V areálu SUOMI se s dešťovou vodou hospodaří

Poslední roky jsou dostatečným mementem, abychom začali s vodou v krajině lépe hospodařit. Obzvlášť ve městech nabývá tento apel na významu. U nových urbanistických celků by se tedy mělo plánovat, jak zde zadržet vodu a účinně tak bojovat proti tepelným ostrovům. Dobrým příkladem může být Rokytka v Praze Hloubětíně. Při výstavbě rezidenční čtvrti, kterou navrhlo architektonické studio LOXIA, byl revitalizován několikasetmetrový úsek této říčky.

Díky novým nivám a meandrům byla Rokytka připravena na lepší zadržování vody v krajině, navíc vytvořila biotop pro vodní živočichy, hmyz a ptáky. Její břehy dnes slouží jako odpočinková zóna.

„Ze zanedbaného území jsme chtěli vytvořit příjemné místo k životu. Ve spolupráci s magistrátem jsme kladli důraz na jeho přirozenou obnovu. Nová zpevněná cesta má přímou návaznost na břeh, aby řeka i okolní území byly spojeny v jeden celek. Jsou zde plochy k posezení, prostor okolo dětského hřiště je příjemnější. Systém šetrného hospodaření se srážkovými vodami, který uplatňujeme v projektu Suomi Hloubětín formou koryt, průlehů, vsakovacích a retenčních nádrží, jsme rozšířili i na samotnou Rokytku,“ říká Marek Lokaj, technický ředitel společnosti YIT Stavo. 

K naplňování této vize vedla poměrně dlouhá a náročná cesta. Podobně jako u řady jiných brownfieldů byla na svazích a břehu Rokytky velká černá skládka v okolním porostu i pod zemí. Tu bylo potřeba kompletně vyčistit. YIT z místa odvezla 30 tun směsného odpadu a 74 tun bioodpadu. Při stabilizaci svahů a vytváření nových komunikací nalezla YIT pod povrchem stovky metrů krychlových různé stavební sutě. Celkem bylo třeba vytěžit 410 tun zeminy. Na vytvoření zpevňujících zdí bylo použito 300 tun kamene.

Meandry a nivy

Tok říčky i její dno byly upraveny tak, aby dokázala lépe zadržovat dešťovou vodu. Vznikly nivy a meandry, které tok zpomalily. Uložením lomového kamene se naopak na některých místech říčka zrychlila. Meandry jsou osázeny vodními rostlinami. „Revitalizací Rokytky chceme zvýšit biodiverzitu, proto jsme všechno konzultovali s odborníky na krajinný ráz a se zahradními architekty. Převážná většina stromů a keřů byly invazivní druhy, případně poškozené či špatně rostlé stromy. Ty – především ve svazích – jsme museli vykácet. Nově jsme vysadili asi třicet stromů, které jsme doplnili keři,“ dodává Marek Lokaj. 

Vytěžená zemina byla použita pro nové svahy, pokácené suché stromy jsou začleněny do koryta Rokytky, aby vytvořily biotop.

Využití zkušeností 

Při revitalizaci Rokytky využila společnost YIT zkušenosti, které získala v areálu Koivo Zličín v Praze 5. Ten byl prvním komplexním systémem odvodu dešťových vod pomocí tzv. měkké infrastruktury v rezidenčním projektu v Česku. Měkká infrastruktura je důmyslný systém akumulací, vsaků, retencí a odpařovacích ploch, který efektivně využívá srážkovou vodu a zabraňuje, aby bez užitku stékala do kanalizace. Projekt změny způsobu nakládání s dešťovými vodami trval na Zličíně téměř dva roky a probíhal současně s výstavbou nízkoenergetických bytových domů. Zadržená voda slouží k zavlažování areálu o ploše téměř 30 000 m².

Systém kaskád

Systém je vytvořen na principu kaskád, kdy dešťová voda z areálu postupně přetéká do objektů, které ji lépe vstřebají. Tak, aby se nelinula silnicemi a chodníky, do kterých se nemůže vsáknout a není nijak využita.

Postup je následující: Když prší, dešťovou vodu vsakují louky, stromy i ostatní zelené plochy v areálu, ale jsou místa, která vsakovací schopnost nemají, jako například asfalt. Proto jsou podél chodníků zapuštěny štěrkové průlehy, jimiž se voda vede do tří zelených prohlubní, tzv. suchých poldrů. Můžeme si je představit jako vyschlá jezírka, na kterých se samovolně začíná vytvářet vlastní ekosystém. Když do nich voda doputuje, částečně ji zadrží a později vsáknou, a její nadbytek putuje dál do kamenem obloženého zasakovacího jezírka u Rokytky. Pokud se naplní, voda je vedena přes kamenný kašnový přeliv do Rokytky, která na celý systém navazuje.

Pokud je řeka vedena tak, aby vytvářela různé záhyby a zákoutí, vznikají tak místa pro vytvoření přirozeného ekosystému. Právě proto byla Rokytka pod areálem Suomi revitalizována. Meandry zpomalují průtok vody přes území a navazují na meandry po proudu u parku Zahrádky.

Hana Vinšová
Podle podkladů společností LOXIA a YIT Česká republika
Foto: archiv LOXIA