V zimě v roku 2015 byl na výstavě Coneco představen materiál Lupotherm, který, dle údajů výrobce, izoluje v tloušťce 3 cm lépe než mnohonásobně silnější klasické tepelné izolace. Tento materiál vzbudil tak velký ohlas, že Slovenská televize o něm natočila ve stejném roce reportáž a štáb vybral z mnoha referenčních staveb pasivní dům v Leopoldově, který je zaizolován právě Lupothermem, aby vyslechli stavebníka i uživatele v jedné osobě, jak je s tímto materiálem spokojený a zda skutečně platí, co o něm výrobce tvrdí. Záznam z tohoto pořadu najdete zde.
Mnoho „odborníků“, kteří tento materiál nikdy neviděli, však tvrdí, že takto izolovat nemůže, a to ani přes svědectví uživatelů nebo důkazná měření, která jeho izolační účinek potvrzují. Proto vám přinášíme vysvětlení jeho funkce. Pro jeho názornost si dovolíme několik přirovnání:
Běžně používané tepelné izolace se chovají jako odpor. Čím je jejich tloušťka větší, tím více brzdí tok tepla vedením, a tím tedy lépe izolují. Mají však i své neduhy. Jsou schopny teplo akumulovat, takže se časem prohřejí a jejich účinek klesá (v létě bývá po několika horkých dnech v podkroví obrovské vedro, kdy zateplení, tvořené např. minerální vlnou, je nahřáté, a proto v noci „topí“ do interiéru).
Takto ale Lupotherm nefunguje. A protože se jej „odborníci“ stále snaží srovnávat s klasickými izolačními materiály, nedaří se jim ho spočítat ani správně změřit. Proto tvrdí, „že tak dobře izolovat nemůže“. Lupotherm lze však velmi dobře přirovnat k izolačnímu sklu, protože izoluje na stejném principu. Každý asi ví, že trojsklo izoluje lépe než dvojsklo. Ale ne každý si hned uvědomí, že to, co skutečně izoluje, nejsou skla, ale komory mezi nimi. Mezi komorami jsou ovšem velké rozdíly – pojďme nahlédnout pod pokličku hlouběji.
Když bude v komoře o tl. v 16 mm mezi dvěma skly obyčejný vzduch – takto se běžně vyráběla izolační skla v minulém století – bude oknem o velikosti 1 m² unikat v zimě 56 W (pro rozdíl teplot mezi vnitřním a venkovním prostředím 20 stupňů Ug = 2,8 W/m².K dle EN 673).
Pokud tuto komoru naplníme lépe izolujícím plynem, argonem (technická úroveň na konci minulého století), únik tepla se zlepší jen nepatrně – na 52 W. Je patrné, že izolační účinek vzácného plynu je silně přeceňovaný.
Zásadní zlepšení přineslo až používání průhledných pokovů na sklech (posledních asi 20 let). Ty mají za úkol zamezit sálání tepla mezi dvěma skly, kterým se teplo přenáší nejvíce. Pokud je v komoře naplněné vzduchem jedno sklo pokovené, klesne únik tepla na polovinu! Z 56 W na 28 W.
Trojsklo má takové komory dvě, přičemž obě krajní skla jsou pokovená a prostřední pokovené není. Únik tepla už je jen 16 W.
Čtyřsklo má tři komory se třemi pokovy a únik tepla jen 10 W.
Pětisklo má čtyři komory se čtyřmi pokovy a únik tepla jen 6 W.
Každou další komorou s pokovem je únik tepla menší a menší.
Nyní tuto skutečnost aplikujme na Lupotherm. Lupotherm vytváří takových komor, kde je jedna strana pokovená, celkem 10. Dá se říci ekvivalent jedenáctiskla. Krajní komory jsou největší (20–30 mm), kde je nejen zabráněno přenosu tepla sáláním, ale široká vzduchová mezera především zabrzdí i většinu tepla, které se přenáší od molekuly k molekule vzduchu vedením. Vnitřní komory mohou být výrazně užší (asi jen 3,5 mm), ale díky zásadně sníženému tepelnému toku v první komoře svůj účel pro odraz sálavého tepla plní výborně. Výsledkem je pak celkový únik tepla konstrukcí menší než 2 W/m²!
Pokud se tato konstrukce Lupotherme spočítá jako jedenáctisklo podle EN 673 (norma pro výpočet izolačních vlastností zasklení), pak vyjde U < 0,1 W/m².K. Tuto hodnotu potvrzuje i měření na ploché střeše na objektu v Praze-Modřanech. Hodnpota je U počítána z naměřených teplot podle normy ČSN 73 0540-4 (norma pro výpočet součinitele prostupu tepla pro neznámou skladbu) – více zde.
