Soudní řízení ve stavebních sporech

V předchozím dílu jsme se zabývali tím, jak by se měli účastníci budoucího stavebního sporu (obvykle to bývá objednatel a zhotovitel) chovat, když se vztahy na stavbě vyhrotily natolik, že lze očekávat soudní spor. V tomto článku se budu zabývat už samotným soudním sporem, pochopitelně opět ve věcech, které se týkají provádění stavebního díla.

Co zvážit před podáním žaloby

Než se začnu zabývat samotným soudním řízením, chtěl by se ještě věnovat tomu, co by si měl žalobce před podáním žaloby prověřit a promyslet. Následující řádky píšu s ohledem na to, že ve stavebních sporech jde často o vysoké částky, spor trvá obvykle několik let a také náklady na jeho vedení bývají vyšší než u jiných druhů sporů (např. kvůli nutnosti platit znalecké posudky). Zde je tedy několik tipů na to, co by měl žalobce před podáním žaloby zvážit:

a) Má žalobce k prokázání svého nároku dostatečné důkazy? Například zhotovitel se bude domáhat zaplacení ceny provedených víceprací v situaci, kdy smlouva o dílo stanoví, že ji lze měnit pouze písemnými dodatky a že zhotovitel může mít nárok na zaplacení prací provedených nad rámec díla jen v případě, že byl ohledně těchto prací oběma stranami podepsán změnový list. Základní otázka tedy zní, zda byl ohledně víceprací, jejichž zaplacení je zhotovitelem požadováno, změnový list skutečně podepsán, a to samozřejmě nejen zhotovitelem, ale zejména objednatelem.

b) Nejsou práva, která žalobce hodlá uplatnit, již promlčena? Promlčením právo sice nezaniká, avšak zaniká nárok na něj.¹ Pokud žalovaný v řízení před soudem namítne promlčení žalobcova práva, soud žalobu zamítne. U jednoduchých pohledávek typu pohledávka na zaplacení ceny díla lze počítat s tím, že dlužník námitku promlčení uplatnit spíš nezapomene. Obecná promlčecí lhůta činí podle § 629 občanského zákoníku (dále jen „OZ“) tři roky, přičemž pravidla pro počátek běhu promlčecích lhůt jsou obsažena v § 619–628 OZ.

c) Nemůže protistrana během řízení započíst proti oprávněné žalobcově pohledávce své vlastní pohledávky? Častý příklad ze stavebnictví vypadá tak, že zhotovitel žaluje objednatele na zaplacení ceny díla, která mu skutečně uhrazena nebyla, avšak přitom zapomene, že sám dílo dokončil a předal až po smlouvou stanoveném termínu a že kvůli tomu objednateli vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty. Jestliže pak objednatel během soudního řízení započte svou pohledávku na zaplacení smluvní pokuty proti zhotovitelově pohledávce na zaplacení ceny díla, soud zhotoviteli nepřizná část ceny díla v rozsahu smluvní pokuty uplatněné k zápočtu – tato část pohledávky na zaplacení ceny díla totiž zanikla započtením.

d) Má protistrana majetek postačující k budoucímu uspokojení žalované pohledávky? Je-li žalovaným například malá společnost s ručením omezeným, která nevlastní nemovitosti, stavební stroje ani jiný majetek postačující k uhrazení žalované pohledávky, nemusí mít ani úspěšné soudní řízení pro žalobce smysl, protože by se v exekuci své pohledávky stejně nedomohl. Majetkovou situaci protistrany si lze v rámci veřejně dostupných zdrojů ověřit například z katastru nemovitostí nebo z obchodního rejstříku, do jehož sbírky listin by měl každý zapsaný podnikatel zakládat své účetní závěrky (jiná věc ovšem je, že ne všechny subjekty tuto svou povinnost plní). Majetkovou situaci protistrany je třeba sledovat zejména tehdy, pokud žalobce vymáhá pohledávku na peněžité plnění.

