Budovy v Evropské unii jsou zodpovědné za 40 % spotřeby energie a 36 % emisí skleníkových plynů. Velká část z nich je stále poháněna fosilními palivy, což je potřebné změnit tak, aby se Evropa mohla stát v roce 2050 klimaticky neutrální.
Roky generování energeticky náročných budov bylo nutné přehodnotit, a aby byly evropské budovy udržitelnější – ekonomicky, sociálně i environmentálně –, probíhá v EU již téměř 40 let postupné energetické zpřísňování. Toto zpřísňování souvisí i s většími nároky na kvalitu života. Je tak logické, že stejně jako máme stále úspornější spotřebiče a automobily, je potřebné mít i stále úspornější budovy.
Posledním krokem je další revize směrnice o energetické náročnosti budov, kdy v prosinci minulého roku uzavřeli členové Evropského parlamentu, vlády členských států a Evropská komise dohodu o její podobě. Základ této dohodě poskytla pozice vyjednaná za českého předsednictví, která sice není tak ambiciózní jako původní návrhy Komise a Parlamentu, ale je realizovatelná a každý členský stát ji může uzpůsobit svým specifickým podmínkám.
Česká republika tak míří k uhlíkové neutralitě. Změny se dotknou průmyslové výroby, dopravy, zemědělství i dalších hospodářských odvětví. To si vyžádá obrovské investice a v průmyslovém Česku, které se navíc stále počítá mezi země ekonomicky zaostávající za evropským průměrem, proto budí obavy. Strach z nákladů spojených s vyšším zpoplatněním fosilních paliv, investicemi do nových technologií a na druhé straně pochybnosti o schopnosti politiků pomoci efektivně těm, na něž změny dolehnou nejvíce, to vše brání Čechům vnímat evropskou zelenou transformaci střízlivějším pohledem. Je však nutné ji chápat nejen jako výzvu, ale také jako nevyhnutelnou součást globálního dekarbonizačního trendu a příležitost k budoucí prosperitě. Pro země, jako je Česká republika, představují rekonstrukce budov obrovskou výzvu, ale co je důležitější, také značnou příležitost.
A co je vlastně budova s téměř nulovou spotřebou? Definice nZEB dle zákona 406/2000 Sb. dle § 2 odst. 1) písm. w) zní: „Budovou s téměř nulovou spotřebou energie se rozumí budova s velmi nízkou energetickou náročností, jejíž spotřeba energie by měla být ve značném rozsahu pokryta z obnovitelných zdrojů.“
Téměř nulová budova (nZEB) je zjednodušeně budova, která má kvalitativně přísnější požadavky na obálku budovy, dobře regulovatelné vytápění, větrání i osvětlení, technické systémy pokrývající potřebu energie s vysokou účinností. Je částečně zásobována z obnovitelných zdrojů energie, případně energii produkuje (elektřina, teplo).
Vývoj směrnic
Směrnice o energetické náročnosti budov 2002/91/ES (EPBD I) byla důležitým prvním krokem, ale i po její implementaci zůstával značný potenciál dalších úspor. Stanovila požadavky na obecný rámec metody výpočtu celkové energetické náročnosti budov nákladově efektivním způsobem se zohledněním národních podmínek. Směrnice stanovila hlavní zásady pro efektivní užití energie v budovách a zavedla používání průkazu energetické náročnosti budovy (PENB).
Druhá verze směrnice ze dne 19. května 2010 (EPBD II) podstatně doplňovala a měnila předchozí verzi. Základním opatřením nutným ke snižování energetické závislosti a emisí skleníkových plynů bylo docílení podstatného snížení spotřeby energie a využívání energie z obnovitelných zdrojů v sektoru budov. EPBD II v této souvislosti stanovila a/nebo doplňovala v návaznosti na EPBD I základní principy a požadavky zejména pro energetickou certifikaci budov, obecný rámec metody výpočtu a jejich nezávislou kontrolu (metodika byla víceméně ponechána na členských státech). Důležitým bodem bylo také stanovení minimálních požadavků na energetickou náročnost budov. EPBD II stanovila povinnost zajistit, aby do 31. 12. 2020 byly všechny nové budovy budovami s téměř nulovou spotřebou energie (nové budovy užívané a vlastněné orgány veřejné po 31. 12. 2018).
