Bezpečnost u oken zajistit lze, ale je nutné si za ni dost připlatit. Existují běžným způsobem nerozbitná nebo i neprůstřelná skla, rámy s kováním, které náhodný zloděj nevypáčí, nebo nehořlavá okna či odolná proti výbuchu. Vměstnat ale bezpečnost oken z více hledisek do jediné kapitoly znamená vybrat asi jen desetinu podstatných informací. Proto prosím znalce o shovívavost.
Bezpečnostní skla – ochrana před zraněním střepy
Nejčastěji se používají tyto typy bezpečnostních skel:
a) Sklo s vnitřním napětím – kalené nebo chemicky tvrzené – běžným způsobem jej nelze rozbít – buď je k tomu třeba kladivo se speciálním hrotem (bývá v dopravních prostředcích), anebo úder čímkoliv tvrdým do hrany skla. Pak se celé sklo rozsype na drobné kousky bez ostrých hran (obr. 1).
b) Laminovaná skla – vlepená fólie mezi dvěma skly drží při rozbití střepy stále pohromadě, aniž by hrozilo nebezpečí poranění (obr. 2).
c) Skla s dodatečně nalepenou bezpečnostní fólií – i když se sklo pod fólií rozbije, střepy drží pohromadě, takže nalepovací fólie plní svůj bezpečnostní účel.
Každé ze zmíněných řešení je něčím nejlepší a žádné není vysloveně špatné. Pokud chceme myslet na přírodu, tak nalepme bezpečnostní fólii na chemicky tvrzené sklo (toto řešení vyžaduje nejméně počáteční energie na výrobu). Rozbít tuto tabuli bude velmi komplikované, a i kdyby se to nakonec podařilo, budou střípky držet díky fólii u sebe a nebude binec.
Ochrana před zloději
Při zadání výrazu „bezpečná okna“ do vyhledávače oznámí Google, že našel přes půl miliónu odkazů. Naprostá většina se zabývá ochranou před násilným vniknutím zvenčí a vůči nevítané návštěvě, kde prodejci publikují i videa, která mají zájemce přesvědčit, že právě to jejich okno je prakticky nedobytné (obr. 3). Fakt je ten, že pokud se lupič do nějakého domu vloupat chce, tak se tam prostě dostane, ať je zabezpečení sebelepší. Přesto jsou definovány bezpečnostní třídy, které stanoví, po jakou dobu a vůči použití jakého nářadím by mělo být okno bezpečné. Pracují s nimi jak oknaři, tak i pojišťovny.
Bezpečnostní třídy začínají zabezpečením odolávajícím příležitostným zlodějům, kteří nemají páru o konstrukci okna a snaží se jej překonat hrubou silou, a končí až „superokny“, která 20 minut odolávají znalcům přes kování, vybavenými velkým elektrickým nářadím.
Pokud ale zkusíme chvíli uvažovat stejně jako zloděj, který nad svou „prací“ přemýšlí, dojdeme k závěru, že přece existuje hydraulický zvedák, kterým lze párkrát zapumpovat proti oknu, nebo sprej s tekutým dusíkem, díky kterému zkřehne každé kování, a našli bychom asi i další možnosti, ale nechceme dávat návody lapkům, kteří nad svou „prací“ zase tolik nepřemýšlejí.
Takže pokud máme něco, co nám ani skvělé pojištění nenahradí a chceme nějaké řešení, se kterým by měl i přemýšlivý zloděj dost práce, pak by mohlo být slušnou překážkou okno:
– jehož zasklení tvoří venkovní laminované sklo ze dvou kalených tabulí (odolné proti rozbití, proti tepelným šokům a díky laminační fólii i proti kyselině rozpouštějící sklo);
– otvíravé směrem ven (což je v našich končinách bohužel výjimka) s rámem po celém obvodu opřeným o ostění (ochrana před vtlačením do místnosti pomocí hydraulického zvedáku);
– v rámu (nejlépe dřevěném, protože nemá komory) napuštěném nehořlavou impregnací, do nejž je vložený celoobvodový pás z nerezové oceli (ochrana proti tekutému dusíku i proti odvrtání);
– s izolačním sklem vlepeným hluboko v rámu a zajištěným přišroubovaným ocelovým L-profilem (skrytým pod lištou) proti vpáčení skla dovnitř u okrajů přes rámečky;
– s bezpečnostním kováním se dvěma kameny na každé straně, připevněným až do ocelových výztuh s ochranou proti vysazení z pantů a samozřejmě se zajištěním proti pootočení kliky.
