S nárůstem cen energií a zpřísňování normových požadavků na zabudované otvorové výplně do stavebních konstrukcí se zvyšují i požadavky na kvalitu provedení montážních prací. Popsáno a graficky zpracováno bylo již mnoho doporučených řešení. Jaká je realita, se obvykle nedokumentuje. Výrobci oken, vstupních dveří a prosklených stěn nabízejí technicky dokonalé výrobky s deklarovaným součinitelem prostupu tepla jako základním technickým parametrem. Obvykle se uvádí hodnota součinitele prostupu tepla zasklené části Ug.
Podle normy TNI 74 6077: 2011 Okna a vnější dveře, požadavky na zabudování jsou výrobci povinni deklarovat součinitel prostupu tepla jako celku Uw) tzn. celé otvorové výplně včetně rámů a přípojných spár. Výrobci by měli také sdělit, pro jakou velikost okna platí deklarované hodnoty.
Zabudované otvorové výplně se stávají součástí stavby, znamená to, že do jeho zabudované příslušnosti patří i připojovací spára. A zde začíná alarmující zjištění z praxe o montáži – zabudování otvorových výplní, zejména balkónových dveří a prosklených stěn.
Výrobci vyrobí a na stavbu dodají výrobek. Následně nasmlouvanými firmami (pod hlavičkou výrobce okna) zajišťují montáž. Namontování okna pro ně znamená osazení vodorovně a svisle do stavebního otvoru, přikotvení pomocí tzv. pacek nebo turbo šroubů přes okenní rám, podložení rámu dřevěnými (plastovými) klíny, které vynášejí váhu okna a vypěnění montážní pěnou. Takto postupuje většina montážních firem. Znalosti o provedení přípojné spáry jsou jim zcela cizí a zákazníkům často argumentují tím, že montážní pěna je vzducho- a vodotěsná, omítáním se spára uzavře a je umožněno dýchání atd. Není to z pohodlnosti, ale z neznalosti problematiky tepelné fyziky. Zde jsou na vině sami výrobci oken, kteří by měli své realizační firmy řádně proškolit.
Přípojná spára musí být vodotěsná a neprůvzdušná po celém obvodu okna a musí umožňovat dilataci. Vnitřní uzávěr je parotěsný, vnější paropropustný a vodotěsný, mrazuvzdorný a s životností odpovídající rámu otvorové výplně. Vnitřní výplň je tvořena polyuretanovou pěnou.
Balkónové a vstupní dveře či prosklené stěny mají poměrně velkou váhu a jsou osazeny do úrovně podlahy na terénu nebo nad nevytápěným prostorem. Proto vyžadují pod rámem tepelnou izolaci s tloušťkou tepelné izolace cca 60–120 mm (obr. 1, 2).
Potom přichází na řadu nejjednodušeji dostupné řešení, tj. podložení dřevěnými špalky. Špalky přečnívají přes rám a nejde přes ně aplikovat těsnicí pásky, vodotěsné hydroizolace atd. (obr. 3, 4, 5). Dalším skrytým tepelným mostem je přerušení plastového podkladního profilu, který je kratší než rozměr rámu, a v místě spojů dvou rámů je tzv. díra (obr. 6). Ta se vypění a je vše vyřešeno!
Popsaný způsob, jak řešit přípojnou spáru v místě podlahy, je zcela jasný a srozumitelný, a proto se ptám, proč uvedený způsob montážní firmy nedodržují, technický dozor nevyžaduje a výrobci oken ho neprosazují? Projektanti v projektech pro ohlášení staveb v lepším případě uvedou požadovanou hodnotu U otvorové výplně, aniž by technicky řešili detaily.
Dalším alarmujícím příkladem je řešení kotvení vstupních a balkónových dveří v místě prahu. Pod hliníkovým prahem je plastová prahová spojka, která není nijak kotvená do podkladu. I když se podloží klínky, tak vybočuje do stran a tzv. se kroutí. Návodem výrobců je, že přes hlinkový práh se nemůže kotvit, a proto se prahová plastová spojka zalije do betonu a tím se spodní část dveří zafixuje. Podbetonování je obrovským tepelným mostem a potom jakákoliv kvalita rámů dveří jde v niveč. Zde je výrobci dveří technicky nedořešený detail. Montážní firmy to nezajímá. Postupují dle instrukcí výrobců dveří.
