Nová budova banky respektuje i letové dráhy netopýrů

Nová administrativní budova Triodos Bank v Nizozemsku s dřevěnou konstrukcí má efektní zvlněnou prosklenou hliníkovou fasádu (Schüco), která je ale mnohem víc než jen potěchou pro oči. Budova je energeticky neutrální, použité materiály jsou zdokumentovány v digitálním materiálovém pasu a objekt lze zcela demontovat a postavit jej znovu. Budova Triodos Bank tak nastavuje světové standardy v oblasti cirkulárního hospodářství.

Je všeobecně známo, že výstavba nevede k větší biologické rozmanitosti ani k vytváření nových přirozených prostředí pro živočichy. Když přijedou bagry, rostliny a živočichové se musejí vystěhovat. Zejména v hustě osídleném Nizozemsku panuje tvrdý boj o pozemky a účinná ochrana klimatu, přírody, půdy a vody je zde velmi obtížná. Že lze tyto aspekty sladit, dokazuje na podzim 2019 dokončená administrativní budova banky Triodos na pozemcích De Reehorst v Driebergen-Rijsenburgu, přibližně 45 km od Amsterdamu. Konstrukce a design novostavby o rozloze 13.000 m² vychází z principů přírody a biomimiker, čímž napodobuje přirozený život.

Komplex se skládá ze tří vzájemně propojených věží o výšce tří, čtyř a pěti podlaží a svými organickými tvary, materiály a přírodními barvami zapadá do krajiny. Po skončení životního cyklu bude jeho uhlíková stopa minimální. Pokud by bylo třeba budovu rozebrat a znovu postavit, je to možné.

Novostavba jako součást ekosystému, nikoli cizí objekt spadlý z nebe

Proces výstavby tohoto mistrovského architektonického díla byl stejně náročný, jako byl jeho koncept neobvyklý. Začlenění novostavby do krajiny si vyžádalo mnoho plánování, aby bylo zajištěno, že bude působit jako součást ekosystému, a ne jako cizí objekt spadlý z nebe. Projekt také vyžadoval odvážného klienta s vizí, ale zároveň s trpělivostí světce. Banka Triodos měla oboje. Snaha najít v blízkosti Utrechtu a Amersfoortu vhodnou kancelářskou budovu, která by dokázala pojmout rostoucí počet zaměstnanců, byla marná. V roce 2011 proto bylo rozhodnuto o výstavbě nové administrativní budovy na pozemku De Reehorst. Volba místa nebyla v žádném případě z nouze cnost – právě zde totiž byla nizozemská banka v roce 1980 založena.

Zásadní bylo, aby budova měla pozitivní dopad na lidi, přírodu a životní prostředí. Koneckonců tato udržitelná banka, která působí ve 43 zemích a jejíž aktiva v roce 2020 dosáhla více než 20 miliard eur, investuje pouze do projektů se sociální, ekologickou a kulturní přidanou hodnotou. Proto se tato filozofie musela odrazit i v novostavbě. Ideálně měla vzniknout budova, která by daleko přesáhla dosavadní parametry udržitelnosti a dala podnět k cirkulární výstavbě.

Architekt vnímá budovy jako „limitovanou edici“

Thomas Rau, průkopník cirkulárního hospodářství a několikrát oceněný architekt, se pro tento projekt dokonale hodil. V letech 1999 a 2006 navrhl dvě sídla banky Triodos. V mezinárodním měřítku je Rau považován za průkopníka cirkulárních, klimaticky pozitivních a inovativních staveb a je známý tím, že zpochybňuje status quo a vždy hledá lepší řešení. Budovy vnímá jako „limitovanou edici“, kombinaci materiálů, výrobků a komponentů, která je časově omezená a má zdokumentovanou identitu. V roce 2017 založil nadaci Madaster Foundation a spustil stejnojmennou online platformu pro vytváření digitálních materiálových pasů budov. Na projektu se kromě firmy RAU Architects podílely také developerská společnost EDGE Technologies, stavební firma J.P. van Eesteren, společnost Ex Interiors specializující se na interiérový design a mnoho dalších subjektů.

Projekt pamatoval i na jeleny, jezevce nebo lišky

Aby bylo možné co nejcitlivěji začlenit budovu do pozemku chráněné oblasti o rozloze 30 hektarů, spolupracovali krajinářští architekti ze společnosti Arcadis se stavebními specialisty ze společnosti Copijn na vytvoření konceptu, který by zlepšil kvalitu prostoru vytvářeného po mnoho let. Přibyly například zdroje vody pro jeleny, jezevce a lišky a nové průchody a zeleň vytvořily další místa k úkrytu. S ohledem na letové dráhy netopýrů se krajináři a stavební projektanti dohodli, že výška budov by neměla přesáhnout výšku stromů. Shodli se také na použití zelené střechy, která je šetrná k hmyzu a má dodatečný izolační a chladicí účinek.