Bylo by myslím zajímavé, pozorovat z bezpečné vzdálenosti zloděje, jak dlouho by mu trvalo a jaké vybavení by použil, než by se takovým oknem dostal dovnitř.
Neprůstřelná skla
Zajistit neprůstřelnost proti jednomu náboji je něco zcela jiného než proti dávce z automatu, kdy může patrona narazit vícekrát do téhož místa. Neprůstřelnost skel se určuje formou použité zbraně (resp. projektilu), kterému má odolat (obr. 4). Používají se různé průhledné materiály jako polykarbonát, akryl i samozřejmě sklo, kombinované s laminačními fóliemi. V současnosti je nejodolnějším průhledným materiálem oxynitrid hliníku, který umožňuje vyrábět neprůstřelná skla v mnohem menší tloušťce než dříve. Jeho cena je velmi vysoká, ale protože splňuje požadavky na nejvyšší odolnost při malé tloušťce, je tento materiál velmi perspektivní.
Ohnivzdorná okna
Požáry domů vznikají nejčastěji tak, že plameny prošlehnou z interiéru na fasádu, odkud se dále šíří do horních pater. Zamezení větších škod je možné právě použitím nehořlavých rámů a protipožárních skel. V případě použití hliníkových rámů je v dutinách umístěna žáruvzdorná vložka, u dřevěných materiálů se volí vhodná impregnace nebo ocelový pás, integrovaný v rámu (obr. 5).
Protipožární skla jsou nejlepší z keramické žáruvzdorné skloviny, která má minimální teplotní roztažnost. Z cenových důvodů se ale používají laminovaná skla, spojená speciálními vrstvami zabraňujícími šíření tepla a zajišťujícími celistvost při požáru. Používají se tam, kde nějaká nařízení požadují určitou specifickou úroveň odolnosti proti ohni, např. nemocnice, školy, hotely.
Antiteroristická okna
Požadavky na okna, která by odolala výbuchu, přicházejí na pořad dne v posledních letech s množícími se případy teroristických útoků. Tlaková vlna při výbuchu na ulici vyrazí skleněné výplně z oken a střepy pak zraňují obyvatele uvnitř budovy. Proto se hledá řešení, jak těmto útokům čelit.
Dnes se používá bezpečnostní zasklení tvořené vnitřním laminovaným sklem a venkovní kaleným. Celé izolační sklo se vlepí do rámu a zajistí se proti vtlačení do interiéru (podobně jako u ochrany před zloději). Pak lze předpokládat, že při explozi vydrží zasklení v rámu a nedojde k poranění osob uvnitř. Toto ale funguje pouze při menších explozích. Větší tlaková vlna prohne sklo dovnitř, čímž se okraje stáhnou k sobě a zmenšený obvod skla se pak z rámu vytrhne. A protože zasklení s laminovaným sklem je velmi těžké (hmotné), svojí kinetickou energií způsobuje ohromné škody.
Proto je dnes na trhu nové protiteroristické řešení (obr. 6), tvořené pouze jedinou venkovní tabulí a dvěma fóliemi (Uskla až 0,5 W/m².K), tedy i s podstatně menší hmotností. Celé zasklení je vlepené do rámu (na obrázku do sklolaminátového bezrámového profilu). Interiérová fólie je z materiálu PET 175 µm a v takové tloušťce ji žádná tlaková vlna nepřetrhne. Protože je zahnutá okolo celého obvodu zasklení, přilne k ní tmel v rámu pevně na velké ploše. V důsledku tlakové vlny od exploze se sice sklo prohne směrem do interiéru, ale extrémně pevná PET fólie mu neumožní vlétnout dovnitř a někoho zranit. Aby bylo možné běžným způsobem toto zasklení čistit, je povrch interiérové fólie opatřen speciálním Anti-scratch a Anti-fingerprint povrchem (jako mají krycí fólie na dotykových displejích telefonů a tabletů).
MICHAL BÍLEK
Michal Bílek (*1970)
je absolventem SPŠ Elektrotechnické, po maturitě emigroval do Německa. Do ČR se vrátil v roce 1993, kdy začal pracovat v odvětví TZB. V současnosti působí jako CEO ve třech společnostech a jako prezident nadnárodní asociace SIGFA. Díky celoživotnímu samostudiu a mnohaletým zkušenostem v oboru se dnes věnuje vývoji nových řešení pro stavebnictví se zaměřením na úsporu energie a solární zisky.
Máte-li požadavek na doplnění či rozšířejní tohoto tématu nebo k němu chcete autorsky sami přispět dalšími informacemi, piště do redakce na mas@bmone.cz.
