Během posledních několika let zažívají zelené střechy v České republice nebývalý rozvoj. V polovině devadesátých let budovaly zelené střechy především průkopnické zahradnické firmy a projektovali je architekti zejména se zahraniční zkušeností. Zvýšené povědomí o zelených střechách mezi laickou a odbornou veřejností se začalo formovat po přelomu tisíciletí a provázela ho často skepse způsobená nedostatkem kvalitních informací a spolehlivých řešení. S přibývajícími zdařilými realizacemi rostla po zelených střechách poptávka a s ní rostly i kapacity a schopnosti realizačních firem stejně jako odbornost lokálních výrobců materiálů.
Přelomovým bodem pro obor zelených střech bylo založení odborné Sekce Zelené střechy při Svazu zakládání a údržby zeleně v roce 2013. Sekce sdružila nejaktivnější realizační firmy, výrobce materiálů i angažované odborníky, kteří společným úsilím vytvořili dokument Vegetační souvrství zelených střech – Standardy pro navrhování, provádění a údržbu publikovaný v roce 2016 a aktualizovaný v roce 2019. Standardy nastavily v České republice spolehlivá pravidla kvality a udržitelnosti, o která se opírají i národní dotace a komunální dotační programy některých měst.
Od roku 2015 organizuje Sekce každoročně soutěž Zelená střecha roku, odborná i laická veřejnost se tak mohla seznámit s mnoha desítkami zdařilých realizací. Dokazují, že v České republice je řada osvícených investorů, kteří na svých objektech chtějí zelené střechy, schopných projektantů, kteří je umí navrhnout, a kvalitních firem, které umí zelené střechy vybudovat.
Sekce rovněž od svého založení každoročně zjišťuje plochu nově vzniklých zelených střech a monitoruje klíčové ukazatele rozvoje zelených střech v ČR. Sekce je od svého vzniku členem evropské organizace European Federation of Green Roof and Living Wall Associations a v roce 2019 začala pracovat na společném projektu evropské zprávy o vývoji trhu zelených střech a fasád (Green Market Report). Průzkum měl dvě části, první se věnuje veřejné správě a druhá část je zaměřena na firmy. Následuje stručný přehled výsledků druhé části, do které se zapojilo 69 firem.
Dodavatelé
Vzhledem k poměrně krátké historii moderních zelených střech v ČR jsou realizační firmy v oboru nejčastěji drobní podnikatelé a malé a střední firmy. Mezi výrobci materiálů pro zelené střechy je zastoupena celá škála velikostí firem: drobní specializovaní podnikatelé, malé a středně velké firmy i nadnárodní dodavatelé ze zahraničí. Postupně v oboru přibývá specializovaných firem, které se soustředí výhradně na segment ozeleňování budov.
Odborné realizační firmy jsou zpravidla nejprve firmy zahradnické, které zelené střechy začaly realizovat jako rozšíření svého portfolia. Obdobně tomu je i mezi lokálními výrobci materiálů pro zelené střechy, kteří jsou postupnou úpravou svých stávajících produktů a vývojem produktů nových schopni čím dál více poskytovat kvalitní a dlouhodobě funkční řešení.
Nabídka: firmy a jejich produkty a služby
Obrázek 1 poskytuje přehled o subjektech zapojených do odvětví zelených střech na straně nabídky. Ne vždy je do procesu vzniku zelené střechy zapojen celý řetězec a někdy subjekty působí na více než jedné rovině. Stejně jako na další odvětví, i na obor zelených střech jsou navázána přidružená odvětví související například s dopravou (nákladní nebo svislou – jeřábové práce), IT infrastrukturou (projekční software, CRM systémy…), poradenstvím a dalšími
službami.
Pro rozvoj oboru je klíčové identifikovat překážky, jejichž přehled a četnost ukazuje graf 4. Jako nejméně problematické jsou vnímány administrativní překážky jako povolení ke stavbě nebo trvání celého procesu. Překážkou pro většinu firem rovněž není nedostatek know-how a standardů, což svědčí o dobré odborné úrovni v oboru. Naopak nejvíce pociťované překážky jsou vysoká cena v porovnání s očekávanými výhodami a výhrady týkající se hydroizolace a životnosti střechy, což vypovídá o větší potřebě vysvětlovat přínosy zeleně na budovách v dlouhodobém horizontu.