e) S majetkovou situací dlužníka souvisí také otázka, zda dlužník není v úpadku nebo zda na jeho majetek nejsou již vedeny jiné exekuce svědčící o tom, že dlužník není schopen plnit své majetkové závazky. Zda byl na protistranu podán insolvenční návrh, si lze ověřit v insolvenčním rejstříku (www.justice.cz). Případné exekuce vedené na dlužníka lze odhalit v centrální evidenci exekucí (www.ceecr.cz), kde je nahlížení zpoplatněno částkou 60 Kč za výpis. Po zahájení insolvenčního řízení již není možné vymáhat pohledávku žalobou, ale věřitel může svou pohledávku pouze přihlásit do insolvenčního řízení, v jehož rámci je však pohledávka zpravidla uspokojena jen v minimálním rozsahu.

f) Jak dlouho bude řízení trvat? Zvláště spory ze smluv o dílo prosluly dlouhou dobou svého trvání. To se netýká ani tolik sporů na zaplacení běžné pohledávky na zaplacení provedených prací, které objednatel uznal a není u nich mnoho co řešit. Problémy nastávají v situaci, kdy má soud rozhodovat o vadách díla, vícepracích nebo dalších okolnostech majících původ ve stavebním díle. V těchto případech jsou totiž v řízení často zpracovávány znalecké posudky, provádí se výslechy znalců a dalších osob, které se účastnily výstavby, a před soudem také obvykle stojí nutnost prostudovat velké množství listin, jejichž obsah je mimo soudcovu odbornost (rozpočty, projekty, zápisy z porad na stavbě atd.). To všechno přispívá k tomu, že řízení jen před soudem 1. stupně trvá několik let. Potenciální žalobce pak mnohdy s druhou stranou raději uzavře dohodu o alespoň částečné úhradě jeho pohledávek.

g) Jaké budou náklady na vedení sporu? Dalším faktorem, který může odradit od podání žaloby, je odhad nákladů na vedení celého sporu, a to zejména v situaci, když je jeho výsledek nejistý nebo vzniká otázka, zda bude mít protistrana dostatečný majetek k uspokojení žalované pohledávky. Obvykle platí, že s délkou řízení vzrůstají i náklady na vedení sporu.

h) Bude protistrana žalována u obecného soudu, nebo je třeba zahájit rozhodčí řízení? Žalobce by se měl přesvědčit, zda ve smlouvě o dílo či v jiné smlouvě, na základě které spor vznikl, není obsažena rozhodčí doložka, podle níž by žalobce musel zahájit řízení nikoliv žalobou podanou k běžnému (obecnému) soudu, ale podáním k některému z rozhodčích soudů či k rozhodci (rozhodcům) jmenovaným speciálně pro tento případ. Rozhodčí doložky bývají obvykle v závěrečných částech smlouvy. Pokud by ve smlouvě taková rozhodčí doložka byla, ale žalobce by i přesto podal žalobu k obecnému soudu, musel by soud k námitce žalovaného řízení o žalobě zastavit.

Zahájení soudního sporu

Řízení je zahájeno okamžikem, kdy byl soudu doručen návrh na zahájení řízení (žaloba). V občanském soudním řízení soud rozhoduje o soukromých právech a oprávněných zájmech účastníků. O právech zhotovitele či objednatele ze smluv o dílo či o jiných právech souvisejících s realizací stavebního díla se proto bude rozhodovat právě v občanském soudním řízení, které je též označováno jako řízení civilní. To se liší od řízení trestního, jehož cílem je zjistit, zda byl spáchán trestný čin, kdo byl jeho pachatelem, a uložit podle zákona trest (nebo ochranné opatření). Základním předpisem, který civilní řízení upravuje, je zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (o. s. ř.).

Příslušné k projednání žalob jsou obecně okresní soudy, přičemž žaloba se obvykle podává k soudu, v jehož obvodu má bydliště či sídlo žalovaná osoba. Některé speciální druhy sporů jsou v první instanci projednávány také krajskými soudy – v oblasti stavebnictví jsou to např. spory vyplývající z duševního vlastnictví (pokud by šlo například o spor mezi objednatelem a architektem díla) a spory ze smluv na stavební práce, které jsou nadlimitními veřejnými zakázkami.

