Asi není sporu o tom, že úspory energie jsou nejrozumnější cestou k úsporám finančním a vedou i k ohleduplnějšímu a ekologičtějšímu přístupu k využívání přírodních zdrojů. Uvážlivé využívání obnovitelných zdrojů energie, zejména lokálních, a technologie, které vedou k co nejúspornějšímu provozu budov jsou i cílem, k němuž míří i Směrnice EU 31/2010, která od roku 2020 zavazuje stavět nové budovy výhradně ve standardu pasivních domů. Fakt, že termín 2020 se týká výstavby, znamená, že zpřísněné požadavky je nutné zohlednit už v projektové přípravě v předchozím období.
Důležité je, aby se v souvislosti s výstavbou potkaly jak „vyšší“ cíle globální ochrany životního prostředí, přírodních zdrojů a klimatu mj. i prostřednictvím snižování emisí CO2, tak „nižší“ pragmatické zájmy majitelů objektů a investorů, kteří budou vždy sledovat hlavně ekonomickou stránku věci a návratnost investic. Ohledně nízkoenergetických a pasivních domů a souvisejících technologií panuje zejména mezi laickou veřejností řada předsudků a mýtů a široká osvěta je jedním z nejdůležitějších faktorů, které budou mít vliv na to, zda se cíle zmíněné směrnice podaří naplnit. Příkladem může být povinnost štítkování budov vnímaná někdy jako nutné zlo a byrokratická zátěž. Jakmile se ale podaří přesvědčit veřejnost, že energetický štítek je objektivním hodnocením stavu budovy a jakmile se štítek začne šířeji využívat na realitním trhu, může to být další z faktorů, který přiměje majitele objektů k hlubšímu zamyšlení nad provedením úsporných opatření a jejich rozsahem.
Samozřejmě, nejpřesvědčivějším argumentem jsou dobře fungující referenční objekty, praktické zkušenosti a skutečné úspory vyčíslitelné finančně.
Ačkoliv je nová směrnice zaměřena především na novostavby, velký potenciál se ukrývá ve stávajících budovách. Spotřeba domácností a bytových budov činí až 40 % celkové spotřeby energie. Jak je patrné z obr. 2, naprostá většina stávajících obytných budov má velké rezervy co do zlepšení tepelně-technických parametrů. Vzhledem k tomu, že ceny energie neustále rostou, je ekonomický přínos snížení spotřeby energie nabíledni a návratnosti investic se reálně pohybuje v přijatelném rámci. Obecně smysluplná je v tomto směru i státní podpora, která sice v současné době ochabla, nicméně mají-li být naplněny cíle směrnice EU tak, jak se k nim ČR přihlásila, bude další podpora typu Zelená úsporám či Panel žádoucí a kromě svého primárního účelu může napomoci i oživení stagnujícího stavebního sektoru.
REHAU BAU
Technologie pro úspory energií, zařízení pro využití obnovitelných zdrojů energie a nové konstrukční systémy se vyvíjejí velmi rychle až překotně. Velmi důležitý je proto správný výběr, kombinace a dimenzování jednak pasivních prvků pro úspory energie, jako jsou orientace a umístění stavby, charakter pláště budovy, zateplení či otvorové výplně, tak aktivních prvků – zdrojů a zařízení pro vytápění a chlazení, rekuperace energie nebo její získávání (fototermické a fotovoltaické systémy atp.). Koordinace všech těchto systémů je klíčová pro dosažení maximálního „výkonu“ a úspor energií, a to při výši investice, která je ekonomicky opodstatněná a má reálnou návratnost.