Poptávka: zákazníci a jejich projekty
Ve zprávě k vývoji zelených střech v roce 2019 byl popsán poměr veřejných k soukromým zadavatelům jako 1:6. V roce 2020 zesílila poptávka veřejných zadavatelů, kteří tvořili 24,1 % zákazníků, zatímco 75,9 % zakázek se realizovalo pro soukromého investora. Podíl veřejného sektoru v posledním roce výrazně narostl, což je dáno rostoucím povědomím měst a státní správy o klimatické krizi a snahou jí čelit dostupnými zdroji financování z veřejných rozpočtů (např. dotační titul „Velká Dešťovka“) i snahou jít příkladem v prosazování zelených opatření. Vývoj za poslední čtyři roky z hlediska procentuálního poměru zadavatelů zelených střech shrnuje graf 5.
Zelené střechy jsou navrhovány na čím dál pestřejším spektru objektů. Nejčastějším typem jsou stavby pro bydlení s převahou rodinných domů (graf 6). Nezanedbatelnou a rostoucí kategorii poptávky tvoří školy, kde se zelené střechy mohou stát venkovní učebnou, experimentální či odpočinkovou plochou.
Plocha zelených střech v ČR
Nejsledovanějším indikátorem růstu odvětví zelených střech je roční přírůstek nově založených zelených střech, který dokumentuje vývoj v oboru. Tento ukazatel je vypočítán na základě množství dodaného extenzivního a intenzivního střešního substrátu, který je klíčovou složkou skladby funkční zelené střechy. Množství substrátu dodaného do ČR je vynásobeno průměrnou mocností extenzivní, respektive intenzivní zelené střechy, což v součtu vyjadřuje celkový přírůstek nových zelených střech. Na základě zjištěných dat je možné vypočítat, že v roce 2020 vzniklo na území České republiky přibližně 312 000 m² nových zelených střech, což představuje zvýšení přírůstku o 21,9 % oproti roku 2019. Srovnání každoročních přírůstků za sledované období ukazuje graf 7.
Přírůstky ploch střech rozdělené na extenzivní a intenzivní střechy ukazuje graf 8 a jejich podíl na celkovém množství nově vzniklých graf 9. Většina zelených střech realizovaných na území České republiky jsou zelené střechy extenzivní, což je dáno zejména nižšími náklady a nároky na konstrukci střechy. Počet i plocha intenzivních zelených střech se však také zvyšuje, protože jak dochází k zahušťování výstavby ve městech, roste potřeba ploch zeleně v zástavbě. Intenzivní zelené střechy někdy ani nejsou k rozeznání od zeleně na rostlém terénu, jelikož se často nachází na úrovni parteru například na podzemních garážích a jsou veřejně přístupné. S rostoucí cenou pozemků ve městech sílí také tendence zakládat intenzivní zelené střechy i jako pobytové plochy na vyšších patrech obytných a kancelářských budov, kde mohou ve formě soukromé zahrady představovat zvýšenou užitnou plochu pro majitele bytů nebo uživatele budovy.
Na základě velkého množství dat z průzkumu bylo možné zpětně dopočítat pravděpodobný historický vývoj v odvětví zelených střech od roku 1990 do roku 2020. Kvalifikovaný odhad nově vybudovaných zelených střech v tomto období ve třech scénářích (optimistický, pravděpodobný a pesimistický) nabízí tabulka 1. Scénáře vychází z neúplnosti časové řady dat, kterou bylo nutné doplnit aproximovanými hodnotami v několika variantách.
S rostoucí výměrou realizovaných zelených střech roste i obrat celého odvětví. V roce 2020 dosáhl obrat odvětví zelených střech hodnoty 492 mil. Kč, což je 7% nárůst oproti roku 2019. Vývoj za poslední čtyři roky ukazuje graf 10.
