Jak na správnou tahovou zkoušku na střeše

Víte, jak správně provést výtažnou zkoušku tak, aby skutečně zjistila, co střecha vydrží? V článku zjistíte, na co si dát pozor při ověřování nosnosti podkladu.

O tom, jak zajistit bezpečnost pracovníků na střeše, toho již bylo napsáno mnoho, nebo přinejmenším dost. Vedle potřebných OOPP (osobních ochranných pracovních prostředků) a jejich pravidelné kontroly a údržby či dodržování pokynů při práci, je třeba mimo jiné zajistit i bezpečný pohyb na střeše, jednou z nejužívanějších metod je potom záchytný (a zádržný) systém.

Střešní záchytný systém proti pádu osob

V podstatě jde o soustavu nerezových kotvicích bodů připevněných ke střeše a nerezového lana, který je propojuje (to se v případě bodového systému vynechává). Tento systém jištění nijak nelimituje typ střechy (resp. podkladu), jak je obecně známo, kotvit lze takřka do čehokoliv. Jak ovšem poznat, zda je podklad pro kotvení vhodný?

Není střecha jako střecha, bezpečná však musí být každá

Že je každá střecha jiná, není nic překvapivého; lišit se může šikmostí (resp. plochostí), nosnou konstrukcí, stářím a mnohými dalšími faktory. Ať tak či onak, bezpečí je třeba zajistit na všech, což mnohdy znamená například i to, že se musí ověřit nosnost podkladu, než se provede samotná montáž záchytného systému. Ta se často provádí například právě u střech rekonstruovaných, ke kterých mnohdy neexistují dokumentace anebo jsou některé parametry nejasné. Proč vysvětluje Jakub Kopřiva, jeden ze zakladatelů značky Roofix, českého záchytného systému: „Jestli vůbec můžeme na střeše kotvicí body [záchytný sytém] montovat, zjišťujeme převážně na rekonstruovaných střechách. Jeden kotvicí bod by měl udržet 1,2 t, když ho užívá jedna osoba, za každou další se přidává dalších 100 kg. To je ovšem k ničemu, jestliže střecha sama o sobě nesplňuje požadované parametry zatížení.“

Jak se to tedy řeší?

Tahová zkouška

Na plochých střechách se potom nosnost podkladu ověřuje tahovou (výtažnou) zkouškou. Jestliže má jeden kotvicí bod unést jednu osobu (v případě, že dojde k neštěstí), musí zvládnout sílu o velikosti 12 kN, která na něj může působit. To, jestli to ovšem „ustojí“ střecha, měří potom tenzometr nebo siloměr (viz níže).

Výtažná zkouška

Kalibrovaný přístroj se nasadí na kotvu a manuálním nebo jiným působením vytahuje šroub z podkladu s cílem otestovat zátěž 6 kN (vždy se snažíme ze siloměru dostat minimálně polovinu požadované zátěže, tj. 6 kN pro jednu kotvu, když je uživatelem jedna osoba, 7 kN potom pro tři uživatele). Siloměr nám ukazuje maximální zátěž (sílu), kterou kotva unese, aniž by došlo k poškození.

Pozor, jestliže jsou od sebe jednotlivé kotvy v menší vzdálenosti než 100 mm, považují se tak za jednu kotvu, a je třeba to brát v potaz při testování.

Správné měření

Výtažná zkouška by měla odpovídat realitě. U záchytného systému může vše zkreslit způsob provedení zkoušky. Nezřídka se stává, že je k podkladu přichycen celý kotvicí bod a následně je prováděno vytahování (na obrázku vlevo). Tato situace neodpovídá reálnému stavu, která na střeše může nastat. Nahoru nespadnete. K pádu vždy dochází do strany od kotvicího bodu (na obrázku napravo), tuto situaci však není možné na střeše napodobit. Z toho důvodu je nejlepším řešení vytahovat jednu kotvu s min. 6 kN pro 1 osobu.

Chybně provedená tahová zkouška (nalevo) vs. reálná situace na střeše (napravo). Zdroj: Roofix

Jak vypadá úspěšná zkouška

Pokud tedy máme nasazeno a začneme šroub vytahovat, displej siloměru ukazuje napětí, které vzniká, tj. tedy kolik kilogramů (jak velkou sílu) kotva vydrží, než se začne kotva vytahovat nebo začne praskat beton, pak víme, že je to maximální nosnost, kterou snese.

Výtažná zkouška v praxi. Zdroj: Roofix

Mimo jiné je důležité brát na vědomí, že se tahová zkouška musí provést na více místech na střeše, a to z toho důvodu, že se může síla podkladního materiálu nebo skladby na jedné střeše lišit. Je tedy zapotřebí skutečně otestovat, že je možné na střeše zajistit maximální bezpečí.

Jak provádět tahové zkoušky definuje norma ČSN EN ISO 6892-1.

Tak co? Ještě považujete výtažnou zkoušku za strašáka?

podle podkladů společnosti BJK Group