pořídili pět stacionárních jeřábů, což umožnilo zahájení montáže prefabrikovaných betonových prvků. Prefabrikované konstrukce byly postupně instalovány včetně schodišťových jader, která se betonovala až do šestého podlaží. Tento proces zahrnoval také betonování nosné betonové desky pod ledovou plochou. Nyní se stavba nachází v jedinečné fázi – střešní konstrukce je již plně samonosná, což je ze statického hlediska fascinující moment, protože její rozpětí činí 63 m. Nyní pracujeme na instalaci technologických rozvodů pod střechou, akustických panelů, motorů a závěsných systémů pro audiovizuální techniku. Vrcholem bude běžecký ovál na střeše,“ upřesňuje Josef Prokeš.
V těchto týdnech probíhají práce na zpevněných plochách a přilehlých komunikacích kolem arény. Na nárožním objektu i samotné aréně se již rýsují finální fasádní prvky – červená dominuje oválné aréně a černá fasáda nárožnímu objektu.
Ostře sledovaná střecha
Střecha zakrývá celou arénu o rozměrech 63 × 98 m. Bude na ní běžecká dráha, pod ní zase zavěšená konstrukce pro skyboxy. Střešní konstrukce je tím značně zatížena, statici a konstruktéři museli řešit návrh jejího uložení na ložiska a také návrh jednotlivých montážních stavů. Významnou roli hrála i teplota během montáže a osazování prvků – konstrukce je černá, takže se v létě na slunci výrazně ohřála a došlo k jejímu roztažení (pod střechou se tento problém už vyskytovat nebude).
Instalace střechy probíhala postupně: jako první se realizoval jižní oblouk, poté severní oblouk, následovala montáž konstrukce nad ledovou plochou. „Pro tento postup jsme se rozhodli i kvůli omezenému prostoru kolem stavby, což vyžadovalo maximální využití prostoru pod střechou pro předmontáž a následné zdvihání vazníků na střechu. Se společností GEMO, která je generálním dodavatelem stavby, jsme se také dohodli, že v této fázi nebudou osazovat spodní části tribun. Toto doporučení jsme obdrželi od kolegů z Finska, kteří měli podobnou zkušenost při stavbě NOKIA arény v Tampere, kde se podobný postup osvědčil. Nosná část střechy byla dokončena začátkem roku, nyní probíhá montáž dalších souvrství střešní skladby a montáž zavěšených tribun pod střechou,“ říká Martin Svoboda, Business Area Manager společnosti NORDEC v ČR. Výše zmíněné potíže s roztažením konstrukce popisuje takto: „Hlavní vazník se po spojení dvou kusů za pět hodin vlivem teploty natáhl asi o 16 mm. Tyto pohyby ale eliminují zabudovaná ložiska, na kterých jsou vazníky uloženy. Na vazníky budou instalovány tenzometry, akcelerometry a teploměry, které budou sledovat a měřit pohyb střechy. Veškeré deformace se budou přenášet do cloudového úložiště, kde se naměřené hodnoty vyhodnotí. A kromě toho budou probíhat pravidelné roční prohlídky konstrukce.“
Fasáda bude výrazná a jedinečná
Pokračují také práce na opláštění budovy, kde se instalují sendvičové panely, které budou překryty finálními perforovanými hliníkovými fasádními prvky. Tato finální fasáda je vynášena sekundární ocelovou nosnou konstrukcí. Nárožní objekt bude ve stříbrném provedení – přírodní hliník –, zatímco hlavní budova arény dostane charakteristickou červenou barvu.
Společnost Nordec na stavbu dodává také zateplení ze sendvičových minerálních panelů a díly předsazené hliníkové fasády. „Podobnou skladbu jsme realizovali i na stavbě zimního stadionu Polárka ve Frýdku-Místku. Jedná se o poměrně složitou konstrukci, kdy se nejdříve musí osadit do přesné pozice nosná podkonstrukce, poté následuje montáž sendvičových panelů a následuje montáž ocelové podkonstrukce fasády. Závěrem provedeme montáž hliníkových červených kazet se čtvercovým děrováním. Proces vývoje této fasády byl náročný, co se týče ladění detailů, skladeb a estetické části. Je za tím nespočet hodin jednání a konzultací s architekty a odborníky,“ uzavírá Martin Svoboda.
