Mezi nejdůležitější vlastnosti oken, na které se ovšem často zapomíná, patří schopnost izolovat hluk. Pokud máte dům obklopený tichou zahradou, široko daleko žádnou silnici či nádraží, problémy s hlučností řešit nemusíte. Ovšem pokud žijete v husté městské zástavbě, zbystřete!
Podobně jako u ostatních důležitých vlastností oken, i zde existuje norma – konkrétně ČSN EN ISO 717-1. Pokud byste se chtěli s normou seznámit, její poslední verze vstoupila v platnost teprve v srpnu 2021 a pracuje se na jejím převzetí. Je tedy zatím k dispozici pouze v angličtině.
Akustika u oken je věda
Stejně jako u jiných stavebních prvků, i zde se klasifikují rozdílně pokud jde o samostatný výrobek nebo zabudovaný prvek tvořící součást obálky budovy (ČSN 73 0532). V prvním případě je sledovaným ukazatelem hodnota vážené stavební neprůzvučnosti – R´w, která je měřena v decibelech. Pro samostatná okna jde o váženou neprůzvučnost – Rw [dB]. Podle hodnoty vážené neprůzvučnosti Rw se výrobky v kategorii otvorových výplní řadí do tříd a platí, že čím vyšší třída, tím menší prostupnost hluku do interiéru:
Třída zvukové izolace oken (TZI) | Vážená neprůzvučnost oken Rw |
0 | ≤ 24 dB |
1 | 25-29 dB |
2 | 30-34 dB |
3 | 35-39 dB |
4 | 40-44 dB |
5 | 45-49 dB |
6 | ≥ 50 dB |
Pro představu, domácí prostředí má hladinu hluku 30-40 dB. Například mluvené slovo má hodnotu cca 35 dB, chladnička cca 40 dB, osobní auto ve městě 70–80 dB a pro klidný spánek by měla být hodnota pod 30 dB.
„Problematika hluku je v případě oken jednou z nejkomplikovanějších na posouzení a zvolení vhodného řešení. V praxi musíte dodržet několik souvisejících a navazujících norem, kdy při montáži okna nemůžete pracovat pouze s vlastnostmi samotného okna, ale i stěn, a navíc brát v potaz hloubku okna i zdroj hluku. Například pokud bydlíte u tramvajové trasy, musíte zohlednit i schopnost absorbovat otřesy a vibrace. Hluk z dopravy je většinou tvořen zvukem na nižších frekvencích a ani trojskla nemusí znamenat dokonalé řešení, takže se musí přistoupit k zasklení vrstvenými skly. Tím pádem vznikají vyšší požadavky na mechanické vlastnosti okna, které musí nést větší hmotnost. Proto vždy doporučujeme používat plastové profily třídy A, u kterých má zákazník jistotu, že i v případě výměny běžných skel za speciální, bude mít technologickou rezervu,“ nastiňuje složitost akustiky Milan Klepsa, v ČR a SR hlavní zástupce společnosti VEKA, která je předním světovým výrobcem plastových profilů oken a dveří třídy A.
Vsaďte na akustická či vrstvená skla
Zvukovou izolaci je ideální řešit pomocí akustických skel s rozdílnou tloušťku tabulí a rozšířeným meziskelním rámečkem. Další variantou jsou vrstvená skla, kdy jsou skleněné tabule již z výroby „slepeny“ akustickými foliemi. Tyto fólie lze samozřejmě na stávající okna i nalepit, ale nejde o tolik účinné řešení jako v případě vrstvených skel. Většinou totiž získáte útlum pouze v jednotkách dB.
„Zjednodušeně lze charakterizovat okna podle zasklení takto – trojskla se stejnou tloušťkou spadají do třídy TZI2, trojskla s akustickým sklem do TZI3 a vrstvená do TZI4,“ vysvětluje Klepsa.
Pozor na kvalitní instalaci
Vliv na hluk má ovšem i montáž okna. Větší hloubka profilu se doporučuje proto, že zvýšením hmotnosti lépe eliminuje některé oblasti akustického tlaku. Lepší schopnost tlumit mají okna s dorazem, tedy se zalomeným tvarem rámu. Pozornost věnujte i spárám, které je vhodné utěsnit speciální akustickou montážní pěnou.
„Zvážíme-li, že každému řešení hlukové izolace by mělo předcházet měření okolního hluku, je jistější se obrátit na firmu, která má v dané lokalitě zkušenosti. Nebo se alespoň zeptejte sousedů na jejich okna a zkušenosti. Při volbě správné kombinace rámu a skel lze totiž velice snadno udělat chybu,“ uzavírá Milan Klepsa.
podle podkladů společnosti VEKA