Budoucí vývoj v oboru zelených střech vnímá většina firem pozitivně, 83 % firem očekává růst oboru, z toho většina firem silný růst o více než 7,5 % ročně. V reakci na to firmy zvažují různé kroky k rozšíření svých kompetencí.
Trendy, výhledy a očekávání
Zeleň na budovách nabízí přínosy ekonomické, sociální i environmentální. Vnímání jejich důležitosti se může měnit v čase s tím, jak se problémy, na které zeleň na budovách zná odpověď, stávají palčivější. Ukazuje se, že firmy v blízké době očekávají, že environmentální důvody budou hrát největší roli, následovány sociálními přínosy zeleně. Ekonomické důvody pro realizaci zelených střech a stěn jsou vnímány jako nejslabší (viz. graf 11).
Snaha čelit fenoménu městských tepelných ostrovů povede k většímu využívání zeleně v zástavbě na úrovni parteru i na střechách. Na úrovni parteru budou běžné intenzivní zelené střechy, na vyšších střechách se budou uplatňovat extenzivní i intenzivní střechy. Zelené střechy se do budoucna mohou stát nástrojem územního nebo regulačního plánování měst a mohou být cíleně využívány k propojování městské zelené infrastruktury. Velký potenciál mají revitalizace městských brownfieldů, kde mohou být zelené střechy a fasády započítávány do koeficientů zeleně a umožnit tak stavebníkovi zastavět větší plochu pozemku při navrácení zeleně na střechy a fasády budov. Z hlediska mikroklimatu ve městech má ozeleňování stávající zástavby zásadní význam.
Silným trendem je ozeleňování pohledových ploch a snaha o zpřístupnění takových ploch pro příležitostný pobyt, což zvyšuje užitnou plochu nemovitosti. To se projevuje u všech typů střech – extenzivních (například běžecký ovál, posilovna, příležitostné posezení, aj.), polointenzivních (pobytové terasy na rodinných a bytových domech) i intenzivních (ozelenění podzemních garáží ve vnitrobloku bytových domů nebo kancelářských budov, rekreační plocha, produkční zahrady jako forma městského zemědělství). Tendence k rozšiřování užitné plochy domu na střechu s sebou nese nutnost počítat s tímto řešením z pohledu statiky, bezpečnosti i umístění technických zařízení. Vzhledem k překrytí hydroizolační vrstvy vegetačním souvrstvím roste tlak na její kvalitní provedení, které bude spolehlivě fungovat po dobu životnosti budovy.
Trendem v oboru zelených střech nadále zůstává jejich využívání jakožto opatření, která stavebníkovi u novostavby pomáhají vyhovět legislativě a zadržet srážkovou vodu na pozemku. K tomu mohou ještě více přispět systémy tzv. modrozelených střech, které dokážou zadržet kolem 90 % srážkové vody. Tu poskytují rostlinám k růstu a výparu do atmosféry. Nedávným průlomem v české legislativě bylo zavedení snížených odtokových součinitelů u zelených střech pro účely výpočtu poplatku za odváděnou srážkovou vodu. Tato úprava má potenciál zvýšit tempo renovací stávajících střech u budov, které za odváděnou srážkovou vodu musí platit. Jedná se především o kancelářské objekty, výrobní prostory, sklady, haly, školy, nemocnice a další budovy občanské vybavenosti.
Poptávka po druhově pestrých porostech a ekologických přínosech zeleně roste s tím, jak roste povědomí o dopadech lidské činnosti na přírodu a krajinu. Rostoucí povědomí o rapidním úbytku biodiverzity povede k většímu uplatnění druhově pestrých rostlinných směsí, které přírodě poskytují větší přínosy než monokulturní vegetace. V kontextu strategického směřování Evropské unie bude hrát větší roli ochrana a obnova životního prostředí a se zpožděním lze předpokládat, že se evropská úprava problematiky promítne i do českého prostředí. Ekologizace výstavby se více projeví i mimo přírodní stavitelství v podobě cirkulární ekonomiky a udržitelných materiálů pro výstavbu. Dá se očekávat, že tento růst přitáhne více pozornosti i k zeleným střechám.
