Černý dynamicky tvarovaný krystal je ze tří stran uzavřen, na jihu se otevírá do malého parku, a umožňuje tak nahlédnout do svého interiéru. Díky výraznému přesahu nakloněné střešní roviny s ostrým seříznutím bočních fasád se tu setkávají dva rozdílné světy: minimalisticky odění plavci a náhodní kolemjdoucí, halící se do teplého oblečení. Napětí na jejich hranici se odrazilo ve zvlnění skleněné fasády.
Nápad na postavení nové plavecké haly v Lounech dostal reálné obrysy v září roku 2016, kdy město vyzvalo pět architektonických kanceláří v soutěži o návrh. Vybrán byl projekt brněnského studia dkarchitekti. V roce 2018 získal stavební povolení a v polovině roku 2020 byla stavba dokončena.
Stavba se nachází mezi rozdrobenou strukturou sportovních a výrobních hal a několika budovami úřadů, v její blízkosti je také hřbitov. Proto byla její hmota navržena jako solitérní kompaktní box, reagující na svažitý pozemek. Výškového rozdílu objekt využívá zaklesnutím do terénu, střecha kopíruje úhel přilehlé komunikace. Na jižní stranu se zvyšuje a otevírá, k severu je nižší a uzavřenější. Usazení do terénu umožnilo bezbariérový vstup do obou podlaží.
Architekt David Kudla uvádí: „Relativně prostý box jsme zahalili do elegantního černého pláště se stříbrnými liniemi. Na jižní straně se otevírá návštěvníkům, zvedá čelo střechy do špičky nad vstupem, tu jsme ještě umocnili zkosenými bočními stěnami. Celá jižní strana je transparentní díky celoprosklené sloupkopříčkové fasádě se zasklením až 6 m vysokými kusy skla. Zvlněná fasáda zjemňuje ostře řezané tvary obálky. Inspirací pro ni byly křivky pohybu vody a také tektonické tvarování okolní krajiny, která se stala předobrazem ztvárnění mnoha umělců – Kamila Linharta, Vladislava Mirvalda nebo Zdeňka Sýkory. Prosklená stěna je rozhraním dvou světů, kontrastem vnitřního a vnějšího, které na sebe reagují, a její zvlnění symbolizuje sílu působící z obou stran.“
Předsazené čelo střechy autoři navrhli tak, aby v létě clonilo proti slunci a bránilo přehřívání haly. V zimě naopak propouští nízké sluneční paprsky do interiéru a umožňuje solární zisky.
Suterénní část s technologiemi, zázemím a šatnami je přisazena k terénnímu zlomu, minimalizovaly se tak terénní úpravy. Horní podlaží je věnováno vodnímu a saunovému světu s komunikačním ohniskem u baru. Na západní straně objektu je umístěná venkovní vířivka a tobogán.
„Chtěli jsme u této stavby překročit běžný způsob řešení bazénů, typický svou uzavřeností. Plavecká hala se naopak svou prosklenou fasádou otevírá a nechává kolemjdoucí nahlédnout do sportovního dění. Zasazení bazénové scény do veřejného prostoru města tak přirozeně vybízí k zapojení se do aktivit uvnitř. Dům svou otevřeností ovlivňuje pozitivní vnímání prostředí plavecké haly jako prostoru určeného komukoli a bourá možné předsudky o sportovním prostředí,“ dodává David Kudla.
Konstrukční a materiálové řešení
Nosný systém stavby tvoří kombinace železobetonových stěn a ocelových sloupů v místech prosklené fasády. Plnostěnné dřevěné lepené vazníky z lamelového smrkového dřeva o délce až 40 m nesou střešní plášť. Každý vazník má originální tvar řezaný na CNC stroji, a to z důvodu zakončení špičky. Ta se v každém místě předsazeného čela střechy mění ve zborcené ploše. Dřevěná nosná konstrukce střechy byla zvolena z důvodu vysoké odolnosti proti agresivnímu bazénovému prostředí. Střecha je jednoplášťová, svrchní vrstvu tvoří mechanicky kotvená PVC fólie s odvodem vody do atypicky tvarovaných zaatikových žlabů s vnitřními svody.
Betonová konstrukce je zejména v suterénu odhalena v surové podobě, nicméně je obohacena o strukturu obtištěné OSB desky, která nechala na stěnách jedinečnou texturu.
Fasády
Zateplená provětrávaná fasáda má obklad z černých hliníkových sendvičů lepených na podkladní kovový rošt. Vzhledem k atypickým kosým tvarům fasád a propsaným liniím z omega profilů se většina desek řezala jako originální tvar. V řezu by ze sendvičového panelu prosvítala hrana, proto je opatřena černým nátěrem pro kompaktní vzhled celé fasády.
Prosklená fasáda o ploše 360 m2 má sloupkopříčkový samonosný systém z hliníkových profilů. Vzhledem k výšce až 6 m byly duté hliníkové sloupky z interiérové strany vyztuženy ocelovými profily, zachovaly si však subtilní charakter, aby se plocha zasklení narušila co nejméně. Skleněná fasáda musela být kvůli možným průhybům střešní konstrukce kluzně oddilatována v nadpraží tvořeném atypicky tvarovaným příhradovým vazníkem. Ten byl vzhledem ke své složitosti montován a upravován na místě stavby tak, aby dokonale pasoval na zvlněnou křivku fasády a zároveň na nakloněnou rovinu vazníků a střechy.
Technologie
Provoz bazénu je relativně složitý, oproti ostatním typologiím se liší zejména systémem bazénové technologie se soustavou akumulačních nádrží, filtrování, ionizace a chlorování. Technologie se nachází pod bazénovými konstrukcemi nebo v jejich blízkosti a je tak snadno dostupná.
Ohřev vody je řešen kogenerační jednotkou s doplňkovou plynovou kotelnou. Kogenerace je pro bazén výhodné řešení – zajistí částečnou nezávislost na elektrické energii a teplo se spotřebuje na ohřev velkého množství vody.
Výměnu vzduchu zajišťuje dvojice vzduchotechnických jednotek umístěných v suterénu, přívod vzduchu do haly je ve štěrbině podél prosklené fasády. Odpadní vzduch se odvádí nad dřevěnými podhledy.
Koncepčně byl bazén řešen tak, aby se zabránilo přehřívání bazénu v létě a zajistily solární zisky v zimě, čímž dochází k úsporám na chlazení i vytápění.
Interiér je obložen převážně modřínovými prkny, která tvoří obklad stěn a podhledů, v místě jižní fasády přecházejícími do exteriéru. Mezi prkny je mezera umožňující proudění vzduchu z technologie VZT, která je ukryta nad podhledem. Dřevo bylo zvoleno jednak z důvodu vysoké stability a odolnosti ve vlhkém prostředí a také jako teplý přírodní opozit plochám keramických obkladů v okolí bazénů. Dřevěné obklady interiéru doplňuje obklad z HPL kompakt desek, a to zejména v místech blízko vodních ploch, kde hrozí vyšší míra ostřiku vodou.
| Městská plavecká hala Louny |
|
Investor: město Louny |
Hana Vinšová
Foto: BoysPlayNice