Tato směrnice zavedla slogan 20-20-20 vyjadřující cíl snížit do roku 2020 oproti roku 1990 o 20 % emise skleníkových plynů, o 20 % spotřebu energie a na 20 % zvýšit podíl energie vyráběné z obnovitelných zdrojů.
Za budovu s téměř nulovou spotřebou energie byla považována budova, jejíž energetická náročnost byla velmi nízká s tím, že nulová či nízká spotřeba energie měla být ve značném rozsahu pokryta energií získanou z obnovitelných zdrojů.
V pořadí třetí směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD III) vyšla v roce 2018 a reagovala na zkušenosti s uplatňováním předchozí směrnice a také na technický pokrok. Směrnice zejména upřesňovala společný obecný rámec pro výpočet energetické náročnosti budov (PENB) tak, aby rozdíly mezi hodnotami deklarovanými PENB a reálným provozem byly minimální. Energetická náročnost budovy tak musela být vyjádřena číselným ukazatelem spotřeby primární energie a měla odrážet typickou spotřebu energie pro vytápění prostor, chlazení prostor, přípravu teplé vody, větrání, zabudované osvětlení a jiné technické systémy budov.
Pozornost se upřela i na stávající budovy, které se v dlouhodobém horizontu měly stát budovami s téměř nulovou spotřebou energie. Každý stát měl vytvořit vlastní „Dlouhodobou strategii renovací“ s cíli pro rok 2030, 2040. V roce 2050 mělo být docíleno snížení emisí skleníkových plynů o 80–95 %.
Dne 8. 12. 2023 uzavřeli členové Evropského parlamentu, vlády členských států a Evropská komise dohodu o nové směrnici o energetické náročnosti budov (EPBD IV). Cílovou stanicí zůstává dosažení uhlíkové neutrality celého fondu budov do roku 2050.
Podle odsouhlaseného znění směrnice budou všechny nově postavené budovy od roku 2030 „budovami s nulovými emisemi“. Definuje je velmi nízká energetická náročnost, nulové emise uhlíku z fosilních paliv v místě, kde stojí, a nulové nebo velmi nízké množství emisí skleníkových plynů z jejich provozu. Nová pravidla začnou platit v roce 2028 pro veřejný sektor a od roku 2030 pak pro všechny budovy.
Zásadní milníky nové směrnice
● Od roku 2030 budou muset být všechny nově postavené domy „budovami s nulovými emisemi“. Takové budovy budou mít velmi nízkou energetickou náročnost a nulové emise uhlíku z pálení fosilních paliv (především uhlí a zemního plynu) v místě, kde stojí.
● Průměrná spotřeba energie všech stávajících obytných budov se bude muset do roku 2030 snížit o 16% a do roku 2033 o 20–22%, a to prostřednictvím kvalitních celkových renovací.
● Do roku 2050 budou muset všechny budovy v EU dosáhnout úrovně budov s nulovými emisemi. Členské státy se dohodly, že do národních plánů renovace budov zahrnou plán „s cílem postupně do roku 2040 ukončit používání kotlů na fosilní paliva“ i pro stávající budovy.
● Od 1. ledna 2025 nebudou země EU poskytovat žádné dotace na instalaci „samostatných“ kotlů na fosilní paliva.
● Od roku 2030 také začnou platit ustanovení o měření a zveřejňování celoživotních emisí uhlíku u nových budov. Hodnocení celoživotního cyklu (GWP – Global Warming Potential) zatím funguje v Česku spíše na akademické úrovni. Budeme ho ale muset začlenit do našeho stavebního řádu a současně ho udržet srozumitelným i pro laiky. V budoucnu se tak do této oblasti více zapojí specialisté na energetické úspory i výrobci stavebních materiálů.
Jak šel čas s českou implementací EPBD
Směrnice o energetické náročnosti budov 2002/91/ES (EPBD I) byla implementována do národní legislativy zákonem č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů a prostřednictvím vyhlášek č. 148/2007 Sb., o energetické náročnosti budov, č. 277/2007 Sb., o kontrole klimatizačních systémů, a č. 276/2007 Sb., o kontrole účinnosti kotlů.