S rostoucím tlakem na energetickou účinnost budov a využívání obnovitelných zdrojů energie poroste poptávka po kombinaci zelené střechy a fotovoltaiky. Takzvané biosolární střechy umožňují vegetaci růst i pod fotovoltaickým panelem s vyvýšenou nosnou konstrukcí. Biosolární střechy se také vyznačují větší druhovou pestrostí vegetace i drobných živočichů. Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že do budoucna lze předpokládat větší rozšíření těchto systémů i u nás.
Zahušťující se výstavba často neumožňuje využít zeleň v přirozených podmínkách. Prostor, kam se zeleň může rozšířit, představují fasády domů, na kterých budou stále častěji vznikat zelené stěny založené formou popínavých rostlin i pomocí speciálních systémů pro vertikální zahrady.
Závěrem
Zeleň na budovách nabízí mnohačetné výhody, kterých technická opatření těžko dosahují. Zelené střechy a fasády dokážou:
– Hospodařit se srážkovou vodou a přitom regulovat teplotu v blízkém okolí.
– Zbavovat ovzduší prachu i hluku.
– Chránit stavební konstrukci pod sebou.
– Regulovat v konstrukci teplotní extrémy.
– Poskytovat životní prostředí pro rostliny, hmyz, ptáky a další živočichy.
– Zlepšovat lidem životní prostředí.
– Zlepšovat lidské zdraví fyzické i psychické.
Vývoj v oblasti zeleně na budovách dosáhl za posledních několik let v ČR velkého pokroku. Podařilo se rozšířit povědomí o přínosech, nastavit kvalitativní parametry pro zelené střechy, prostřednictvím dobrých příkladů vyvrátit zažité mýty, získat pro zelené střechy podporu veřejného sektoru a vzbudit zájem u dalších oborů. Nadále bude důležité klást důraz na kvalitní provedení, aby nedocházelo k chybám a zelené střechy byly skutečně dlouhodobými a funkčními ostrůvky zeleně ve městech. To se neobejde bez soustavného vzdělávání nastupující i produktivní generace tak, aby kvalitní zeleň na budovách měl kdo navrhovat, realizovat i udržovat. Také proto připravuje Sekce Zelené střechy program Certifikovaný realizátor zelených střech. Jeho cílem bude ověřovat odborné kvality právnických a fyzických osob, které se profesně zabývají realizací vegetačního souvrství zelených střech.
Jana Šimečková
s přispěním Pavla Dostala
Grafy: Zelené střechy v ČR – zpráva o trhu (www.zelenestrechy.info)
Foto: Archiv Sekce Zelené střechy při Svazu zakládání a údržby zeleně
Ing. Jana Šimečková (*1960)
Absolvovala obor sadovnictví-krajinářství na tehdejší Vysoké škole zemědělské v Lednici, později bakalářský obor management na PEF MU a žurnalistika na FSS Brno. Od roku 2004 pracuje jako ředitelka profesního sdružení Svaz zakládání a údržby zeleně a redaktorka časopisu Inspirace.
Ing. Pavel Dostal (*1991)
absolvoval VŠE, obor Mezinárodní politika a diplomacie. Je jednatelem společnosti GreenVille service s.r.o. zabývající se realizacemi zelených střech. V roce 2020 byl zvolen předsedou Rady Sekce Zelené střechy při SZÚZ, působí také jako vicepresident mezinárodní organizace European Federation of Green Roof & Living Wall Associations (EFB).
Související články:
Stanislav Fiala: Zeleň v architektuře nelze nemít rád. To by bylo jako nemít rád život
Vegetační extenzivní střecha s certifikací BROOF (t3)
Zelené střechy od projektu k realizaci
Fenomén zelených střech: Přírodě vrátíme dluh a ještě si zajistíme komfortní bydlení
