„Nesnižujte si životnost krásné krytiny šetřením na přípravě podkladu,“ radí Aleš Viktorín z KPP
Pevný, rovný a suchý – taková mantra platí pro kvalitu podkladu, na který lze bez obav pokládat podlahovou krytinu, aby její životnost byla co nejdelší. Stejně tak platí, že samonivelační stěrkou nic nezkazíte, ba právě naopak.
- Podklad pevný, rovný a suchý
- Penetrace propojí stěrku s podkladem
- Samonivelační stěrka vytvoří vodorovný hladký povrch
- Pod lepený vinyl a SPC krytiny patří stěrka vždy
„Pevný, to znamená, aby byl stabilní, nedrolil se a nebyly v něm trhliny, které by se mohly hýbat při zátěži. Rovinnost je dána normou ČSN, kdy je povolen výškový rozdíl max. 2 mm na délce dvou metrů. A suchost určuje zbytková vlhkost podkladu, např. pro beton je přípustná 1,8 % CM při podlahovém vytápění a 2 % CM pro betonové potěry bez podlahového vytápění. U anhydritového podkladu jsou požadované hodnoty nižší – 0,3 %, resp. 0,5 % CM,“ vypočítává základní parametry Aleš Viktorín, vedoucí regionálního prodeje společnosti Kratochvíl parket profi. Samozřejmě podklad musí být čistý a zbavený všech nečistot a prachu.
Typ krytiny a způsob pokládky jsou určujícím kritériem pro kvalitu podkladu
Od stavu podkladu a typu zvolené krytiny se následně odvíjí potřeba, či obvykle spíše nutnost penetrace podkladu a vyrovnání samonivelační stěrkou. Penetrace je nátěr fungující jako adhezní můstek, aby se stěrka „kousla“ do podkladu, tedy aby se s podkladem propojila. Samonivelační stěrka je suchá směs smíchaná s vodou, která se díky své tekutosti (téměř) sama rozlije a vytvoří vodorovný hladký povrch, jako poleva na dortu. „Stěrku je třeba roztáhnout a odvzdušnit ježkem – chce to praxi, není to úplně jednoduché, jak se na první pohled zdá,“ podotýká Aleš Viktorín a doporučuje nezapomenout na lepení dilatačních pásků kolem zdí: „Pokud vylejete stěrku bez těchto dilatací, stěrka se propojí se zdí a pak dochází k roznášení zvuku do svislých konstrukcí. Potřeba dilatací tedy není jen z důvodu roztažnosti a pnutí, ale i s ohledem na akustiku, aby sousedé nevěděli, co vedle děláte.“
Podkladové vrstvy mohou být různé, obvykle je to beton, cementový či anhydritový potěr, mohou to být i OSB desky (dřevotřískové), desky CETRIS (cementotřískové) či různé záklopy. Funkci podkladu dokonce mohou splňovat třeba i stávající nalepené parkety, na ty však nemůžete položit všechny druhy krytiny. Právě typ krytiny a způsob pokládky (plovoucí na zámek v. lepení) jsou určujícím kritériem pro kvalitu podkladu.
Pro lepené vinylové dílce a SPC krytiny je samonivelační stěrka nezbytná
„Nejméně náročné jsou plovoucí systémy, ať už dřevěná třívrstvá krytina, lamináty, vinyly na HDF desce. Tyto typy krytin lze položit na přebroušené OSB desky nebo na přebroušený beton,“ říká Aleš Viktorín z KPP a zdůrazňuje: „Pro lepené vinylové dílce je samonivelační stěrka nezbytně nutná, stejně tak pro moderní SPC krytiny, které jsou sice pevné, ale zároveň tenké a křehké, proto potřebují perfektně rovný podklad.“
Povinnost použití stěrky norma nedefinuje, uvádí pouze, jak už bylo uvedeno dříve, že podklad musí být pevný, rovný a suchý, což může splňovat třeba přebroušený beton, ale užitím stěrky nic nezkazíte, právě naopak. V případě nekvalitního podkladu hrozí např. u plovoucích krytin vrzání, poškození zámků, zvlnění materiálu, u lepených podlahovin se může třeba dřevo od podkladu odtrhnout, u vinylů se navíc mohou nerovnosti prokreslit do krytiny a na povrchu je pak patrné zvlnění, prolisy.
„K aplikaci stěrky bych asi doporučil jediné – pokud utratíte spoustu peněz za krásnou kvalitní krytinu, nesnižujte si její životnost a vlastnosti šetřením na stěrce,“ radí Aleš Viktorín z KPP. Jinými slovy, se samonivelační stěrkou nic nezkazíte, jako s polevou na dortu.
