Bílá střešní fólie pro snižování energetické náročnosti budov

Společnost Fatra sleduje kromě fotovoltaiky i trendy ve snižování energetické náročností budov. Zajímavou a nenáročnou cestou je konstrukce tzv. chladných střech, z anglického cool roofs. Bílé střechy jsou na vzestupu zejména v USA, kde se již delší dobu zaměřuje pozornost na výzkum vlivu vlastností povrchu střešních povlakových izolací na životní prostředí.

Jde vlastně o docela jednoduchou logiku, jejíž analogii každý z nás zná. Oblečme si na sebe v horkém letním dni černé tričko a nechme se zahřívat slunečními paprsky. To samé udělejme s tričkem bílým. V prvním případě nám jistě bude podstatně větší teplo a také se budeme více potit, tedy chladit.

Stejně tak majitelé osobních aut s černou barvou karoserie vědí, že dotknou-li se v horkém létě karoserie, bude pravděpodobně velmi horká a vychladit interiér bude jistě náročnější než v případě aut bílé barvy.

 

Ten samý jednoduchý efekt lze vysledovat u plochých střech. Volbou vhodného materiálu střešní povlakové izolace s velmi světlou barvou lze docílit vysoké odrazivosti slunečních paprsků od povrchu střechy a i výrazného snížení množství tepla procházejícího střechou do interiéru, který se pak nadměrně zahřívá. To znamená snížení energetických zisků budovy a tím i snížení přímých nákladů na chlazení, prodloužení životnosti klimatizačních systémů, případně také snížení investičních nároků na pořízení klimatizačních zařízení. Zvýšená odrazivost světla, tedy i UV záření, má pak vliv i na zvýšenou životnost střešních materiálů obecně. Nepřímé důsledky jsou neméně zajímavé.

 

Snížením spotřeby energií na chlazení dochází i k snížení potřeby výroby elektrické energie, a tedy i k snížení produkce CO₂, který je nejvýznamnějším skleníkovým plynem. Na jednom zahraničním serveru je k dispozici zajímavá statistika, která uvádí, že případné využití střech s vysokou odrazivostí v celosvětovém měřítku by odpovídalo redukci emisí CO₂ o cca 24 gigatun v průběhu životnosti střech. To odpovídá částce cca 600 miliard amerických dolarů ušetřených na produkci emisí CO₂. Odražením tepla zpět do atmosféry také „studené střechy“ přispívají k lepšímu ovzduší ve velkých městech.

 

Je známo, že ve velkých městech, které obsahují řadu ploch s vysokou schopností pohlcovat teplo a sluneční záření, je teplota oproti méně osídleným oblastem v letních měsících i o několik °C vyšší. Povrchy, které absorbují teplo přes den, ho pak v noci vyzařují a vzduch se tím nestačí chladit.

Masivním využíváním rozsáhlých střech s povrchem vysoce odrazivým pro světlo a teplo lze tedy dosáhnout určitého chladicího efektu ve městech. S tím nepřímo souvisí i určité zlepšení ovzduší ve městech, neboť snížení teploty ovzduší znamená i menší riziko a koncentraci smogu. Vyjádřeno technicky, schopnost hydroizolačních materiálů odrážet sluneční energii se nazývá solární odrazivost z anglického solar reflectance. Odrazivost je možné měřit jak v oblasti viditelného spektra světla, tak i v oblastech infračerveného a ultrafialového spektra. Odrazivost reprezentuje frakce odraženého světla od povrchu hodnoceného materiálu vůči celkovému světlu, které dopadne na hodnocený povrch.

Odrazivost střechy s bílou střešní fólií Bílé povrchy mají odrazivost okolo 0,8 až 0,9. Dalším měřeným parametrem je infračervená emitance. Oba koeficienty je možno vyjádřit jedním souhrnným parametrem, tzv. koeficientem SRI. Koeficient SRI (z anglického solar reflectance index) je hodnota, která udává schopnost odrážet sluneční teplo za malého nárůstu teplot. Je definováno, že standardní černé těleso s odrazivostí 0,05 a emitancí 0,9 má SRI o hodnotě 0, zatímco standardní bílé těleso s odrazivostí 0,8 a emitancí 0,9 má SRI roven 100. Čím vyšší SRI, tím lepší parametry z hlediska tzv. studených střech.

SRI může obecně u výrobků nabývat i záporných hodnot na jedné straně, ale dokonce i hodnot vyšších než 100 na straně druhé. Firma Fatra, a. s., reagovala na tento nový trend zadáním testů svých vybraných produktů v institutu BAVARIAN CENTER FOR APPLIED ENERGY RESEARCH v létě roku 2010. Testovány byly vzorky fólie na bázi TPO Fatrafol P916 v barevném provedení RAL 9003 a vzorky PVC-P fólie Fatrafol 810 v barevném provedení RAL 9010.

Testy bílých střešních fólií Testy prokázaly u obou hodnocených vzorků střešních fólií hodnoty SRI vyšší než 100. Fólie Fatrafol P916 dosáhla hodnoty 103, a fólie Fatrafol 810 dokonce hodnoty 108. Tyto vynikající hodnoty představují pro společnost Fatra a všechny partnery, kteří se zabývají tímto směrem vývoje a navrhování budov, ohromný potenciál, jak snižovat energetickou náročnost nově stavěných či stávajících budov. Zároveň jde o elegantní, jednoduché a levné řešení. Další informace najdete na www.fatrafol.cz.