Klíčem je právě komplexnost všech opatření a správné nastavení, jak ji reprezentuje například program REHAU BAU. Ten v sobě zahrnuje jednak energetické úspory díky parametrům obálky budovy (fasádní systémy, otvorové výplně), systémy pro vytápění a chlazení s maximální účinností (využití plošného vytápění, aktivace nosných betonových konstrukcí a využití jejich akumulačních vlastností, stropní nebo stěnové chlazení/ vytápění atd.), využití solárních zdrojů energie ať už prostřednictvím fotovoltaických panelů, nebo solárních kolektorů, a využití geotermální energie pomocí hloubkových sond či tepelných výměníků a tepelných čerpadel. Podstatná je samozřejmě rekuperace odpadního tepla a své místo v této škále opatření má i hospodaření s dešťovou a odpadní vodou a její druhotné využití jako vody užitkové.
Součástí staveb jsou v naprosté většině případů i instalace nebo rekonstrukce rozvodů vody a odpadů a elektroinstalací, což je další součást výrobního programu firmy REHAU.
Optimální sladění a dimenzování všech těchto systémů je nutností a firma REHAU mu věnuje maximální pozornost. Ukázkou fungování a koordinace všech systémů je jedna z budov firmy REHAU ve Guntramsdorfu nedaleko Vídně. Společnost investovala zhruba 2 mil. eur do přestavby původního objektu ze sedmdesátých let (čemuž také odpovídaly jeho tepelně-technické parametry) na moderní kancelářský objekt, který je zároveň jakousi laboratoří a referenční budovou pro technologie REHAU. Objekt byl otevřen v září 2011. Budova má provozní plochu 1866 m2. Během rekonstrukce bylo vyměněno 58 oken a jedny posuvně-zdvihací dveře – nově se uplatnil profil GENEO –, o vytápění se stará 14 hloubkových sond RAUGEO Helix PE-Xa napojených na tři tepelná čerpadla voda/voda, bylo instalováno 1500 m2 plošného vytápění, zemní vzduchový výměník s antimikrobiální vrstvou AWADUKT Thermo, 1250 m2 akustického chladicího stropu a pracovní prostředí vylepšilo i 200 m2 akustických roletových systémů pro skříně RAUVOLET.
Budova po rekonstrukci dosahuje parametrů nízkoenergetického standardu 17 kWh/m2a. Podařilo se snížit spotřebu energie na vytápění z původních 151 859 na 36 016 kWh/a, čili o 76 %. Rovněž energie spotřebovaná na chlazení se snížila: z 14 173 na 9047 kWh/a, což na první pohled není až taková úspora, ale je nutné dodat, že možnosti chlazení byly před rekonstrukcí jen omezené a zdaleka nedosahovaly současného uživatelského komfortu.
Provoz budovy je důsledně monitorován a vyhodnocován.
Zemní sondy RAUGEO Helix PE-Xa Jedním z řady zajímavých prvků, který firma REHAU využila i při rekonstrukci svého sídla jsou zemní sondy RAUGEO Helix PE-Xa. Ty jsou alternativou pro hloubkové sondy – například pro místa, kde nelze provést vrty kvůli ochraně spodní vody či jiným geologických aspektům. Sondy RAUGEO Helix PE-Xa se používají do hloubek do cca 5 m, takže náročnost na zřízení vrtů je ve srovnání s geotermálními sondami výrazně nižší. Oproti plošným zemním výměníkům potřebují minimální plochu na pozemku a výrazně snazší je i instalace. Průměr spirály sondy je 400 mm. Výhodou je i jednodušší získání povolení ke stavbě.
Tepelná vodivost dosahuje až 700 W. Tepelná odolnost materiálu do +95 °C umožňuje kombinaci se solárním zařízením. Sondy RAUGEO Helix se využívají v kombinaci s tepelným čerpadlem, optimálně pro podlahové vytápění. Sonda potřebuje alespoň 1,5 m zeminy na každou stranu, tzn. pro instalaci systému o patnácti sondách, který má výkon 7,5 kW je třeba prostor 9×15 m (tři řady sond po pěti).
V původním projekru rekonstrukce budovy REHAU v Guntramsdorfu byly plánováno 18 sond, nakonec se ukázalo, že instalovaných 14 k pokrytí potřeb budovy zcela postačí.
Ondřej Mika s využitím podkladů firmy REHAU, s. r. o.