Fasáda jako charakteristický znak i stabilizační prvek

Vizionář Rau propůjčil budově velkolepý charakter díky použití amorfních křivek v konstrukci budovy s plně prosklenou hliníkovou fasádou. Úchvatný design vznikl díky speciální konstrukci Schüco založené na okenním systému AWS 75 BS.HI+. Vysoce tepelně izolované blokové okno se základní hloubkou 75 mm má extrémně štíhlé vnější profily rámu bez patrných kontur okenních křídel. Systém se může pochlubit hodnotami U_f mezi 1,5 a 2,0 W/(m²K) a splňuje nejpřísnější požadavky z hlediska energetické účinnosti a architektury a zároveň nabízí maximální transparentnost. Použité provedení dokonale podtrhuje lehký charakter vysoce kvalitních hliníkových okenních konstrukcí. Kromě toho má hliník řadu dalších bezkonkurenčních výhod: trvanlivost, stabilitu, pevnost a 100% recyklovatelnost.

Konstrukce fasády převzala důležitou stabilizační funkci tím, že podepřela nosné dřevěné prvky. Nasazovací konstrukce na ocel s certifikací pro pasivní domy Schüco AOC 50 ST (Steel) s šířkou 50 mm zaujala jak po technické, tak po designové stránce vynikajícími užitnými vlastnostmi, které kombinují energeticky úspornou konstrukci, zjednodušenou výrobu a spolehlivou montáž. Nový izolační princip umožnil zkonstruovat vysoce tepelně izolovanou svislou fasádu s hodnotou U_f nejvýše 0,8 W/(m²K).

Velkých rozměrů skel s trojitým zasklením bylo možné dosáhnout díky inovativnímu patentovanému vedení šroubu, které umožňuje tloušťku výplně až 63 mm a maximální hmotnost 1500 kg. Těsnicí prvky bez použití tmelu ve svislé fasádě se ukázaly jako klíčové pro dosažení profesionální povrchové úpravy. Použití technologie práškového spojovacího materiálu pro ocelové základové konstrukce, schválené stavebním úřadem, navíc umožnilo zkrátit dobu výroby ve srovnání se svařováním.

Pocit prostoru jako v katedrále

V interiéru je přirozená autenticita materiálů naprosto úchvatná. Extrémně vysoké stropy, dřevěné krovy uspořádané do tvaru hřibu obklopujícího jádro a důsledné použití dřeva na podlahy, stropy, sloupy a šachty vytvářejí pocit prostoru, jako byste byli v „katedrále postavené ze dřeva“. Budova s prosklenou hliníkovou fasádou vytvořenou z 1280 jednotlivých skel umožňuje maximální využití přirozeného světla až do hloubky prostoru. Průhledné dělicí stěny, které rovněž pomáhají snižovat hluk, umožňují dokonalý výhled do krajiny téměř z každého z tisícovky pracovních míst. Okna na výšku podlaží v 3,60 metrových vysokých fasádních modulech jsou praktická, protože je lze otevřít a umožnit tak přirozené větrání. Vizuální propojení mezi podlažími vytvářejí galerie, do kterých se vstupuje po točitých schodištích. Krátké vzdálenosti vybízejí k občasné změně pracoviště nebo k setkání s kolegy u kávy v espresso baru v prvním patře.

Na stavbu, která získala v žebříčku udržitelnosti BREEAM hodnocení „vynikající“, bylo použito celkem 1615 metrů krychlových lepeného dřeva, 1008 metrů krychlových křížem lepeného dřeva a pět celých kmenů stromů. Celkových 2623 metrů krychlových dřeva pohltilo více než 1,6 milionu kilogramů uhlíku a doroste za méně než 12 minut. Místo běžných upevňovacích materiálů, které by znemožnily demontáž a přestavbu, drží konstrukci pohromadě 165 312 dřevěných šroubů o délce 240 až 500 mm.

Zaparkované elektromobily jsou zapojeny do energetické koncepce

Protože fasádu nebylo možné využít pro výrobu energie prostřednictvím fotovoltaických panelů a střešní plocha byla určena jako útočiště pro hmyz, museli projektanti vymyslet alternativní místo pro umístění více než 3000 m² fotovoltaických modulů, které ročně vyrobí 506 000 kilowatthodin solární energie pro energeticky neutrální provoz budovy. Proč nevyužít střechu přístřešku pro auta a nezapojit zde zaparkované elektromobily do energetické koncepce budovy jako aktivní zásobárnu energie prostřednictvím obousměrných nabíjecích míst? Tento nápad se stal skutečností díky inovativnímu projektu „We drive solar“, který podporuje novátorská řešení pro mobilitu a energetické systémy v rámci programu „Horizon Europe“, programu EU pro financování výzkumu.

Materiálová banka pro budoucnost

Vytvořením materiálového pasu založeného na BIM, který obsahuje informace o původu a recyklovatelnosti všech materiálů, výrobků a komponentů, aby je bylo možné v budoucnu snadno znovu použít, se partneři projektu vydali na dosud neprobádané území. Proces plánování neprobíhal jako obvykle po jednotlivých profesích, ale v rámci integrované spolupráce. Vzhledem k tomu, že všichni vnímali stavební projekt jako proces učení a soustředili se na práci v týmu, rychle si postup osvojili. Největší překážkou bylo získat od dodavatelů, výrobců a subdodavatelů soubory IFC (Industry Foundation Classes, otevřený formát souborů používaný programy Building Information Modelling) v požadované kvalitě.

Materiálové hodnoty bude v budoucnu sledovat výše uvedená platforma Madaster. Budova tedy není jen skladištěm materiálu, ale také bankou materiálů, jejichž hodnota může být použita například jako dlouhodobý majetek nebo kapitalizována jinde.

podle podkladů společnosti Schüco
Foto: Ossip van Duivenbode