Už v předchozím dílu jsem zmínil, že soud přizná žalobci právo na náhradu nákladů řízení jen v případě, že žalobce alespoň sedm dní před podáním žaloby zaslal žalovanému tzv. předžalobní výzvu, tj. výzvu k dobrovolnému splnění jeho závazku, který je předmětem žaloby. Proto se zaslání této předžalobní výzvy stalo obvyklým krokem před samotným podáním žaloby.

Po doručení žaloby vyzve soud žalobce k zaplacení soudního poplatku, jehož výši stanoví podle zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Pokud je předmětem žaloby zaplacení určité částky, činí tento poplatek 5 % z požadované sumy.² U jiných druhů žalob (např. u žaloby na odstranění vad díla) je poplatek podstatně levnější. Přesto někdy doporučuji objednateli žalovat spíš na zaplacení peněžní částky (typicky slevy z ceny díla) než na provedení oprav. Pokud je žalovaný zhotovitel nakonec soudem přinucen provést opravu svého díla, může být jeho oprava jen povrchní, levná a nekvalitní. Proto se často objednateli vyplatí žalovat spíše na zaplacení peněžité částky, kterou pak použije k refinancování oprav.

Po zaplacení poplatku obvykle soud vyzve žalovaného, aby se vyjádřil k žalobě a případně i k důkazům, jejichž provedení žalobce navrhuje. Žalovanému rozhodně doporučuji, aby k této výzvě přistoupil aktivně a aby s ohledem na koncentraci řízení (viz dále) sdělil soudu všechna tvrzení na svou obranu včetně všech důkazů k jejich prokázání. Ještě před prvním ústním jednáním by tak mělo být zřejmé, co která strana sporu tvrdí a jaké důkazy k prokázání svých tvrzení navrhuje.

Uzavření smíru

Účastníci řízení by se měli připravit na to, že je soud na začátku prvního jednání bude přesvědčovat k uzavření smíru. Soud to učiní jednak proto, že je to jeho povinnost (viz § 99 o. s. ř.), a jednak proto, že uzavřením smíru by soudu odpadla další práce s vyřizováním sporu. Nic soudce tolik nepotěší jako uzavření smíru mezi stranami. Proto je vhodné, aby měl účastník řízení připraven před prvním jednáním nějakou smírnou variantu, kterou by mohl soudu prezentovat, a to i v případě, že jsou stanoviska stran zcela nesmiřitelná a smír nelze očekávat. I v takovém případě může žalobce navrhnout např. smír spočívající v tom, že pokud mu žalovaný okamžitě zaplatí jistinu jeho pohledávky, odpustí mu například zaplacení úroků z prodlení či nákladů řízení.

K uzavření smíru jsou strany sporu dále motivovány následujícími ustanoveními zákona o soudních poplatcích:

pokud soud schválí smír mezi účastníky, vrátí soud žalobci jím zaplacený soudní poplatek snížený o 20 % (viz § 10 odst. 7 zákona o soudních poplatcích),
pokud žalobce vezme zpět svou žalobu před prvním jednáním ve věci, vrátí mu soud rovněž jím zaplacený soudní poplatek snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč (viz § 10 odst. 3 zákona o soudních poplatcích).

Někdy se soud snaží přimět strany k uzavření smíru tak, že jim přikáže, aby se zúčastnili jednáním před mediátorem. Mediátor je soukromá osoba (často to bývá zároveň advokát), jejímž úkolem je v tomto případě pokusit se zprostředkovat mezi stranami uzavření smíru. Pokud soud stranám tuto mediaci přikáže, mají oba účastníci sporu povinnost dostavit se alespoň na první setkání s mediátorem. Povinnost k uzavření smíru však samozřejmě nemají.

Projednávání sporu před soudem

Pokud ke smíru nedojde, soud nařídí ústní jednání ve věci samé, k němuž předvolá žalobce i žalovaného. Žalovaný by si měl dát pozor na to, že pokud se bez omluvy nedostaví na první jednání ve věci samé, ačkoliv byl řádně předvolán nejméně 10 dnů předem, může soud na návrh žalobce rozhodnout rozsudkem pro zmeškání a tím přiznat žalobci celý žalovaný nárok bez dalšího jednání (viz § 153b o. s. ř.).