V létě se chová Lupotherm ještě lépe. Dokazuje to opět měření na téže střeše, kdy v hydroizolaci je přes den přes 80 °C a pod Lupothermem okolo 30 °C, tedy o 50 stupňů méně. Protože je Lupotherm tvořen především vzduchem a jen malým množstvím hmoty, má oproti jiným izolantům zlomkovou schopnost akumulace. Tedy nehrozí žádné „vedro“ v podkroví během léta. Z grafu teplot (6 nejteplejších dní v roce 2014) je jasně patrné, že se Lupotherm každou noc zcela vychladí, aby ráno při náporu tepla od slunce izoloval opět plným účinkem.
„Odborníci“, především výrobci minerálních vln, kteří před použitím Lupothermu varují (viz článek Odborníci varují…), argumentují hodnotami naměřenými v laboratoři při speciálně vytvořených podmínkách, které se v přírodě nikdy a nikde na světě nevyskytují. Tato metoda sice může být vhodná pro nereflexní izolace, ale Lupotherm měřený toto metodou vykazuje pokaždé jiný izolační účinek. Hodnoty se od sebe liší o více než o 50 %. Už z tohoto faktu vyplývá, že zvolená (předepsaná) metoda měření je pro Lupotherm zcela nevhodná.
Pokud se Lupotherm změří stejným způsobem, jakým se měří vlastnosti izolačních skel, a se správným vyhodnocením vlivu okraje vzorku na tepelně vodivé fólie (stejně jako se to dělá při měření skel s ohledem na vodivost skloviny), je výsledek měření shodný s výpočtem dle EN 673, tedy U < 0,1 W/m².K.
Dnes je Lupotherm nejčastěji používán na zateplení střechy. Jeho aplikace je velmi rychlá. (Při pokládce na krokve lze práci přirovnat k natažení difuzní fólie.) Na jednoduchost pokládky si firmy rychle zvykly.
U fasádního zateplení se Lupotherm používá v provedení s dírkami, které zajišťují odvod par ze zdi – tedy plnohodnotné difuzně otevřené řešení. Pára Lupothermem projde nebo v něm zkondenzuje a následně vyteče na okapničku u založení. Vlhkost v něm nezůstává vsáknutá jako u klasických fasádních izolací. Ty v zimě vlivem kondenzace zvlhnou a jejich izolační účinek klesá a čeká se na slunce a teplo až mokrou izolaci vysuší. To je na severních stěnách dost velký problém.
Největší účinek má Lupotherm při vnitřním zateplení u novostaveb. Díky němu lze dosáhnout i na parametry nulového domu (spotřeba do 5 kWh/m²/rok). U dřevostaveb dokonce s bonusem ultra tenké obvodové stěny (pouze 16 cm), která při správné kombinaci vrstev má akustický útlum Rw > 50 dB.
,
Lupotherm je materiál, který se pomalu stává novým standardem. V ČR jsou jím již izolované stovky domů a hlavně díky ústní reklamě jeho prodeje každý rok rostou. Za dobu jeho existence (přes 20 let) na něj nebyla ani jediná reklamace, naopak, stavebníci si jej kupují opakovaně, buď na nové stavby, anebo na rozšíření zateplované plochy na stávajících domech. Je to jediná izolace na trhu, kde poskytuje výrobce 20 let záruku na funkci zateplení. Stavebníkům zajišťuje jistotu, že jejich zateplení bude fungovat stále stejně dobře.
Ve Francii, která je kolébkou vícevrstvých reflexních izolací, je podíl trhu už velmi významný. Tento trend se pomalu přesouvá i do Německa, které postupně objevuje více a více problémů u běžných izolací – zdravotní závadnost, vznik plísní, špatná funkce v létě díky akumulaci tepla, výrazně zhoršená funkce díky nasáknutému kondenzátu v izolaci.
Dovozce Lupothermu firma Xnergie, s. r. o., sídlí v Brně. Jejím hlavním zaměřením je prodej stavebnic menších dřevostaveb s téměř nulovou spotřebou energie. Ty jsou určené pro stavbu svépomocí a tedy za velmi příznivé ceny. Dále termoaktivní celoskleněné fasády, které dovedou získat více energie, než jimi uteče. a Současně dokáže uložit teplo z léta na zimu a naopak chlad ze zimy na léto. Nabízí i návrhy soběstačných (ostrovních) systémů, a spoustu dalších špeků, při kterých jsou využívány nejnovější poznatky a výsledky vývoje.
Velmi úzce spolupracuje s firmou Energy IN, která se specializuje na vývoj v oblasti zasklení, a v této oblasti dosahuje světově unikátních výsledků. Jedním z nich je např. čtyřkomorové trojsklo, které izoluje v tloušťce 6,5cm jako pasivně zateplená zeď (Ug = 0,155 W/m².K). To dává i se započtením tepelně vodivé skloviny přepočtenou lambdu jen 0,01 W/m.K, tedy 2,5krát lepší než má suchý vzduch a až 4krát lepší než běžné tepelné izolace. Na rozdíl od zdi přináší do domu světlo a teplo, tedy jeho energetická bilance je několikanásobně lepší než sebelépe zateplená zeď.
podle podkladů společnosti Energy IN
