Nerezové venkovní zábradlí – montáž krok po kroku

Venkovní zábradlí u novostaveb je mnohdy řešeno jako jedno z posledních. I proto jsou výhodná variabilní stavebnicová řešení, která jsou dnes na trhu nabízena. Podmínka odolných materiálů je zásadní, a proto mezi jedno z nejjednodušších řešení patří nerez. Přinášíme ukázku jedné z montáží dodatečného řešení nerezového zábradlí u vstupu do rodinného domu.

Stavebnicové nerezové zábradlí má obrovskou výhodu v cenové dostupnosti, snadné montáži a obrovské variabilitě jednotlivých komponent, které do sebe dokonale zapadají. Vyjma případného zakrácení madla nebo výplně (lankové a prutové) není třeba nic řezat nebo jinak upravovat. Problémem pro stavebnicové zábradlí není ani žádný tvar či spád schodiště.

Zaměření a výběr komponent
Po zaměření schodiště stanovte potřebný počet sloupků podle délky vašeho zábradlí (standardní vzdálenost sloupků je 1 m). Rozhodněte se pro typ ukotvení sloupku (do boku nebo na horní plochu schodu). Horní madlo je pro venkovní variantu vždy nerezové. Vybrat si můžete i typ výplně: nerezové pruty, splétaná lanka či skleněné výplně vyrobené z bezpečnostního skla, které nemusí být jen čiré, ale i mléčné nebo tónované. Jednotlivé komponenty můžete dle libosti kombinovat, takže fantazii se meze opravdu nekladou. Ke každému lanku, tyči a madlu je ještě nutné zakoupit koncovky, které jsou používány vždy na začátku a na konci zábradlí. „Pokud si nejste jisti, kolik sloupků a jaký rozměr madla zvolit, můžete si nechat prostor zaměřit našimi techniky. Na základě získaných údajů vám připraví grafický návrh, po jehož odsouhlasení k vám doputuje kompletní dodávka připravená k namontování,“ říká Jakub Colon, obchodně-technický poradce společnosti J.A.P., která se výrobou stavebnicového nerezového zábradlí s dlouholetou tradicí zabývá.

Co budeme potřebovat
Součástí dodávky jsou vždy objednané komponenty zábradlí, montážní nákres, speciální lepidlo určené pro spojování nerezového materiálu a ochranný přípravek – olejíček, který nerez chrání před deštěm, sněhem, ale i mechanickými oděrkami.

Ze své dílny využijete standardní nářadí – šroubovák, plochý klíč, šestihranný imbusový klíč, příklepovou a ruční vrtačku. Pro kotvení zábradlí je třeba zakoupit závitové kotevní tyče (pro každý sloupek dva kusy) a kloboukové matky. Vše musí být z nerezového materiálu, aby nedocházelo ke zrezivění! S kotvením nám pomůže tzv. chemická kotva určená pro venkovní použití. Chemická kotva je v podstatě dvousložkové chemické lepidlo, které závitovou tyč ve vrtaném otvoru pevně a rychle ukotví. Vždy je třeba volit variantu přípravku pro venkovní použití. S tou se dá pracovat až do mínus 15 stupňů Celsia. Chemická kotva zajistí potřebnou pevnost zábradlí.

Montáž zábradlí krok za krokem
1. Zkontrolujte úplnost dodávky a pečlivě prostudujte technický výkres. Pokud budete kotvit zábradlí i k fasádě, je třeba dát pozor a vzít v potaz případné zateplení (vhodná je speciální kotvicí hmoždinka) nebo třeba elektrické vedení (obr. 2).

2. Vyznačte si místa, kde budete sloupky na podestě kotvit. Každý sloupek je kotven na dvou místech za pomocí tzv. paty, která se nachází ve spodní části sloupku. Pozor – rozměřujte s naprostou přesností a vše kontrolujte za pomoci vodováhy (obr. 3 a 4).