Implementace následující směrnice (EPBD II) se u nás promítla především ve vyhlášce 78/2013 Sb. Důležitým bodem bylo zavedení tzv. referenční budovy pro hodnocení energetické náročnosti budov a změna obsahu a grafické podoby PENB.
Implementace EPBD II za sebou v médiích také zanechala první vlnu nepřesných informací ohledně vyhlášky o tzv. „budovách s téměř nulovou spotřebou“, která v roce 2013 stanovila energetické standardy pro nové rodinné domy od ledna 2020.
V roce 2020 proběhla novelizace vyhlášky č. 78/2013 Sb., o energetické náročnosti budov, jež stanovuje postup hodnocení energetické náročnosti budov a závaznou podobu průkazu energetické náročnosti budovy. Vyhláška č. 78/2013 Sb. byla nahrazena vyhláškou č. 264/2020 stejného názvu. Hlavními cíli novelizace bylo zefektivnění hodnocení energetické náročnosti budov na základě zkušeností z předchozích let, zvýšení kvality a kredibility zpracovávaných průkazů energetické náročnosti budov, včetně zvýšení přehlednosti a jeho využitelnosti k energetické optimalizaci budov. Současně novelizace sloužila k implementaci evropské směrnice o energetické náročnosti budov EPBD III. Změny byly především koncepčního charakteru a lze je shrnout do následujících čtyř bodů: i) úprava parametrů referenční budovy a aktualizace faktorů primární neobnovitelné energie, ii) úprava definice budovy s téměř nulovou spotřebou energie po 1. 1. 2022 (nZEB II), iii) stanovení jednotné metodiky pro hodnocení energetické náročnosti budov, iv) změna obsahu protokolu a grafické části průkazu energetické náročnosti budovy.
V oblasti nZEB se úpravou požadavků navázaných na měrnou potřebu tepla na vytápění referenční budovy zapojila v oblasti rezidenčních budov do energeticky úsporných opatření i energetická náročnost architektonického konceptu. Rozlehlé a členité budovy s energeticky nevhodnou orientací musí svůj „energetický handicap“ dohnat realizací úspornějších technologií, což se projeví zvýšením nákladů na výstavbu.
Pro návrh nových budov je proto nezbytná úzká spolupráce architekta a projektanta s energetickým specialistou, který návrh budovy optimalizuje z pohledu energetické náročnosti, technických možností a celkové nákladovosti. Nastavení požadavků na nZEB po roce 2022 lze splnit jedním nebo kombinací níže uvedených přístupů:
1. Snížení potřeby energie (tvar, orientace, obálka, VZT, rekuperace TV apod.)
2. Zvýšení účinnosti využití (účinnější zdroj, regulace, rozvody, otopná soustava)
3. Energetický mix (energonositel) nebo využití OZE (biomasa, FVE apod.)
Do roku 2022 byla nejužším místem kvalita obálky budovy. Byla-li budova zateplena dostatečnou tloušťkou izolace, ve většině případů splnila ostatní ukazatele energetické náročnosti s rezervou. Postupně se se zpřísňováním požadavků a zapojením architektonického konceptu do energetické náročnosti nejužší místo přesunulo na primární energii z neobnovitelných zdrojů, tedy na celkový energetický koncept zahrnující nejen obálku budovy, ale i instalované zdroje a využití OZE. Nově je tak nutné i při splnění požadované kvality obálky budovy realizovat další úsporná opatření, aby byl splněn požadavek na primární energii z neobnovitelných zdrojů. Směrnice EPBD III je v současné době stále platná a zasadila se o zásadní směrování cíle k uhlíkově neutrálním budovám v roce 2050 (stávající fond budov).
Implementace čtvrté směrnice (EPBD IV) je na samém začátku, přičemž definuje pouze cíle a zásadní milníky, ale reálné nastavení bude nyní na České republice. Dohoda poskytuje velmi dobrý základ, na kterém je možné postavit skutečně funkční renovační strategii budov, ze které budou mít užitek jak občané, tak i stát v podobě příležitosti ekonomického oživení stavebnictví. Nyní je klíčové tuto příležitost nepromarnit na národní úrovni typicky českým způsobem – kdo nic nedělá, nic nezkazí. Jsme dobře připraveni a víme, jak se k cíli uhlíkové neutrality dostat, jen musíme vyjít správnou nohou a neklopýtnout.