Dodržení rozpočtu jako ukazatel úspěchu
Stavba arény je živý organismus, zejména u tak komplexního projektu, jenž zahrnuje čtyři objekty. „Udržení ceny stavby ve vysoutěženém rozpočtu 1,91 miliardy korun bez DPH je pro celý tým klíčovou výzvou. Jako správce stavby tedy máme neustálou kontrolu prostavěnosti, změnové procesy řídíme aktivně a zároveň hledáme optimalizační řešení. V současné době máme prostavěno 60 % rozpočtu a stále se držíme v plánovaných finančních mezích, což považuji za významný úspěch celého projektového týmu,“ zdůrazňuje Josef Prokeš.
Projektový tým se průběžně vypořádává i s požadavky na implementaci nových prvků či vybavení, které vznikly na přání provozovatele nebo v reakci na technologický vývoj. „Snažíme se tyto změny zapracovat tak, aby nenarušily původní cenu. To vyžaduje neustálou komunikaci mezi všemi stranami projektu a orientaci na hledání řešení,“ dodává Prokeš.
Mimořádným aspektem celého projektu je pozitivní atmosféra a spolupráce. „Na této stavbě se podařilo vytvořit skutečně partnerskou projektovou kulturu, kde všichni účastníci – investor, architekti, projektanti, dodavatelé i budoucí provozovatel – táhnou za jeden provaz. Místo hledání viníků společně hledáme řešení, což výrazně přispívá k efektivitě celého procesu,“ vysvětluje Josef Prokeš. Tento přístup se projevuje i na kontrolních dnech, které probíhají v konstruktivním duchu, a na rychlosti, s jakou se daří řešit technické výzvy.
„Díky této spolupráci se nám daří držet vysoký standard kvality provedení, který je pro stavbu takového významu nezbytný. Pravidelné kontroly a transparentní komunikace s dodavateli zajišťují, že každý detail odpovídá požadovaným parametrům,“ popisuje Prokeš systém řízení kvality.
„Bude to nádherná aréna, která však nebude žít jen hokejem a sportem. Stane se centrem kulturně-společenského života celého kraje Vysočina a symbolem nové éry rozvoje Jihlavy,“ komentuje tento projekt Josef Prokeš a odkazuje na slova jednatele nové obchodní společnosti, která bude arénu provozovat, Martina Lindovského: „Bude to aréna všech a pro všechny.“
Horácká multifunkční aréna
Klient: statutární město Jihlava
Autoři: Studio CHYBIK + KRISTOF – Ondřej Chybík, Michal Krištof
Spolupráce: Jiří Richter, Tomáš Wojtek, Luděk Šimoník, Kryštof Foltýn, Urszula Sędziak, Martin Holý, Irena Vojtová, Martyna Bobinska, Denisa Annová, Laura Emilija Druktenyte, Ondrej Mičuda
Stavebně-technické řešení: AED project
Projektové řízení, správce stavby: DELTA Group CZ, FETTERS management
Krajinářští architekti: Václav Babka, Tomáš Babka
Generální dodavatel: GEMO
Zastavěná plocha: 6120 m²
Hrubá podlahová plocha: 5663 m² hlavní budova; běžecká dráha na střeše 1007 m²
Budova B: 432 m² posilovna 1. PP; 307 m² pivnice 2. NP; 874 m² ubytování pro sportovce 3. a 4. NP; 417 m² tělocvična 7. NP
Užitná plocha: 5256 m²
Rozměry: 1 646 500 m3
Martin Svoboda ze společnosti NORDEC k projektu střechy:
„Celá projekční část je zpracována ve formátu 3D včetně detailů programem TEKLA Structures; tato technologie pomáhá při eliminaci chyb a koordinaci profesí. Montážníci mají na stavbě 3D model ve svém telefonu, což jim práci usnadňuje. Kromě toho BIM modelování pomáhá při přípravě plánu návozů jednotlivých prvků a při plánování montáže. Z modelu lze přečíst i hmotnost jednotlivých dílců i celých sestav a jejich těžiště pro bezpečnější montáž. Pro montáž jsme připravili také animaci, která ověřovala postup instalace jednotlivých částí. Do modelu jsme zanesli polohu všech věžových jeřábů, mobilních jeřábů, plošin a prostor pro vlastní předmontáž na zemi. Díky tomu jsme pak mohli naplánovat polohu vazníků na zemi a jednotlivé zdvihy, identifikovat kolizní místa nebo místa s nedostatečnou únosností jeřábů. Navrhli jsme i polohu bárek a nutnost podepření stropní konstrukce pod ledovou plochou, na které stojí mobilní jeřáby a najíždí kamiony s materiálem.“
-vis-
Foto: Skyworker, Pavel Barták, Alex Shoots Buildings, Město Jihlava
Vizualizace: CHYBIK + KRISTOF, Plomp
Článek byl publikován v časopise Materiály pro stavbu č. 3/2025.
Nejnovější komentáře