Hlavním záměrem projektu bylo prosadit se v komplikovaných podmínkách křižovatky v pražských Holešovicích – budova měla svému okolí konkurovat jak výškou, tak esteticky. Autoři proto navrhli pevnou nárožní věž, aby vyzvedli jedinečnost organizace, která v ní sídlí. S právě dokončovanou provozní částí vytvořila nové centrum Hasičského záchranného sboru HMP.
Areál má tři části: devítipodlažní administrativní věž (objekt B), technickoprovozní prostory (objekt A) a třípodlažní průjezdnou část, která tvoří vstupní bránu. Stavební program byl specifický a zároveň pevný – prolínají se v něm administrativní i ryze operační a technologické provozy, nesl tedy značné nároky na úspornou logistiku. Jedná se například o obslužnost zásahovými vozy nebo dopravní řešení dvora, vyžadoval také velkou kapacitu parkovacích míst.
Solidní a strohá
„Hasičský sbor vnímáme jako váženou a společností uznávanou instituci, která se stala součástí páteře bezpečnostních a obranných složek státu. Budovu jsme proto pojali jako pevnou nárožní věž, solidní, strohou a introvertní se snahou o nadčasovou architekturu,“ uvádí architekt David Kraus a dodává: „Objekt nic nezakrývá a nechává jedinečnost jednotlivých prostorů, aby se do vzhledu domu propsaly. Koncepčně je dělen na tři části: devítipodlažní administrativní věž, která je zakončena anténním stožárem, věž obsahující technickoprovozní prostory a průjezdnou část do areálu, která zároveň propojuje objekt B s objektem A ve třetím nadzemním podlaží.“
Na administrativní čas je ve věži tedy připojen technický blok – výtahy, jádra, toalety, archivy a zázemí zajišťují plynulé fungování objektu: „Tyto dva provozy spolu tvoří celek, v němž jedna věž nemá smysl bez té druhé. Budova je obložena deskami z červeného betonu, její interiéry jsme ponechali jednoduché, industriální, na hraně akceptovatelnosti ze strany investora. Materiály tu jsou ve své přirozené podstatě, technologická vedení zůstala viditelná. Architekturu dotváří nápisy, logo a známé telefonní číslo,“ upřesňuje David Kraus.
Nosný systém
Devítipodlažní budova byla založena na vrtaných velkoprůměrových pilotách, konstrukčně je řešena jako monolitický stěnový systém se schodišti a výtahovými šachtami. Železobetonové konstrukce a zdivo z betonových tvárnic mají pohledovou kvalitu bez omítek s ochranným bezbarvým nátěrem. Stropní konstrukce u malých rozpětí tvoří hladké stropní desky, u velkých rozpětí jsou stropní desky uloženy na průvlacích. Uzavřený spojovací můstek s objektem A ve třetím nadzemním podlaží má také monolitické železobetonové konstrukce.
Hlavní rastr objektu vychází z návrhového modulu 450 mm a jeho násobků, který autoři ve všech rozměrech a povrchových úpravách opakovali. Konstrukční systém budovy je železobetonový monolitický; chtěli, aby byl beton pohledový, což vedlo k náročnějším detailům, průběžným úpravám a diskusím.
„Pohledové betony – ač je definuje vícero norem – jsou stále trochu subjektivní záležitost. Od počátku stavby jsme se snažili, abychom byli všichni na jedné lodi. To je často těžké, každá strana upřednostňuje jiná kritéria. Ale vztah se zhotovitelem a investorem byl férový, korektní, i oni cítili význam budovy. Litujeme, že jsme nemohli ovlivnit vnitřní vybavení nábytkem, budova by si to zasloužila. Hasiči mají dlouhodobé smluvní partnery a do zaběhnutého systému nebylo možné vnášet atypické požadavky,“ říká architekt Kraus.
„Bylo důležité udržet architektonický koncept – syrový, čistý dům definující nároží a symbolizující význam hasičů jako instituce. Syrovost je však v současném stavebnictví, které je hodně postaveno na dodatečném zakrývání všeho možného, paradoxně složitá. Znamená totiž, že mnohé kroky nelze vzít zpět a také je nelze opravit. Proces pak vyžaduje větší pozornost. Veškerá vedení technické infrastruktury jsou v budově viditelná, takže všechny případné nedostatky tím pádem taktéž. Současné technologicky bohatě vybavované objekty mohou být příležitostí, aby síť trubek, drátů a tras pomohla vytvořit architekturu interiéru; ne vždy to však znamená krásu, na kterou je laický uživatel zvyklý. Vnitřní příčky zděné bez následného omítnutí byly jedny z nejvíce diskutovaných stavebních materiálů mezi námi a investorem, klady nároky na pohledové pečlivé zdění, detaily u dveří, akustiku. Výrazným architektonickým prvkem je výtah, od počátku jsme ho brali jako pohyblivý technologický prvek. Původně jsme ho navrhovali jako zcela venkovní, to však narazilo na obtíže se zárukou oslovených dodavatelů. Podlahy jsme chtěli jasně žluté, nakonec jsme došli ke kompromisu v kombinaci červená-žlutá, která symbolizuje znak Prahy. Řešili jsme také akustiku interiérů, mimo jiné jsme věděli, že akustické panely budou zvenku viditelné, za skly vytvoří výtvarný element.“
TZB
Zařízení pro vytápění jednotlivých budov je umístěno v samostatném objektu, areálový rozvod je napojen na centrální předávací stanici, která je napojena na horkovodní přípojku. V budově B se teplo přerozděluje do několika větví sloužících pro vytápění, ohřev vody a VZT. Větrání tu zajišťují vzduchotechnické jednotky s rekuperací tepla, do vybraných místností byla doplněna klimatizace.
