S neustálým růstem počtu dřevostaveb stoupá i spotřeba minerální izolace, která se do těchto konstrukcí aplikuje. Hlavním důvodem využití minerální izolace jsou její tepelněizolační parametry a také fakt, že díky svým vlastnostem ji lze lehce stlačit a přizpůsobit tak případným nerovnostem dřevěné konstrukce stavby, díky čemuž pak v samotné konstrukci či roštu bez problémů velmi dobře drží.
Dřevo má velmi dobré tepelněizolační vlastnosti, nicméně minerální izolace je 4–5krát lepší izolant než dřevo, a proto je kombinace těchto dvou materiálů v praxi tak oblíbená. Minerální izolace mají i další vlastnosti, které zajistí v dřevostavbě kvalitní a komfortní bydlení po dlouhá léta.
Určitě je vhodné uvést akustické vlastnosti, kde minerální izolace díky svým zvukopohltivým parametrům významně zlepšuje celkovou vzduchovou neprůzvučnost konstrukce dřevostavby. V nejběžnějších konstrukcích každý centimetr minerální izolace může zvýšit celkovou neprůzvučnost konstrukce o 1 dB. Bohužel tento nárůst není lineární, a proto u tloušťek izolace nad 100 mm se již další nárůst prakticky neprojeví, nicméně i tak je zlepšení neprůzvučnosti o 8–10 dB velmi příjemné a přispěje ke kvalitnějšímu vnitřnímu prostředí domu.
Častou otázkou či argumentem odpůrců dřevostaveb je také požární odolnost. Minerální izolace sice nehoří, ale dřevo ano. V praxi však není ani tak důležité, zda dřevo hoří, ale jak dlouho celá konstrukce odolá trvalému působení ohně. V těchto ohledech má dřevo výrazně vyšší požární odolnost než například ocel, která při vysokých teplotách velmi rychle měkne a ztrácí svou únosnost. U dřevostaveb lze díky aplikaci minerální izolace požární odolnost konstrukce jako celku ještě zvýšit, a to díky volbě vhodného typu a hutnosti (objemové hmotnosti) použité minerální izolace, která tak zvýší bezpečnost domu v případě požáru.
Určitě je vhodné uvést akustické vlastnosti, kde minerální izolace díky svým zvukopohltivým parametrům významně zlepšuje celkovou vzduchovou neprůzvučnost konstrukce dřevostavby. V nejběžnějších konstrukcích každý centimetr minerální izolace může zvýšit celkovou neprůzvučnost konstrukce o 1 dB. Bohužel tento nárůst není lineární, a proto u tloušťek izolace nad 100 mm se již další nárůst prakticky neprojeví, nicméně i tak je zlepšení neprůzvučnosti o 8–10 dB velmi příjemné a přispěje ke kvalitnějšímu vnitřnímu prostředí domu.
Častou otázkou či argumentem odpůrců dřevostaveb je také požární odolnost. Minerální izolace sice nehoří, ale dřevo ano. V praxi však není ani tak důležité, zda dřevo hoří, ale jak dlouho celá konstrukce odolá trvalému působení ohně. V těchto ohledech má dřevo výrazně vyšší požární odolnost než například ocel, která při vysokých teplotách velmi rychle měkne a ztrácí svou únosnost. U dřevostaveb lze díky aplikaci minerální izolace požární odolnost konstrukce jako celku ještě zvýšit, a to díky volbě vhodného typu a hutnosti (objemové hmotnosti) použité minerální izolace, která tak zvýší bezpečnost domu v případě požáru.
Minerální izolace, které se používají do dřevostaveb, lze rozdělit dle typu na skelné a kamenné. Oba tyto typy izolací mají velmi dobré tepelné i akustické vlastnosti. Z hlediska hořlavosti jsou oba typy materiálů nehořlavé. Nicméně při požáru během 5 minut začínají skelné izolace měknout a ztrácí svoji protipožární funkci. U kamenných izolací je tato doba díky vyššímu stupni tavení vláken výrazně vyšší a bez problémů lze dosáhnout požární odolnosti po dobu 30 minut i více.
Bohužel na trhu je řada materiálů i v oblasti minerálních izolací lišící se nejen cenou, ale především kvalitou. Faktem však zůstává, že se stále více v průběhu realizace stavby nahrazují kvalitnější materiály těmi méně kvalitními a doplácí na to bohužel až budoucí uživatel dokončeného domu.
V některých případech je dokonce možné na stavbě vidět aplikaci skelné izolace, určené primárně do stropů, i do konstrukce svislých stěn dřevostaveb, kam však v žádném případě nepatří. Na první pohled zákazník rozdíl nepozná, ale díky výrazně menší pevnosti se tyto izolace při aplikaci boulí, a bohužel v řádu měsíců postupně i klesají (v případě prefabrikovaných dílců se toto děje často už během přepravy). V prostoru nad nimi pak logicky vzniká místo, kde izolace chybí. To, že tato skutečnost zhoršuje akustické parametry konstrukce jako celku a také je příčinou vzniku tepelného mostu, nemusí být na první pohled zcela zřejmé, nicméně když se projeví v interiéru plísně, živené další a další kondenzací promrzajícího místa, je často již pozdě. Možná by si každý z nás měl říci, zda má skutečně v případě stavby domu, tedy investici na několik desetiletí, přednost cena před kvalitou použitých materiálů a samotné realizace.
podle podkladů společnosti Sain-Gobain Construction Products CZ, a. s., divize Isover
Bohužel na trhu je řada materiálů i v oblasti minerálních izolací lišící se nejen cenou, ale především kvalitou. Faktem však zůstává, že se stále více v průběhu realizace stavby nahrazují kvalitnější materiály těmi méně kvalitními a doplácí na to bohužel až budoucí uživatel dokončeného domu.
V některých případech je dokonce možné na stavbě vidět aplikaci skelné izolace, určené primárně do stropů, i do konstrukce svislých stěn dřevostaveb, kam však v žádném případě nepatří. Na první pohled zákazník rozdíl nepozná, ale díky výrazně menší pevnosti se tyto izolace při aplikaci boulí, a bohužel v řádu měsíců postupně i klesají (v případě prefabrikovaných dílců se toto děje často už během přepravy). V prostoru nad nimi pak logicky vzniká místo, kde izolace chybí. To, že tato skutečnost zhoršuje akustické parametry konstrukce jako celku a také je příčinou vzniku tepelného mostu, nemusí být na první pohled zcela zřejmé, nicméně když se projeví v interiéru plísně, živené další a další kondenzací promrzajícího místa, je často již pozdě. Možná by si každý z nás měl říci, zda má skutečně v případě stavby domu, tedy investici na několik desetiletí, přednost cena před kvalitou použitých materiálů a samotné realizace.
podle podkladů společnosti Sain-Gobain Construction Products CZ, a. s., divize Isover
