Rodinný dům Jany a Ondřeje Žampachových na první pohled zaujme velmi neotřelým a osobitým exteriérem. Svérázného architektonického výrazu dosáhli tvůrci projektu vizuálním propojením střešního pláště s fasádou objektu. Ta je pokryta stejným typem keramických, pálených tašek jako sedlová střecha. Použití klasických střešních tašek na vertikálních fasádách je poměrně nezvyklou záležitostí a v českém kontextu si stavba zřejmě může připsat rovnou prvenství. Moderní vzhled novostavbě propůjčily antracitové střešní tašky Turmalín s rovným profilem a obdélníkovým tvarem. Autorem originálního architektonického konceptu, který v sobě nezapře inspiraci severským stylem, jsou architekti Lucie Černá a Luděk Černý z ateliéru LINK studio, s. r. o.
Uvést novátorské řešení fasády v život určitě nebylo jednoduché. Při výběru keramických, pálených tašek byl kladen důraz nejen na design a kvalitu výrobků, ale také dostupnou technickou podporu. Tvůrci projektu museli s dodavatelem střešní krytiny detailně konzultovat technické řešení. Ke spolupráci na projektu byla přizvána společnost Bramac, jejíž výrobky se na českém trhu těší výjimečné pověsti. Keramické, pálené tašky z Bramacu jsou vyráběny výhradně v Německu, kde disponují lepší kvalitou hlíny. Tašky jsou díky tomu tvrdé, rovnoměrně propálené a v průběhu času neztrácí pevnost. Nad konkurencí vynikají také velmi přesnou geometrií. Použitý model tašek Turmalín díky ní disponuje dokonale rovným a hladkým povrchem, který vynikl právě na velkých plochách fasády dvoupodlažního domu.
Samotná realizace kladla vysoké nároky na zručnost řemeslníků a jejich cit pro detail. „Na rozdíl od tašek na šikmé střeše se všechny tašky na vertikálních stěnách musely kotvit, což bylo vzhledem k tvrdosti keramického střepu velmi pracné. Komplikované byly i některé detaily stavby jako plynulý přechod krytiny ze střechy na fasádu bez přesahu nebo detaily kolem bezrámových dveří a oken, které se musely oplechovat,“ vysvětluje pokrývač Filip Zimčík za realizační firmu Střechy Zimčík. Bramac podle něj práci řemeslníkům usnadňuje precizně zpracovanými technickými listy, a tak všechny výpočty skvěle sedí.
Fasáda není jediným atypickým prvkem na projektu tohoto domu. Půdorys novostavby tvoří dva protínající se obdélníky. „Primární hmotu klasického venkovského stavení se šikmou střechou protíná sekundární hmota přízemního kvádru, jako když se duch původních staveb snoubí s něčím novým,“ vysvětlují architekti. Svou myšlenku autoři podtrhli i kontrastní barevností – vyšší a dominantní hmotu v elegantní antracitové barvě protíná objekt v odstínu bílé. Působivé je vzájemné natočení obou částí stavby k sobě, díky kterému se architektům podařilo vypořádat s nepravidelným tvarem pozemku, jeho orientací ke světovým stranám a s pozicí sousedních staveb. Z jedné strany stavby vyčleňuje přízemní kvádr vytápěnou dvougaráž, z druhé strany soukromé křídlo hlavní ložnice s výhledem do dalekých kopců. Svou střechou zároveň vytváří terasu se stejným výhledem pro horní pokoje.
Realizace bydlení probíhala částečně svépomocí. Architekti si pochvalují hladkou a příjemnou spolupráci s investorem, lví podíl na ní bezpochyby měla i vzájemná blízkost jejich profesí. Majitel měl jako designer spoustu netradičních nápadů a vždy se snažil vymyslet levnější inovativní řešení. Svými tvůrčími zásahy ovlivnil investor především podobu interiérů: „Jelikož pracuje se sklem, snažili jsme se v domě použít kromě dominantního dřeva i tento materiál. Vznikly tak například dveře s pískováním větví a autorským dílem je i stěna v předsíni u schodiště,“ dodávají Lucie a Luděk Černí. Výsledná podoba interiérů hraje svěžími a živými barvami a je zajímavým protipólem k minimalistickému, černobílému exteriéru, jehož fasáda tak trochu připomíná elegantní krunýř.
podle podkladů společnosti Bramac střešní systémy
