Rekordní objem stavebních prací v loňském roce i letošní velmi aktivní první pololetí jsou pozitivní zprávy pro české stavebnictví. Jak ale upozorňují autority z České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT), může jít na dlouhou dobu o poslední příznivé údaje.
Situaci ve stavebnictví totiž komplikuje souběh hned několika krajně rizikových faktorů: od volatilních cen stavebních materiálů, přes propad investic, a naopak růst cen energií až po některé připravované vyhlášky a zákony. Na prvním místě je třeba zmínit nový stavební zákon. Jeho hlavní nedostatky nyní projednávaná novela sice napravuje, je ale otázkou, jak dopadne finální vypořádání připomínek. Mnohé lobbistické skupiny totiž novelu kritizují a snaží se oslabit veřejný zájem například tím, že podporují zavádění dvojí kvality ve výstavbě.
Představitelé ČKAIT se shodují, že nyní probíhající novelizace nového stavebního zákona s odloženou účinností od 1. 7. 2024 je žádoucí a může přispět ke kultivaci stavebního prostředí. Z pohledu ČKAIT je kladně hodnocený například návrat požadavku na přímé osvětlení a větrání bytů či obnovení zkráceného postupu pořizování změn územního plánu. Zásadní pak je opuštění myšlenky, že velká města Praha, Brno a Ostrava si budou moci schvalovat vlastní stavebně technické předpisy s odlišnými požadavky na výstavbu od zbytku ČR.
„Nemluvím o podobě, velikosti nebo usazení staveb na pozemku či šířce ulice. Jde nám o stavebně-technické vlastnosti staveb, tedy bezpečnost nosných konstrukcí, osvětlení, oslunění, odhlučnění, větrání, světlé výšky místností, požární ochranu, bezbariérovost a další technické požadavky. Podle nás, autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, by tyto vlastnosti měly být sjednoceny jednotné po celé republice, a to s variacemi pro typy a charakter staveb,“ říká Robert Špalek, předseda ČKAIT.
Vedle konečné podoby nového stavebního zákona bude záležet i na tom, jak dopadne příprava a projednání souvisejících prováděcích vyhlášek. K těm nejdůležitějším patří právě nyní připravované, zatím jednotné stavebně-technické předpisy, které podrobněji určí požadavky na výstavbu.
V různé fázi projednání se nacházejí rovněž další vyhlášky, které mohou mít přesně opačný efekt, než je všemi politiky neustále slibované zrychlení a usnadnění povolovacího procesu. V připomínkovém meziresortním řízení se například nachází změna vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění vyhlášky č. 268/2011 Sb. Ta stanovuje pravidla parkování (garážování) pro elektromobily a mohla by vlastníkům stávajících i připravovaných objektů zásadním způsobem zkomplikovat a prodražit stavební úpravy.
„Podobně obezřetně sledujeme i věcný záměr zákona o správě informací o stavbě a informačním modelu stavby a vystavěného prostředí, takzvané BIM. Autoři se snaží kodifikovat jistě progresivní a chtěný proces, který však dosud nebyl vyzkoušen ani na pilotních stavebních záměrech. Navíc pro něj dosud není adekvátní digitální infrastruktura. ČKAIT proto doporučila tento věcný záměr odmítnout,“ vysvětluje Ing. Špalek.
S ohledem na rizika spojená s blízkou budoucností zdejšího stavebnictví se České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě zapojuje do ještě těsnější spolupráce s Ministerstvem pro místní rozvoj ČR, stejně jako s dalšími oborovými a profesními organizacemi. Obdobně se pak – symbolicky v roce 30. výročí založení ČKAIT – chce mnohem více soustředit na podporu technického vzdělání. A to nejen mezi žáky a studenty ZŠ/SŠ, ale i samotnými profesionály, včetně pracovníků stavebních úřadů.
„S určitým znepokojením sledujeme i pokles zájmu o studium technických oborů, což může mít v budoucnosti negativní dopad na vývoj a kvalitu stavebnictví,“ doplňuje Ing. Robert Špalek. Na Setkání lídrů českého stavebnictví také upozorní na složitou situaci řady stavebních a dodavatelských firem, na které doléhá razantní zdražení stavebních materiálů u již nasmlouvaných či realizovaných zakázek. V kombinaci s klesající ochotou bank poskytovat nebo navyšovat úvěry to může vést k zakonzervování řady staveb, druhotné platební neschopnosti i insolvenci nezanedbatelného počtu stavebních společností.
Zejména s ohledem na nejistý vývoj na úrovni cen stavebních materiálů, práce a energií doporučuje Komora stavebníkům i dodavatelům věnovat zvýšenou pozornost smlouvám. Samozřejmostí by měla být inflační doložka indexující podle zavedených analytických zdrojů (RTS a.s., Cenová soustava ÚRS atd.) položky rozpočtu. Zároveň existuje řada nástrojů, jak preventivně regulovat cenu díla ještě před jeho realizací.
„Situace je náročná pro všechny články stavebního procesu. Projektanti jsou zvyklí hledat úspory a pracovat s rezervami. A prakticky vždy lze najít levnější řešení. Ovšem klíčovým parametrem zůstává kvalita a bezpečnost. Ale umím si představit případy, kdy je lepší stavbu odložit než dělat zásadní kompromisy kvůli nevyzpytatelným cenám,“ konstatuje mimo jiné s ohledem na tzv. stagflační tendence v ekonomice Ing. Robert Špalek.
Podle České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě je navíc pro tuzemské stavebnictví důležité, aby nebyly zastaveny klíčové investice na úrovni státu. Pomůže tomu jiné vyčlenění tzv. vyhrazených (strategických) staveb do speciálního režimu v gesci institucionálního Specializovaného a odvolacího stavebního úřadu. Jde především o dopravní nebo energetické stavby, stejně jako záměry zkvalitňující a rozšiřující infrastrukturu České republiky.
Tisková zpráva
Nejnovější komentáře