Zástupců několika výrobců, které nechci jmenovat, jsem se ptal, proč připouštějí zastaralý a nevyhovující způsob montáže. Jejich reakce byla shodná: Nemůžeme si dovolit prodražovat cenu oken, jinak zákazník půjde tam, kde je to levnější. Zákazníci jdou po ceně.
Anonymně jsem si tyto informace ověřoval u autorizovaných prodejců výrobců oken a zjistil jsem, že se zákazníkovi prodejce ani nezmíní o tom, jak to má být správně provedeno, aby okno splňovalo normové požadavky a zákazníkova očekávání.
Kde se stala chyba? Spoléháme se na marketinkové přesvědčování výrobců bez možnosti kontroly správnosti. Kdo by měl udělat pořádek a kontrolovat správnost provedení prací? Všichni mají živnostenské listy a jsou odbornými firmami. Ale s jakými zkušenostmi? Vzhledem k rozsahu problematiky raději toto téma nebudu hlouběji rozebírat. Nevím, kdo je oprávněn či povinen v tomto udělat pořádek a přinutit realizátory k provádění kvalitní práce a nepodvádět či neuvádět zákazníka v omyl. Technický dozor není povinný, a tak je vše ponecháno na zákazníkovi a na nekonečných soudech.
Citace z normy TNI 74 6077: Kontrola je základ každé kvalitní práce, a proto se doporučuje kontrola provedení, osazení, ukotvení, provedení připojovací spáry před jejím překrytím, funkce otevírání a vzhledu výrobku s ohledem na možné vady a poškození. O těchto kontrolách musí být vedeny záznamy a doporučuje se provést zápis ve formě předávacího protokolu.
Vždy je výhodnější prevence než oprava po dokončení díla. Obvykle je závada neopravitelná.
Apeluji na projektanty
Vstupní dveře, balkónové a prosklené stěny osazované v úrovni zateplené podlahy vyžadují osazení na tepelněizolační podkladní nosnou konstrukci, která je stabilní a je schopna přenést zatížení otvorové výplně, umožňovat bezpečné přilepení vodotěsné hydroizolace, mít životnost odpovídající otvorové výplni a umožňovat snadné opracování při zabudování. Vyhovujícím řešením jsou např. podkladní tepelněizolační konstrukční prvek Purenit sendvič nebo Compacfoam – polystyren s profilací osazovacího rámu (obr. 7, 8).
Výška izolačních podkladních profilů se provádí na požadovanou výšku u výrobce a upravuje se na stavbě přiřezáním běžnou pilkou a stabilita se zajistí kotevním úhelníkem (obr. 9). Natavování hydroizolace je možné na Purenit sendvič. Řešení spojů tzv. nadstavováním profilů uvádí každý výrobce dle druhu profilu.
V projektu doporučuji specifikovat podkladní prvek a přiložit detail provedení, aby zákazník věděl, jak má být otvorový rám proveden. Potom se už nemají montážní firmy na co vymlouvat.
Apeluji na stavební a montážní firmy
Seznamte se s provedením přípojných spár pomocí butylových samolepicích parozábran po obvodě rámu a přilepením na ostění. Nikdy nepostačuje pouze montážní pěna a omítkové překrytí.
Apeluji na koncové zákazníky
Požadujte, aby montážní firma aplikovala kolem rámů a ostění z vnitřní strany samolepicí parozábranu a z vnější strany vzduchotěsně překryla PUR pěnu a uzavřela spáru (např. zateplením ostění EPS s dotmelením, samolepicí difuzní páskou, systémovým řešením od firmy HPI-CZ apod.). Překrytí parapetem není plnohodnotné utěsnění spáry.
LUDĚK KOVÁŘ
foto archiv autora
Ing. Luděk Kovář (*1964)
je absolventem Fakulty stavební VUT v Brně, obor architektura. Od roku 1996 se věnuje problematice střech a otvorových výplní. V současné době pracuje ve firmě Puren jako technický poradce.