Pavilon IMPAKT – navenek přísný, uvnitř velkorysý a čistý

Pavilon IMPAKT slouží studentům matematiky, informatiky a také výzkumníkům. Jeho fasáda je obložena materiálem, který mění vzhled podle počasí a světelných podmínek.

Novostavba byla umístěna při severním okraji areálu matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze-Troji. Autoři návrhu chtěli, aby souzněla s architekturou, kterou tu před více než padesáti lety navrhl Karel Prager. Pavilon doplňuje dynamickou kompozici areálu a vytváří protiváhu výškovému katedrovému objektu.

„Nechtěli jsme kopírovat původní tvarosloví, spíše jsme hledali vnitřní souvislosti a odkazy. I proto má dům fasádu z titanzinku. Díky příměsím mědi podobně jako opakní sklo na okolních objektech mění své zabarvení v závislosti na světelných podmínkách. Interiérová stěna z jasanových latí, která vede návštěvníka od vstupu až k velké posluchárně, je zase odkazem na keramický obklad poslucháren v původních budovách areálu,“ uvádí architekt Jan Jaroš a dodává: „Kromě toho jsme také chtěli, aby architektura pavilonu v sobě nesla něco z oborů, kterým slouží. Podobně jako je matematika, obor navenek přísný, možná trochu odtažitý, uvnitř ale čistý a krásný, jdoucí k podstatě věci, i pavilon IMPAKT aspiruje na podobnou dichotomii mezi přísným, tmavým exteriérem a tvarově čistým, světlým interiérem. Návštěvníka nezahlcuje množstvím detailů, ale pracuje se základními ingrediencemi architektury – prostorem a světlem.“

Autoři dále chtěli, aby se dům stal pavilonem v zeleni. Ačkoli je to v zásadě triviální trojtrakt, měl poskytoval kontakt s vnějším prostředím. Proto má hlavní vstup ve dvou úrovních, proto jsou také příčky do učeben prosklené – když stojíme uprostřed chodby ve 3. NP, vidíme do všech světových stran a vystoupíme-li do čtvrtého patra, otevře se nám nad hlavou nebe.

V budově se nachází auditorium pro 250 lidí, posluchárny a knihovna, velká laboratoř robotiky a temná laboratoř pro studium barev, didaktická laboratoř informatiků či teoretické a softwarové katedry. Horní patro slouží výzkumníkům a experimentům, pro studenty je určeno deset učeben, z toho čtyři počítačové. Bohatě dimenzovaná vstupní hala a galerie s prosklenými studijními místnostmi s výhledem na celý areál a vltavskou kotlinu vytvářejí předpoklad pro atraktivní pobytový prostor.

Dispoziční řešení využívá možnosti svažitého terénu, objekt má tři vstupy. V 1. PP jsou garáže, které je možné větrat přes anglické dvorky. Suterén je chodbou propojen se sousedním pavilonem Vývojových dílen. V 1. NP se nachází vstupní hala, širokým schodištěm propojená s hlavním vstupním prostorem. Dále je tu knihovna, doplněná depozitářem. Do 1. NP se vchází z jihozápadního nároží na nádvoří. Hlavní vstupní podlaží je v 2. NP, kde se nachází malá a velká posluchárna. 3. NP slouží pro výuku. Dostatečně dimenzovaná galerie a chodba vytváří podmínky pro pobyt studentů, diskusní kroužky či studium. V nejvyšším podlaží jsou pracovny pedagogů, doktorandů, laboratoře a kuchyňka s možností sezení. Chodbu a pracovnu vývoje počítačových systémů osvětlují střešní světlíky.

Fasády z titanzinku a skla

Fasáda pavilonu má obklad z titanzinku, v nepravidelném rastru je horizontálně členěná zvýrazněním úhlových drážek a opticky potlačených vertikálních spár obkladu. Na jihozápadním nároží se uplatňuje prosklená fasáda vstupní haly a galerie ve 3. NP. Na východní fasádě, odvrácené od hlavní přístupové trasy, je výtvarně pojaté únikové schodiště. Jižní fasáda 1. NP a celá konkávní část východní fasády je omítaná.