Účastník má v řízení před soudem tzv. povinnost tvrzení a důkazní povinnost. Povinnost tvrzení znamená, že účastník je povinen tvrdit všechny skutečnosti významné pro rozhodnutí věci. To bude třeba v případě zhotovitelovy žaloby na zaplacení ceny díla znamenat, že zhotovitel musí v žalobě tvrdit (vysvětlit), že uzavřel se žalovaným objednatelem smlouvu o dílo, že dílo provedl, že mu objednatel potvrdil výkaz provedených prací, že poté zhotovitel vyfakturoval cenu díla a že mu objednatel i přesto nezaplatil poslední část ceny díla (zádržné) v určité výši. Pokud jde o objednatele, který se této žalobě brání, ten bude před soudem dejme tomu tvrdit, že dílo má vady spočívající v zatékání, že tyto vady u zhotovitele včas reklamoval a požadoval jejich odstranění, že zhotovitel vady odmítl odstranit, že objednatel proto v souladu s § 2106 odst. 2 občanského zákoníku uplatnil právo na slevu ve výši nezaplacené ceny díla a že objednatel tuto svou pohledávku na zaplacení slevy z ceny díla započetl proti pohledávce zhotovitele na vyplacení zádržného. Tak mohou vypadat základní skutková tvrzení stran u typického stavebního sporu.

Kromě toho mají účastníci řízení také povinnost důkazní, tj. musí k prokázání svých tvrzení navrhnout důkazy. Za důkaz mohou přitom sloužit všechny prostředky, jimiž lze zjistit stav věci, jako je zejména výslech svědků, znalecký posudek, zprávy a vyjádření orgánů, fyzických a právnických osob, notářské nebo exekutorské zápisy a jiné listiny, ohledání a výslech účastníků (viz § 125 o. s. ř.). Velmi často se jako důkaz před soudem předkládají různé druhy listin – v takovém případě hovoříme o listinném důkazu. Z ostatních druhů důkazů je častý např. výslech svědka.

V občanském soudním řízení je obecně vzato na účastnících řízení, aby aktivně navrhovali důkazy k prokázání svých skutkových tvrzení, tj. k prokázání toho, co tvrdí ohledně konkrétních individuálních skutečností, na nichž se zakládají jimi uplatňované nároky. Zhotovitel bude například u soudu tvrdit, že dílo dokončil a předal včas. Zásadním důkazem, kterým zhotovitel toto své skutkové tvrzení prokáže, bude předávací protokol.

Je na soudu, které z navržených důkazů provede. Některé z důkazů mohou být totiž nadbytečné a nijak by nepřispěly k objasnění skutkového stavu věci. Někdy také žalovaný navrhuje další a další důkazy ve snaze řízení co nejvíce zdržovat, a soud proto musí mít možnost takovému protahování řízení zamezit.

Obvyklé důkazy ve stavebních sporech

Podívejme se nyní na to, jaké druhy důkazů se obvykle vyskytují ve stavebních sporech, a to s ohledem na to, jaká konkrétní skutečnost má být těmito důkazy prokázána.

Důkazy týkající se víceprací

Provedení víceprací (tj. prací nad rámec díla definovaného ve smlouvě o dílo) bývá v soudních sporech prokazováno těmito důkazními prostředky:

změnové listy,
zápisy ve stavebním deníku,
zápisy z kontrolních dnů stavby,
objednávka víceprací podepsaná objednatelem díla,
výkaz provedených víceprací potvrzený objednatelem,
další korespondence s objednatelem,
fotografie víceprací,
videozáznam z provádění víceprací,
znalecký posudek,
výpověď svědka.

Důkazy týkající se vad díla

Stručný výčet důkazů, kterými objednatel obvykle prokazuje vady díla, je následující:

zápisy ve stavebním deníku,
zápisy z kontrolních dnů stavby,
doklad o uplatnění nároků z vad díla vůči zhotoviteli a o doručení této listiny zhotoviteli,
předávací protokol díla,
další korespondence mezi objednatelem a zhotovitelem,
fotografie vad díla,
znalecký posudek,
výpověď svědka.