TIP: Pokud chcete ušetřit místo, volte kotvení sloupku boční. Varianta kotvení na horní plochu schodu nebo podesty je na místo náročnější. V případě bočního kotvení si naměřte rozteč mezi otvory v patce. Vzdálenost od horního okraje schodu/podesty volte cca 5 cm od okraje podesty.

3. Na řadu přichází důležitá fáze vyvrtání děr pro závitové tyče (obr. 5), kterými sloupky ukotvíme k podestě. Pozor: Podle typu zdiva zvolte správný způsob vrtání! Vyvrtat je nutné otvor o hloubce cca 12 centimetrů. Při vrtání neopomeňte chladit vrták – nástavec, ideálně to půjde s rozprašovačem.

RADA ODBORNÍKA „Nejlépe se pracuje (vrtá) s betonovým materiálem, tam je práce poměrně snadná. Pokud budete vrtat do obkladu, je třeba vždy nejdříve použít ruční vrtačku, kterou se opatrně provrtáte keramikou, aby nedošlo k popraskání dlaždic. Až poté můžete vzít do ruky vrtačku příklepovou. Pokud chcete mít menší starosti se závěrečným úklidem, poproste dalšího člena domácnosti, aby vám pod vrtačkou přidržel hubici vysavače,“ radí Jakub Colon z J.A.P. (obr. 6)

4. Na závěr vrtání nezapomeňte vyfouknout z otvorů všechen prach! Pokud byste toto neudělali, hrozí, že se chemická kotva – „lepidlo“ – obalí prachem a vůbec neupevní závitovou tyč v otvoru (obr. 7).

5. V další fázi aplikujeme chemickou kotvu (obr. 8). Pozor, pracujte rychle. Lepidlo již několik vteřin po nanesení zasychá (obr. 9). Každý otvor vyplňte ze 2/3 lepidlem a poté do něj hned zasuňte závitovou tyč. Ta bude vyčnívat z otvoru – délku vyčnívající části spočítáte sečtením tloušťky patky a kloboučkové matky. V našem případě je to délka přes dva centimetry.

Tip k montáži
Praktické je mít pod otvorem kousek lepenkového papíru a v druhé ruce špachtli, kterou zbytky lepidla, vytlačeného z otvoru, hned stíráte pryč. Vytvrdnutí chemické kotvy je závislé na venkovní teplotě. Například při 20 stupních Celsia je lepidlo vytvrzené po 30–45 minutách. V chladnějším počasí se tato doba prodlužuje. Pro další montáž není třeba čekat celou tuto dobu, již po cca 30 minutách můžete pokračovat v montáži. A proč je důležité tuto dobu neuspěchat? Pokud budete příliš rychlí, závitová tyč nebude v otvoru držet a bude se protáčet.

6. Na závitové tyče nasaďte patku se sloupkem – a vše upevněte kloboučkovými matkami. Matky nedotahujte úplně na doraz. Vždy si zkontrolujte vodováhou, že je sloupek v rovině. Až poté vše finálně dotáhněte (obr. 10).

Nejen u starších staveb, ale také u novostaveb občas tu a tam řemeslníkům „ujelo“ pár centimetrů. Proto vždy platí, že tzv. vodorovnost sloupků je dobré posuzovat nejen na základě vodováhy. Od zábradlí si několik metrů poodstupte a prohlédněte si ho ze všech stran – zda je „vodorovné“ vzhledem k podestě nebo fasádě domu. V některých případech se vyplatí bublinku ve vodováze mírně posunout.

7. Sloupky jsou ukotveny a my se budeme věnovat madlu. Jeho ukotvení ke sloupku se děje pomocí tzv. krčků, které tvoří vršek každého sloupku. Krčky si můžete výškově nastavit a doladit tak celkovou výšku zábradlí podle svých potřeb (obr. 11).

8. Madlo je ke krčkům kotveno ve dvou místech za pomocí šroubků (obr. 12). Nejdříve si madlo položte na krčky. Neumisťujte ho ale příliš blízko k fasádě! Na konec madla totiž ještě patří záslepka, která čítá také několik milimetrů. Jakmile máte madlo finálně usazené, za pomoci fixu udělejte přes otvory v krčku na madle značky, do kterých později vyvrtáte závitové otvory.

