Materiály

Cihelna JUC. Josefa Tomáška ve Vysokém Mýtě – první továrna na falcové tašky v Čechách

Pohled na areál Tomáškovy cihelny, počátek 20. století (zdroj: sbírka Krajského technického muzea ve Vysokém Mýtě)

Cihlářský podnik JUC. Josefa Tomáška ve Vysokém Mýtě je pozoruhodným příběhem podnikatelské odvahy a technického pokroku. Z nenápadných začátků vyrostl závod, který svým významem dalece překročil hranice regionu a zařadil se mezi špičku svého oboru v rámci celého Rakouska-Uherska.

Jeho zakladatel, Josef Tomášek, rodák ze Lhůty u Vysokého Mýta, měl původně namířeno k právnické kariéře. Studia však musel ze zdravotních důvodů předčasně ukončit a právě tato životní změna ho přivedla k podnikání. Z malé provinční cihelny postupně vybudoval moderní průmyslový podnik, který vynikal nejen rozsahem výroby, ale i technologickou vyspělostí a kvalitou svých výrobků.

Založení cihelny v roce 1872 umožnila kombinace několika výhodných faktorů: dostatek kvalitních surovin v okolí Vysokého Mýta a blízkost železniční tratě, která výrazně usnadňovala distribuci výrobků. Už o rok později byla uvedena do provozu kruhová pec systému Hoffmann – na svou dobu velmi pokrokové zařízení umožňující kontinuální výpal.

JUC. Josef Tomášek (1842–1913), zakladatel první továrny na falcové tašky v Čechách (zdroj: archiv autora)
Reklama cihelny z Katalogu Živnostenské, průmyslové a hospodářské výstavy v Chocni, rok 1914 (zdroj: sbírka Orlického muzea v Chocni)

Další rozvoj podniku se nesl ve znamení růstu a modernizace. V 80. letech 19. století přibyla druhá kruhová pec a roku 1897 třetí. Současně docházelo k přechodu od ruční práce ke strojní výrobě, což zásadně proměnilo charakter provozu a posunulo cihelnu mezi moderní průmyslové závody své doby. V období první republiky dosahovala roční produkce přibližně 7 milionů kusů, čímž se podnik řadil mezi největší v širokém regionu.

Zatímco zpočátku se výroba soustředila především na cihly, od 90. let 19. století se podnik stále více specializoval na střešní krytiny. Jako první v Čechách začal vyrábět falcovou střešní krytinu a na počátku 20. století zavedl i patentovanou výrobu prejzové krytiny. Významný kvalitativní posun představovala také produkce glazovaných a smaltovaných výrobků, které spojovaly funkčnost s estetickou hodnotou.

Produkce Tomáškovy cihelny nacházela široké uplatnění na území celého Rakouska-Uherska a její kvalita byla potvrzena řadou ocenění na odborných výstavách. Například Tomáškův cihlářský podnik získal na Všeobecné zemské jubilejní výstavě v Praze v roce 1891 stříbrnou státní medaili. Tomáškova střešní krytina zdobila řadu významných a reprezentativních objektů, například věž Daliborku na Pražském hradě, Černínský palác na Hradčanech, paláce ministerstev v Praze, Policejní ředitelství v Užhorodě, Masarykovu vilu v Bystričce na Slovensku nebo Královský palác v Bělehradě.

Ukázka sortimentu z reklamního katalogu firmy, období první republiky (zdroj: archiv autora)
Cihla plná s nápisem JUC. JOS. TOMÁŠEK VYS. MÝTO, přelom 19. a 20. století (zdroj: sbírka Orlického muzea v Chocni)

Zajímavostí je i samotná zkratka „JUC“ pana Tomáška, která označovala titul udělovaný studentům práv po první státní zkoušce. Ve Vysokém Mýtě se však s nadsázkou vykládala jako „Já Umím Cihly“. V letech 1896 až 1899 vykonával funkci starosty města Vysokého Mýta.

Z hlediska regionu představovala Tomáškova cihelna významného zaměstnavatele – na přelomu 19. a 20. století zde v době plného provozu pracovalo přes 200 lidí různých profesí. Přestože byla práce fyzicky náročná a pracovní podmínky odpovídaly dobovým standardům, podnik sehrál důležitou roli v hospodářském rozvoji města i jeho okolí.

Po smrti Josefa Tomáška v roce 1913 převzal vedení závodu zeť jeho neteře Miloslav Novák. V době hospodářské krize však podnik upadal a roku 1936 jej převzala Živnostenská banka v Praze. Cihelnu koupil v roce 1945 Josef Sodomka mladší. Na jejím místě chtěl vystavět obytnou kolonii pro své zaměstnance, nakonec však byla realizována pouze řada domků v Družstevní ulici.

Tomáškova cihelna ve Vysokém Mýtě byla nejen nejstarší, ale také největší továrnou na výrobu falcových tašek v Čechách. Její význam přesahoval hranice regionu i své doby a dodnes patří k nejpozoruhodnějším kapitolám historie českého průmyslu. Dnes bychom tuto dříve slavnou cihelnu hledali marně – její poslední budovy byly srovnány se zemí v roce 2015 a na jejím místě vyrostlo velké parkoviště pro zdejší firmu vyrábějící autobusy.

Kresba Tomáškova cihlářského závodu, Die Gross-Industrie Oesterreichs, rok 1898 (zdroj: archiv autora)

Michal Hofman
Foto: archiv autora


Mgr. Michal Hofman ( 1981)*
Vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci, obor historie. Zabývá se regionální historií, industriální historií, především cihlářstvím. Od roku 2012 je vedoucím Orlického muzea v Chocni.

Zdroje:

  • Die Gross-Industrie Oesterreichs: Festgabe zum glorreichen fünfzigjährigen Regierungs-Jubiläum seiner Majestät des Kaisers Franz Josef I. Zweiter Band. Wien: Verlag von Leopold Weiss, 1898, s. 77.
  • Fikejs, Bohuslav. Cihelna JUC Tomášek ve Vysokém Mýtě. 1910–1950. Inventář, ev. č. 671. Zámrsk: Státní oblastní archiv v Zámrsku, 1960.
  • Katalog Živnostenské, průmyslové a hospodářské výstavy v Chocni. Choceň: Grafický ústav Č. J. Mojžíše, 1914.
  • Valchářová, Vladislava et al. Industriální topografie: průmyslová architektura a technické stavby. Pardubický kraj. V Praze: ČVUT, Výzkumné centrum průmyslového dědictví Fakulty architektury, 2012, s. 136.
  • Vysokomýtsko: vlastivědné čtení o okrese vysokomýtském a skutečském. Vysoké Mýto: Vydáno péčí Vlastivědné komise školního okresu vysokomýtského nákladem vlastním, 1931, s. 407–410.