Důkazy týkající se dokončení díla

Pokud jde o dokončení díla, je zcela zásadním důkazem předávací protokol prokazující, že dílo bylo v určitý termín dokončeno a předáno objednateli. Jsou-li na tomto protokolu zaznamenány vady, jež mělo dílo při předání, je dalším zásadním dokladem zápis prokazující odstranění těchto vad. Samostatnou záležitostí je situace, kdy zhotovitel tvrdí, že dílo dokončil, ale objednatel to popírá a odmítá podepsat předávací protokol (a to i přesto, že dílo třeba sám již užívá – např. v něm bydlí). Sporům souvisejícím s předáním díla objednateli jsem se podrobně věnoval v čísle 7/2023 tohoto časopisu.

Znalecké posudky

Jak známo, ve stavebních sporech často hrají velkou roli znalecké posudky. Je tomu tak proto, že rozhodnutí soudu u těchto sporů závisí často na odborných stavebně-technických otázkách, k jejímž posouzení soud nemá potřebné znalosti. Proto je podle § 127 o. s. ř. třeba, aby soud ustanovil znalce, který danou otázku zodpoví ve svém posudku.

Na základě § 127a o. s. ř. má však možnost předložit soudu znalecký posudek také účastník řízení. Znalecký posudek předložený účastníkem sporu má pak podle zákona stejnou váhu jako posudek zadaný soudem. Pokud posudek předkládá soudu jedna ze stran, je nutné, aby posudek obsahoval prohlášení znalce, že si je vědom následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku. Pokud by znalecký posudek předložený stranou sporu takové prohlášení neobsahoval, nahlížel by na něj soud jen jako na běžný listinný důkaz, tj. posudek by již neměl onen punc odborné správnosti. Účastníci řízení této možnosti často využívají, avšak je třeba říci, že zmíněný postup soudní řízení mnohdy spíš prodlouží, než aby jej zkrátil. Stává se totiž, že se v soudním spisu soudu sejdou dva znalecké posudky se zcela opačným závěrem – například podle posudku předloženého žalujícím zhotovitelem je dílo zcela bez vad, zatímco podle posudku předloženého žalovaným objednatelem (který nechce zaplatit část ceny díla) má dílo zásadní a fatální vady. K této situaci dochází nejen ve stavebnictví, ale i v jiných oborech. Situaci, kdy strany sporu předloží posudek s odlišnými závěry, soud často vyřeší tak, že ustanoví dalšího (a na stranách zcela nezávislého) znalce, jehož závěr je pro výsledek sporu zpravidla rozhodující.

Postup znalce při zpracování posudku, náležitosti posudku, odměnu znalce a další záležitosti týkající se znaleckých posudků upravuje zákon č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech. Používání znaleckých posudků ve stavebních sporech jsem se podrobně věnoval v článku, který vyšel v čísle 9/2023 tohoto časopisu.

Výslech svědka

Důležitým důkazem je také výslech svědka. Každý z účastníků pochopitelně navrhuje jako svědky ty osoby, od jejichž výpovědi očekává, že podpoří to, co v řízení tvrdí. K tomu je někdy třeba, aby se účastník potenciálního svědka dotázal, co o dané věci ví, aby se náhodou nestalo, že svědek, kterého navrhuje, nakonec bude u soudu tvrdit věci, které daného účastníka spíše poškodí. Účastník však nesmí svědka předem instruovat, jak by měl u soudu vypovídat a navádět ho, co a jak by měl na určité konkrétní otázky odpovědět. Pokud by něco takového před soudem vyšlo najevo, zcela to svědkovu výpověď znehodnotí. Je třeba počítat s tím, že soud se svědka v úvodu výslechu mimo jiné dotáže, zda s ním o projednávané věci někdo hovořil. Pokud to neudělá soudce, může se takto zeptat i právní zástupce druhé strany.