Vzduchotechnická zařízení, umístěná na střeše, jsou skryta za stěnami ve funkci optického a akustického zákrytu. Nad vstupy jsou monolitické markýzy, oplechované předzvětralým titanzinkem. Po obvodu mají bíle lakovaný plechový kryt, u markýzy nad hlavním vstupem je reliéfní nápis Mathematics is the gate and key to the sciences. Spodní líc konstrukce tvoří pohledový beton s bílým nátěrem.

Povrchovou úpravu 1. PP, 1. NP a východní fasády s únikovým schodištěm tvoří kontaktní zateplovací systém s probarvenou organickou omítkou, bezcementovou armovací stěrkou a výztužnou tkaninou. Jako tepelná izolace byla použita minerální kamenná vlna s podélným vláknem. Od 2. NP je na objektu provětrávaná fasáda s opláštěním z titanzinkových krytinových pásů. Horizontální rastr fasády tvoří systém stojaté úhlové drážky šířky 13 mm a výšky 25 mm. Příčné členění – jednoduchá příčná drážka. Šírka jednotlivých prvků je proměnná, maximálně však 500 mm, délka prvku do 4 m. Ostění zapuštěných oken a vnější parapety jsou rovněž z titanzinku. Provětrávaná mezera mezi deskou a tepelnou izolací má hloubku 30-40 mm. Tepelná izolace byla opatřena difuzně otevřenou větrotěsnou fólií.

Prosklená fasáda je strukturální s hmotností tabulí u pevných polí až 375 kg. Výplně okenních a dveřních otvorů (kromě prosklené fasády) jsou systémové z hliníkových profilů s přerušeným tepelným mostem. Hodnot tepelné izolace pohybujících se na úrovni standardních pasivních domů je u hliníkového systému dosaženo díky optimalizované a rozšířené izolační zóně s pěnou plněnými izolačními můstky, velkoobjemovému koextrudovanému středovému těsnění s „komůrkami“ a principu tepelné izolace v zasklívací drážce. Spojení hliníkového profilu s trojitým zasklením a „teplými“ hranami dosahuje hliníková konstrukce s konstrukční hloubkou 75 mm hodnoty součinitele tepla oknem UW = 1,2W/m²K. Hliníkové profily mají šířku 50 mm, tloušťku 110 a 130 mm. Tepelně izolační trojsklo má celkovou hodnotu součinitele prostupu tepla U=1,2 W/m²K.

Prosklená fasáda je opatřena interiérovými elektricky ovládanými horizontálními žaluziemi na jižní, západní a částečně i na severní straně. U některých místností byly instalovány zatemňující rolety, v knihovně jsou exteriérové hliníkové žaluzie.

Konstrukční řešení

Objekt má jedno podzemní a čtyři nadzemní podlaží. 1. PP je pod úrovní terénu, 1. NP je z části pod úrovní terénu, z části v jeho úrovni. Skládá se ze dvou dilatačních celků, obě části byly řešeny jako monolitický skelet s nosnými sloupy kombinovanými se stěnami a monolitickými deskovými stropy. Stropní deska nad 1. NP je lomená, na ní jsou stupně z lehčeného betonu. Stropní konstrukce nad 2. – 4. NP tvoří prefabrikované předpjaté panely.

Obvodový plášť je vyzdívaný z keramických bloků, které doplňují betonové věnce. Dvě opěrné stěny u vstupního schodiště byly navrženy jako monolitické úhlové zdi. Viditelné plochy jsou z pohledového betonu.

TZB

Vytápění objektu zajišťuje uzavřená soustava teplovodního ústředního vytápění s nuceným oběhem topné vody. Jako zdroj tepla a chladu pro vytápění a VZT byla instalována tepelná čerpadla země/voda. Jako záložní zdroj tepla se může využívat stávající plynová teplovodní kotelna.

Pro ohřev vzduchu pro větrání slouží šest vzduchotechnických jednotek, napojených na rozvod topné vody. Zdrojem teplé vody je stávající kotelna.

V nadzemních podlažích byly v jednotlivých místnostech instalovány chladicí trámy. Potrubní rozvody vody pro chladicí trámy jsou vedeny v podhledech.

-vis-