9. Vyvrtání otvorů do zábradlí – je ideální za pomoci speciálních držáků, které zaručí, že se vám kulaté zábradlí nevymkne z rukou a dále, že budete vrtat rovně a na správném místě (obr. 13).

RADA ODBORNÍKA „Při vrtání otvorů do nerezového madla doporučujeme použít tzv. řezný a vrtací olej ve spreji. Ten obsahuje mazací složku (vrtat vám půjde snadněji) a chladící složku, která dokáže vrták ochladit,“ říká Jakub Colon.

10. Madlo opatřete záslepkou (obr. 14). Upevněte ji za pomoci speciálního lepidla na nerez. Tím potřete vnitřní stranu madla a záslepku do něj zasuňte. V této fázi můžete zábradlí posadit na krčky a upevnit šroubky (obr. 15–17).

11. Pokud je zábradlí nějak zalomeno, stejně jako v naší realizaci, je třeba také madlo tomuto tvaru přizpůsobit. K lomení madla slouží tzv. spojky, které spojíte s ostatními částmi madla opět za pomoci speciálního lepidla na nerez (obr. 18).

RADA ODBORNÍKA „Jedinými komponenty nerezového stavebnicového zábradlí, které bude na místě možná třeba upravit, je madlo, popřípadě výplň. Již z výroby jsou oba typy těchto komponentů dodávány o několik centimetrů delší, než je udáno v objednávkovém listě. Je to z toho důvodu, že při reálné montáži vždy může dojít k nějakým drobným změnám – např. pohledově potřebujeme posunout prutovou výplň blíže k fasádě nebo třeba zábradlí chceme raději nechat na konci delší, nikoliv jej zakončit přesně s výplní. K úpravě rozměrů poslouží buď ruční – ideálně však elektrická pilka na kovové materiály,“ dodává Jakub Colon z J.A.P. (obr. 19).

12. Na řadu přichází montáž výplně. V našem případě jde o nerezové pruty. Ty jsou ke sloupkům upevněny díky kotvám, určeným přímo na tento typ výplně. Konce prutů je třeba opatřit nerezovou koncovkou, která nedovolí, aby se do prutů dostala vlhkost, nečistoty. A samozřejmě jde také o pohledovou záležitost (obr. 20).

TIP: Montujete si zábradlí a lom ohybu vaší prutové výplně a madla není zcela ideální či nekopíruje úhel ohybu vašeho schodiště? Častokrát se na nás obraceli naši zákazníci s podobným problémem. Vše vyřeší koupě jednoho dílku z našeho stavebnicového zábradlí. Jde o tzv. nerezovou 3D spojku, slouží k jednoduchému propojení dílčích prutů výplně zábradlí nebo madla. Při nasunutí prutu nebo madla lze tuto spojku silově ohnout a nasměrovat k přesně potřebnému sklonu (obr. 21).

13. Pruty se kotvami vždy prostrčí – zkontrolujeme vodorovnost prutů vůči madlu a podestě, a poté utáhneme kotvu imbusovým klíčem. Lepidlem na nerez materiál připevníme na konec každého prutu koncovku (obr. 22).

TIP: Abychom nemuseli každou koncovku nebo 3D spojku držet a čekat, až lepidlo vytvrdne, zafixujte ji k prutu ještě papírovou lepicí páskou. Ta zajistí, že se komponent nepohne a dobře k prutu přilne. Tento typ lepidla tuhne v závislosti na počasí přibližně 24 hodin. Poté můžete papírovou lepicí pásku sundat (obr. 23).

Součástí každé dodávky je speciální přípravek na nerez, kterým zábradlí na závěr doleštíte a zároveň na něm vytvoříte ochranný film, který ho ochrání před nepřízní počasí.

Více najdete na www.zabradli-jap.cz.

podle podkladů společnosti J.A.P.