Renovační tempo
Do roku 2050 budou muset všechny budovy v EU dosáhnout úrovně budov s nulovými emisemi. Tato cesta dekarbonizace sektoru budov povede zejména přes kvalitní a komplexní renovace s využitím materiálů a technologií s nízkou uhlíkovou stopou. To znamená kombinovat kvalitní zateplení obálky budovy, dobře těsnící okna s trojskly a instalaci efektivních technologií s využitím obnovitelných zdrojů energie. Pouze správně zabudované materiálové a technologické novinky jak v novostavbách, tak renovacích vedou k uhlíkové neutralitě budov.
Česko však zaostává v renovacích budov, přičemž zrychlit musí celá EU, jinak uhlíkové neutrality v roce 2050 nedosáhne. To vyplývá ze studie EU Buildings Climate Tracker (EU BCT), která se nyní dočkala svého druhého vydání. Státy EU za- ostávají i v plnění klimatických cílů pro rok 2030. Zpráva sledovala pokrok mezi lety 2015 a 2020 a výsledky ukazují rozdíl mezi současným stavem a hodnotami potřebnými k dosažení klimatické neutrality.
Mezi nejdůležitější závěry patří:
● Emise CO2 z využívání energie v budovách jsou podle zprávy o 18 % vyšší, než je požadovaná cílová hodnota.
● Obnovitelné zdroje energie pro vytápění a chlazení tvoří o 30 % nižší podíl, než je požadovaná cílová hodnota.
● Kumulované investice do renovací v roce 2020 byly o 40 % nižší, než je požadovaná cílová hodnota.
V Česku a dalších zemích střední a východní Evropy je situace o něco horší. Navíc zaostáváním v tempu renovací se zde dále prohlubuje ohrožení obyvatel energetickou chudobou.
Nástroj EU BCT vyvinula organizace Buildings Performance Institute Europe (BPIE). Sleduje pokrok v oblasti budov na cestě k dosažení klimatické neutrality do roku 2050, a to formou indexu, který pokrývá období od roku 2015 do roku 2020. Sledování odpovídá indexu složenému ze souboru pěti ukazatelů sledujících emise CO2, konečnou spotřebu energie, podíl obnovitelných zdrojů energie, investice do renovace a domácí výdaje na energii. Při pohledu na pokrok mezi lety 2015 a 2020 ukazují výsledky u většiny ukazatelů rozdíl mezi současným stavem a hodnotami potřebnými k dosažení klimatické neutrality. Letošní vydání zahrnuje analýzu pro celou EU a specifickou analýzu pro střední a východní Evropu (CEE).
V porovnání s loňskými výsledky se rozdíl v dekarbonizaci mírně snižuje, ale ne do té míry, aby se odvětví přiblížilo klimatické neutralitě. Hodnota sledovaného ukazatele pro rok 2020 by měla být 18,1 bodu, ale dosáhla pouze 7,8 bodu. Rozdíl činí více než 10 dekarbonizačních bodů. Na základě současné situace je třeba každý rok dosáhnout pokroku v dekarbonizaci evropského fondu budov o 4,7 bodu, aby se do roku 2030 dostalo na správnou cestu.
Analýza pro země střední a východní Evropy ukazuje ještě znepokojivější trend: do roku 2020 je pokrok v dekarbonizaci fondu budov o 21 bodů mimo míru požadované dekarbonizace, což je největší rozdíl od začátku sledovaného období v roce 2015. Proto je v regionu střední a východní Evropy zapotřebí každoročně dosáhnout pokroku v dekarbonizaci o 5,7 bodu, aby se do roku 2030 dostal na správnou cestu.
Jak docílit budov s nulovými emisemi?
S očekávaným opětovným zpřísněním požadavků na výstavbu nových budov a renovaci stávajících bude ještě větší tlak kladen na změnu způsobu, jakým budou budovy navrhovány. Energetická optimalizace, která zohledňuje tvar nebo orientaci budovy, se tímto stává nedílnou součástí projektu už ve fázi studie. Dosažení budovy s nulovými emisemi zajistí koncepční návrh, kvalitní obálka budovy, úsporné technologie a využití OZE.
