Okna a dveře, odborně označované jako výplně stavebních otvorů, mají v budovách řadu funkcí. Asi není třeba zmiňovat, že především okna slouží zejména pro osvětlení místností. V pasivním domě mají navíc další důležitou funkci: zabezpečují dostatek slunečních zisků a působí jako solární radiátor. Právě důsledná optimalizace dokáže zajistit, aby okna byla v celoroční bilanci zisková a ne ztrátová, jak tomu bývá v běžné výstavbě.
Pokud mají okna v celkové bilanci pasivního domu přinést víc tepelných zisků nežli ztrát, je nutné přihlédnout k několika zásadám.
5 zásad pro kvalitní okna a dveře:
▪ vhodná velikost a rozmístění oken – většina na jih, co nejméně na ostatní fasády;
▪ volba kvalitního rámu s nízkým součinitelem prostupu tepla;
▪ izolační zasklení s teplým distančním rámečkem;
▪ precizně vyřešené osazení do konstrukce bez tepelných mostů;
▪ ochrana proti letnímu přehřívání.
Když méně znamená více
V našich podmínkách je potřeba velikost oken navrhovat s mírou. Velké prosklené výklady přes celou fasádu možná vypadají efektně, ale nesou s sebou nutně několik negativních efektů. Dům se častěji přehřívá a je nezbytné perfektní stínění. Okna mají výrazně tepelně horší parametry nežli stěna, takže v zimním období, kdy slunce nesvítí, mají místnosti větší tepelné ztráty. Navíc řešení není cenově příznivé – okna jsou dražší a spolu s nutným vnějším stíněním se mohou prodražit až 5x víc než stěna.
Jako rozumná se proto většinou uvažuje plocha oken postačující pro běžné prosvětlení místností, tedy poměr 1:6–1:4 k podlahové ploše, což odpovídá asi 40 % plochy fasády.
Zasklení jako důležitý parametr
Základní parametry vhodného zasklení pro pasivní domy:
▪ Nízký součinitel prostupu tepla zasklení Ug pro trojskla – dnes nejčastěji 0,6 až 0,5 W/(m2K), s výplní argonem.
▪ Vysoká solární propustnost energie – tzv. solární faktor g nad 50 %.
▪ Distanční rámeček z plastu nebo silikonu (určitě se vyhnout hliníku, který způsobuje orosování hrany zasklení).
Pro různé aplikace mohou být vhodné rozdílné konfigurace parametrů. Pro budovy k bydlení se dnes používá tzv. solární zasklení s vysokým solárním faktorem nad 60 %, které má vysoké zisky i v zimním období a může uspořit až 10 % energie na vytápění oproti běžným zasklením. Pro administrativní budovy, které mají větší míru prosklení a potýkají se s častým přehříváním, se spíš hodí zasklení s nižší solární propustností pod 50 % a s lepšími izolačními parametry pod 0,5 W/(m2K). Rovněž je možné použít různá zasklení pro různě orientovaná okna.
Okna zkrátka nepodceňujte!
Otvorové výplně bezpochyby tvoří základ energeticky úsporné výstavby, která stojí na efektivním využívání solárních zisků. Jednoduchými kroky lze ovlivnit energetickou bilanci budovy o desítky procent. Důležitý je zejména promyšlený návrh respektující typ oken a konstrukce a způsob osazování do konstrukce. Výrazným posunem jsou vysoce efektivní okna, která svou jednoduchou koncepcí a příznivou cenou ukazují cestu i pro ostatní výrobce oken. Okna jsou důležitým prvkem pasivního domu, jenž může výrazně ovlivnit požadovaný výsledek i tepelnou pohodu, a proto je jejich optimalizace ve fázi návrhu naprosto zásadní.
LIBOR HRUBÝ
Ing. Libor Hrubý (*1989)
– absolvent Fakulty stavební VUT v Brně, obor Pozemní stavby, zaměření na navrhování pozemních staveb a certifikovaný projektant pasivních domů. Pracoval jak v projekční kanceláři, zaměřující se na pasivní domy, tak pro dodavatele specializovaných stavebních materiálů. Aktuálně působí v Centru pasivního domu jako odborný poradce. Jeho hlavní náplní je poradenství, optimalizace projektů a stavebních detailů, publikační a přednášková činnost.
