Před sto lety čelilo Švédsko podobným výzvám. Architekt Axel Eriksson tehdy vyvinul pórobeton, který nabízel zrychlení výstavby i výbornou tepelnou izolaci. Jeho vynález byl následně patentován a představen světu jako Ytong, čímž začal i příběh značky, kterou dnes zná v Evropě každý stavebník.
Pórobeton nevznikl ze dne na den – začátku jeho výroby předcházelo několik klíčových objevů. Změnami hned od zahájení průmyslové výroby procházel jak samotný produkt, tak i jeho výrobní proces.
Cihly a dřevo byly tradičním stavebním materiálem, ale lidé trvale hledali a analyzovali vlastnosti dostupných stavebních surovin a jejich kombinací. Touto cestou dospěl v roce 1880 německý výzkumník Michaelis k procesu vytvrzování materiálů parou. Devět let na to český inženýr Hoffman patentoval způsob provzdušnění betonu oxidem uhličitým.
I když dva výše uvedené procesy, bez nichž by výroba dnešního pórobetonu nebyla možná, byly již známy, trvalo poměrně dlouho, než se pórobeton začal vyrábět ve velkém. Důvodem pro jeho masovou výrobu byl nedostatek dřeva v první polovině dvacátého století ve Švédsku. Výzkumníci intenzivně pracovali na vývoji materiálu, který by uspokojil vysokou poptávku na trhu. Zásluhy patří doktorovi Axlu Eriksonovi, který roku 1920 přišel s formulí na průmyslovou bázi pro výrobu autoklávového pórobetonu a po třech letech pórobeton vyrobil pomocí autoklávy tak, jak jej známe doteď.
S produkcí průmyslově vyroběných pórobetonových tvárnicí začal pd názvem Yxhult v roce 1929 Karl August Carlen. V roce 1935 spatřila světlo světa i armovaná produkce, jako jsou stropy, střechy a překlady. A v roce 1940 nechal pan Carlen svůj výrobek zaregistrovat pod značkou Ytong. Jméno odráží místo výroby a použitou technologii (Yxhult anghärdade Lättbetong).
Začátky výroby v Česku
V Česku se s výrobou pórobetonu setkáváme od sedmdesátých let. Závody, které do dnešní doby pórobeton Ytong produkují, byly otevřeny těsně po sobě v sedmdesátých letech minulého století.
Jako první byla uvedena do provozu továrna v Horních Počaplech (1974), poté následoval závod v Chlumčanech (1975) a nakonec v Hrušovanech u Brna (1976). Hrušovanský závod se poměrně brzy osamostatnil a v rámci inovace výroby byla zakoupena krájecí linka, která urychlila přizpůsobení pórobetonových tvárnic na přesné rozměry. A v první polovině devadesátých let se u nás objevila i značka Ytong.
Pórobetonová tvárnice Ytong Lambda YQ znamenala významný inovační počin
Poprvé totiž umožnila výstavbu nízkoenergetických a pasivních domů bez nutnosti dodatečného zateplení. Značka Ytong tak touto inovací reagovala na neustále rostoucí požadavky na tepelněizolační vlastnosti novostaveb. Dnes je pórobeton Ytong spolu s vápenopískovými tvárnicemi Silka a izolačními deskami Multipor součástí kompletního stavebního systému, který společnost Xella nabízí.
Pórobeton a současnost
Společnost Xella neustává v inovacích a jejich prostřednictvím reaguje na aktuální požadavky trhu. Objevují se nové výrobky, kromě již zmíněných tvárnic Ytong Lambda YQ uvedla Xella na trh velkoformátové tvárnice Ytong Jumbo a Silka Tempo. Suroviny použité na výrobu pórobetonu Ytong odpovídají současným vysokým nárokům na energeticky úsporné a udržitelné bydlení, díky jejich lokálnímu původu nepředstavuje nadbytečnou ekologickou zátěž ani jejich transport.