U svědků je třeba počítat s tím, že se mnohdy budou snažit vypovídat ve prospěch jedné ze stran, nebo že budou vypovídat tak, aby především chránili sami sebe. Taková neobjektivní výpověď obvykle nebude mít charakter vysloveného lhaní, mimo jiné i proto, že soud svědka před jeho výpovědí poučí, že by se křivou výpovědí mohl dopustit trestného činu křivé výpovědi. Typická situace je, že zaměstnanec objednatele (nebo třeba i jím placený stavební dozor) zveličuje vady díla, zatímco zhotovitelův stavbyvedoucí tyto vady bagatelizuje. Pokud bude vyslýchán projektant, může jeho výpověď vyznít tak, že za vady díla je odpovědný především špatný technologický postup zhotovitele (a nikoliv vadný projekt zpracovaný tímto svědkem). Naproti tomu zástupce zhotovitele bude ve stejné kauze zdůrazňovat, že příčina vad díla spočívá v chybném projektu.

Není možné spoléhat se na to, že si soudce, který věc hodnotí jako vnější pozorovatel, hned uvědomí všechny souvislosti, resp. že správně zhodnotí postavení jednotlivých osob na stavbě a jejich vztahy. Je na zástupci účastníka řízení, aby tyto souvislosti soudu sdělil a navrhl k jejich prokázání také důkazy. Někteří svědci se totiž mohou jevit jako neutrální, ale ve skutečnosti budou mít zájem zavděčit se svou výpovědí jedné ze stran. Například ve sporu mezi zhotovitelem části díla a objednatelem bude vypovídat zhotovitel jiné části díla, který na výsledku sporu zdánlivě nemá žádný zájem. Ve skutečnosti se však bude snažit svou výpovědí objednateli zavděčit, protože od něj v budoucnu očekává další stavební zakázky. Určitý vztah mezi svědkem a jednou ze stran sporu ještě neznamená, že daný svědek lže a že je jeho výpověď bezcenná. Měl by však být pro soud podnětem k tomu, aby se kriticky zamyslel nad tím, zda je výpověď takového svědka za daných okolností skutečně zcela objektivní a nezaujatá.

Koncentrace řízení

Hovoříme-li o povinnosti tvrzení a povinnosti označit důkazy, musíme zmínit také tzv. koncentraci řízení. Obecně totiž platí, že účastníci mohou uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání jen do skončení prvního jednání, případně do uplynutí lhůty, která byla účastníkům poskytnuta k doplnění jejich tvrzení a důkazních návrhů. K později uvedeným skutečnostem a později označeným důkazům již soud nepřihlédne (s výjimkami stanovenými v § 118b o. s. ř.). Proto je vhodné, aby vše podstatné bylo uvedeno již v žalobě, která bude obsahovat také označení důkazů dostatečných k prokázání tvrzení účastníka. Účastníkovi se nemusí vyplatit, když si bude určitá tvrzení či důkazy schovávat až na pozdější fáze řízení – soud by k nim už totiž nemusel přihlédnout. Pokud soud účastníkovi stanoví lhůtu k doplnění jeho tvrzení a důkazů, je třeba dbát na to, aby tato lhůta byla skutečně dodržena.

Rozhodnutí soudu, odvolání, dovolání a výkon rozhodnutí

Rozbor všech peripetií soudního řízení přesahuje možnosti tohoto článku. Proto jen stručně uvedu, že pokud není soudní řízení zastaveno z nějakého důvodu dříve (např. proto, že účastníci uzavřeli smír nebo žalobce vzal svou žalobu zpět), končí obvykle vyhlášením rozsudku. Zhruba do 30 dnů poté soud doručí účastníkům písemné vyhotovení rozsudku a strana, která nebyla ve věci úspěšná, se pak může proti rozsudku odvolat do 15 dnů od doručení této písemné verze k nadřízenému soudu (vůči okresnímu soudu je nadřízeným soudem krajský soud a vůči krajskému soudu je nadřízeným soudem vrchní soud). Soudní rozhodnutí, proti kterému se již nelze dále odvolat, nabývá právní moci jeho doručením všem účastníkům řízení a povinnosti z něj vyplývající mohou být vykonány v exekučním řízení (viz dále).

Rozhodnutí soudu prvního a druhého stupně lze pak ještě v některých specifických a spíše výjimečných případech napadnout dovoláním podaným k Nejvyššímu soudu ČR. Pokud se účastník sporu domnívá, že v řízení došlo k porušení jeho základních (ústavních) práv a svobod, jako je např. právo na spravedlivý proces, má možnost podat ještě k Ústavnímu soudu ČR ústavní stížnost (to za podmínky, že před tím vyčerpal všechny opravné prostředky, tj. obvykle neúspěšně podal odvolání a dovolání).