Střechy
Průjezdová část vytváří plynulé napojení objektů B a A. Střecha průjezdu tvoří terasu skládající se ze dvou částí – zelená střecha a pochozí část z betonové dlažby na terčích. Terasa má zábradlí z pozinkovaných KARI sítí. Na střeše nad 9. NP byly umístěny technologie vzduchotechniky a chlazení, které zakrývá tahokov ve stejném rastru jako betonové obkladové desky a v opakujícím se vzoru rozmístění oken z nižších pater. Celkově tak objekt vytváří dojem desetipodlažní budovy.
Na vnitřních stranách atik a na stěně mezi rozdílnými úrovněmi střech je kontaktní zateplovací systém s armovací vrstvou. Povrchovou úpravu tvoří organická omítka obsahující vlákna zabraňující mikrotrhlinám a s přísadou proti plísním a řasám.
Fasády
Provětrávaná fasáda devítipodlažní části má pravidelný rastr z červených betonových obkladových desek se skelnou výztuží o tloušťce 16 mm, třípodlažní krček propojující objekty B a A má fasádu z hliníkových obkladových desek čtvercového formátu. Základní velikost betonových desek je 900 x 3600 mm, hliníkový obklad je o rozměru 450 x 450 mm. Výtahová šachta má lehký obvodový plášť ze systémových hliníkových profilů.
„Fasáda byla pro všechny speciální téma, vybírali jsme mezi mnohými dodavateli, v častém kontaktu jsme s nimi byli už v průběhu projektování – kvůli detailům, specifikacím, způsobu realizace, zavěšování, povrchům… Chtěli jsme opravdu betonové, opravdu červené a opravdu patinované desky. Nebylo to jednoduché, ale dopadlo to dle našich očekávání. Červená barva pro nás byla důležitým symbolem, ale investor z ní měl trochu strach, obával se, zda dům nebude příliš výrazný, když je na tak exponované pozici, zda nebude dominantní, extravagantní. Domníváme se, že se nic z těchto obav nenaplnilo, červená naopak jasně říká, že nejde o korporátní administrativu. Dalším fenoménem budovy pro nás byly nápisy – opět, pro nás pozitivní prvek, jasně a hrdě hlásící: tady jsou hasiči. S investorem jsme diskutovali míru, velikost, výraz. Dům jsme navrhovali jako svítící maják do noční Prahy. Výrazu budovy napomáhá i příhradová věž pro příjem signálu, která dotváří konstruktivistickou architekturu a podporuje vertikálnost budovy,“ uzavírá David Kraus.
Širší souvislosti
„Křižovatka je hlučná, setkávají se tu toky energií, které vytvářejí pocit rušného velkoměsta. Chtěli jsme proto dané místo fixovat a vytvořit nároží. Holešovice jsou stále krásné svou syrovostí, ačkoliv už nabírají energii trendovní čtvrti jako třeba Karlín. Kolem našeho nároží jsou bytovky, naproti Cross club – kultovní místo, které se ale časem zbourá. Navíc je tu blízko řeka, to je silný fenomén. A samotný areál vždy patřil hasičům, stávaly tu dřevěné budovy, které měly silné charisma; nosníky z původní stanice měly být dokonce umístěny v NTM jako památkářská relikvie. Proto jsme se rozhodli pro červenou, sebevědomou a mužnou stavbu – ale paradoxně nám dalo práci hasiče přesvědčit, že toto jsou oni, že to má být kvalita odkazující na jejich profesi. Naše věž se napojuje na vedlejší stanici, kterou jsme nenavrhovali, ale obě budovy fungují provozně spolu. Původně jsme chtěli, aby spojovací krček měl stejnou fasádu jako věž. Kolem té červené se pak odehrávaly dlouhé debaty, číslo ral 3020 se v průběhu stavby stalo klíčovým slovem,“ vzpomíná architekt David Kraus.
Hasičský záchranný sbor HMP – objekt B
Místo: Argentinská, Praha 7 – Holešovice
Klient: Hasičský záchranný sbor HMP
Autoři: Architektura – David Kraus, Miroslav Styk
Spolupráce na projektu: PROJECTICON – Pavel Ježek, Lukáš Kosinka
Generální dodavatel stavby: Ohla ŽS
Pilotové založení objektu: Menard zakládání staveb
Konstrukční systém nosných stěn z monolitického betonu: FERI
Zastavěná plocha: 517 m²
Užitná plocha: 2257,03 m²
Plocha pozemku: 504 m²
Obestavěný prostor: 10 837 m³
Rozměry: délka 50,4 m / šířka 18,9 m
FOTOGALERIE:
Nejnovější komentáře