Architekt, který budově vdechne život i celkovou její podobu, je zodpovědný i za její cenu. Již požadavky na nZEB II změnily přístup architektů a projektantů k jejich návrhu, neboť zvýšily nároky na jejich kvalifikovaný a zodpovědný přístup, který má vést k širšímu dialogu optimálního návrhu a efektivity využití svěřených finančních prostředků stavebníka. Budovy s nulovými emisemi toto ještě dále posouvají.
Radu ohledně nejlépe investovaných peněz do výstavby domu můžeme shrnout do dvou poznatků: nejdražší na stavbě domu je zbytečně obestavěný kubík a nejlevnější energie do budoucna je ta, kterou stavebník nebude potřebovat a za kterou mu nepřijde faktura. Za tímto účelem jsme rozvinuli deset kroků takzvaného „desatera“. Využije-li architekt či projektant alespoň 6 bodů z desatera, splní požadavky na nZEB II. První čtyři body jsou víceméně beznákladové a zodpovídá za ně nejčastěji architekt. Rozhodne-li se je nevyužít, bude muset investor důsledně optimalizovat zbývajících 6 bodů, které již představují vícenáklady. Využití 9–10 bodů desatera jej dovede k výstavbě pasivního domu. Protože lze bezemisní budovy chápat jako pasivní domy s menší fotovoltaickou elektrárnou, docílíme tohoto standardu při splnění všech 10 bodů. Každý stavebník by se měl proto řídit deseti posloupnými kroky a měl by se zamyslet nad následujícími body:
● Správná orientace budovy vůči světovým stranám (zisky oken > 70 % ztrát)
● Jednoduchý tvar budovy, dobré A/V, správné teplotní zónování budovy
● Kvalitnější obálka budovy – nad úroveň 0,7× UN,20, řešení stavebních detailů
● Instalace stínicí techniky
● Instalace řízeného větrání se zpětným získáváním tepla, ventilátory s nízkým příkonem, regulace systému řízeného větrání
● Nízkoteplotní otopná soustava, izolace rozvodů tepla v nevytápěných prostorách, systém řízení otopné soustavy
● Zdroj pro vytápění a přípravu teplé vody s vyšší účinností
● Instalace čerpadel s řízenými otáčkami a s vyšším sezónním topným faktorem
● Instalace účinných LED zdrojů
● Inteligentní řízení osvětlovací soustavy, využití denního světla
● Instalace automatického systému umožňujícího útlumový režim vytápění
● Instalace fotovoltaických panelů
● Instalace krbových kamen, kotle na pelety nebo kusové dřevo
● Instalace solárních termických kolektorů pro přípravu TV
● Úsporný systém chlazení nebo jeho odstranění z konceptu
● Využití odpadního tepla z chlazení k přípravě teplé vody
● Rekuperace tepla z odpadní vody pro přípravu teplé vody
● Instalace kogenerační jednotky
● Napojení na vysoko účinnou soustavu SZTE
Ing. Vítězslav Malý,
Centrum pasivního domu, z. s. – ředitel sdružení
Ing. Michal Čejka,
Centrum pasivního domu, z. s. – specialista na energetiku staveb
Publikováno v časopise Materiály pro stavbu 1/2024
LITERATURA
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2002/91/ES ze dne 16. prosince 2002 o energetické náročnosti budov, Úřední věstník Evropské unie L 001, dne 04/01/2003, S0065–0071
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov (přepracování), Úřední věstník Evropské unie L 153, dne 18. června 2010, S0013–0035
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2018/844 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov a směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti, Úřední věstník Evropské unie L 156, dne 19. června 2018, S0075–0091
DOPORUČENÍ KOMISE (EU) 2016/1318 ze den 29. července 2016 o pokynech na podporu budov s téměř nulovou spotřebou energie a osvědčených postupů k zajištění, aby do roku 2020 byly všechny nové budovy budovami s téměř nulovou spotřebou energie. Úřední věstník EU L 208, dne 2. srpna 2016
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES. Úřední věstník EU L 315, dne 14. listopadu 2012
BUILDINGS PERFORMANCE INSTITUTE EUROPE (BPIE), EU Buildings Climate Tracker: A call for faster and bolder action, online (28. 1. 2024), zdroj: https://www.bpie.eu/publication/eu-buildings-climate-tracker-a-call-for-faster-and-bolder-action/