Jestliže protistrana dobrovolně nesplnila svou povinnost vyplývající z pravomocného soudního rozhodnutí, může se oprávněná strana domáhat výkonu rozhodnutí v exekučním řízení. Problém nastane, když se ukáže, že žalovaný, který by měl např. něco zaplatit, nemá k úhradě této platby dostatečný majetek (ani peníze na účtu, ani jiný majetek, který by mohl být předmětem exekuce). Proto je tak důležité, aby si žalobce už na začátku soudního sporu prověřil, zda žalovaný nějaký majetek má, aby pak jeho žaloba nakonec nebyla zbytečná.

Průběh soudního řízení je obvykle daleko složitější, než jak jsem jej popsal v tomto článku, v němž je mnoho záležitostí pro stručnost a lepší srozumitelnost zjednodušeno. Smyslem článku bylo seznámit čtenáře – neprávníka se základními principy fungování civilního soudního řízení s přihlédnutím ke specifikům stavebních sporů. Každopádně lze doporučit, aby ten, kdo se chystá jít se svou věcí k soudu, svěřil tuto záležitost advokátovi již v rané fázi sporu.

JOSEF ČERNOHLÁVEK
Ilustrační foto: iStock

Dr. Josef Černohlávek (* 1970), autor je advokát a rozhodce se specializací na stavební právo. Vystudoval Právnickou fakultu University Karlovy a advokátem se stal roku 1996. Od roku 1998 provozuje vlastní advokátní praxi v rámci advokátní kanceláře AK Ürge & Černohlávek. Tento článek vychází z autorových textů v knize Právní spory ve stavebnictví, jejíž 4. vydání vyšlo na podzim minulého roku.
Více na www.advokatcernohlavek.cz.

POZNÁMKY

1 V této souvislosti cituji § 609 OZ: „Nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.“

2 Toto je výše poplatku pro žaloby na zaplacení částky v rozmezí 20 000 Kč až 40 000 000 Kč.

SPECIALISTA NA STAVEBNÍ PRÁVO

Autor článku advokát Dr. Josef Černohlávek nabízí své právní služby zejména v těchto oblastech:

• PRÁVNÍ POMOC PŘI SPORECH MEZI OBJEDNATELEM A ZHOTOVITELEM:
– spory z nároků na zaplacení víceprací,
– spory vyplývající z růstu ceny stavebních materiálů a prací,
– spory z vad díla,
– spory týkající se vad projektové dokumentace,
– spory s majitelem sousední nemovitosti,
– spory o náhradu škody způsobené stavbou,
– spory týkající se smluvních pokut.

• OSTATNÍ SPORY SOUVISEJÍCÍ SE STAVEBNÍ ČINNOSTÍ
• ODSTOUPENÍ OD SMLOUVY O DÍLO A NÁSLEDNÉ VYPOŘÁDÁNÍ STRAN
• KRITIKA NEVYHOVUJÍCÍCH ZNALECKÝCH POSUDKŮ V ŘÍZENÍ PŘED SOUDEM
• ÚPADEK OBJEDNATELE ČI ZHOTOVITELE
• ZASTUPOVÁNÍ V SOUDNÍM A ROZHODČÍM ŘÍZENÍ OBECNĚ
• ZASTUPOVÁNÍ V ŘÍZENÍ PŘED STAVEBNÍM ÚŘADEM, OBRANA PROTI STAVBĚ NA SOUSEDNÍM POZEMKU
• SEPISOVÁNÍ SMLUV O DÍLO A DALŠÍCH SMLUV, KTERÉ SE TÝKAJÍ NEMOVITÝCH VĚCÍ
• DALŠÍ PRÁVNÍ SLUŽBY TÝKAJÍCÍ SE STAVEBNICTVÍ A NEMOVITÝCH VĚCÍ

Více na: www.advokatcernohlavek.cz

Dr. Josef Černohlávek
Advokátní kancelář Ürge & Černohlávek

Publikováno v časopise Materiály pro stavbu č. 05/2025