Skleněné plochy představují pro ptáky výraznou hrozbu. Podle odhadů ornitologů jen v České republice ročně zahyne kvůli nárazu do skla téměř milion ptáků. Hrozbou jsou jak prosklené fasády budov, tak třeba skleněné zastávky hromadné dopravy. Přitom existují účinná řešení, která ptáky chrání.
Ptáci vnímají svět kolem sebe jinak než lidé
Zrak ptáků je většinou výrazně lepší jak z hlediska ostrosti, tak vnímání barev, ale sklo pro ně představuje překážku, kterou nedokážou včas a bezpečně identifikovat. Je třeba brát v úvahu i to, že jejich let má poměrně vysokou rychlost, a navíc jejich zorné pole může být zúžené a jejich zrak nesměřuje vždy dopředu. U menších ptáků je rychlost letu kolem 30 km/hod, u větších výborných letců to může být 90 km/hod i více.
Skleněné plochy, které jsou reflexní a zrcadlí zeleň nebo jsou průhledné – transparentní, představují překážku, kterou letící pták nedokáže identifikovat. Jde nejen o okna, skleněné fasády, ale také zastávky městské dopravy s čirým sklem. Problémem jsou i prostory mezi budovami se skleněnými fasádami, které se z pohledu ptáků mohou zdát jako volný prostor. Pastí může být i špatně koncipované osvětlení budov, které dokáže v noci ptáky zcela dezorientovat.
Nebezpečí ale nepředstavují jen oblasti městské zástavby, ale také zahrady u rodinných domů. I zde je trendem zvětšování prosklených ploch, a navíc v okolí domů a na zahradách nacházejí ptáci snadno potravu. Typicky domy stojící na okraji volných ploch kolem polí, stromořadí či vodních ploch představují zvýšené nebezpečí. Vysloveně rizikovou je transparentní nebo reflexní výplň větší než 2 m², která se nachází v přímém kontaktu s místy přirozené koncentrace ptáků, což jsou nezacloněné přírodní prvky ve vzdálenosti 100 m od výplně.
SVĚTELNÁ REFLEXE
Obr. 2) Foto: Gabriela Dobruská
PRŮHLEDNOST
Obr. 2) BUND Vogelschlag und Glas, www.vogelsicherheit-an-glas.de
Situace ve světě a v ČR
Ochrana ptáků je řešena v řadě měst zejména v Kanadě a USA povinnými předpisy, které specifikují technická opatření na ochranu ptáků. V lednu 2021 vstoupila v platnost například legislativa v New York City, kde předpisy definují, že na dolních 75 stop (cca 23 m) a 12 stop (cca 4 m) staveb nad zelenými plochami musí být použity materiály zcela šetrné k ptákům. Tato pravidla sice neplatí zpětně na již postavené budovy, ale jsou závazná v případě jejich renovací.
Systém certifikace budov LEED Pilot Credit definuje zóny staveb z hlediska ochrany ptáků. Jde sice o dobrovolný kodex, ten ale umožňuje zjednodušeným způsobem identifikovat problémová místa. Lze předpokládat, že tyto předpisy a směrnice ovlivní nejenom budoucí trendy v ochraně ptáků v USA, ale i ve světě.
Americká organizace pro ochranu ptactva (ABC), která je specialistou v této oblasti, je nyní v zásadě jedinou světovou organizací, která se dlouhodobě tímto problémem zabývá a dosahuje významných výsledků. Nabízí nejen testování technických opatření budov na ochranu ptáků, ale také jejich certifikaci.
V Evropě je podobnou organizací Wiener Umwelt Anwaltschaft zejména pro německy hovořící země, která vydává doporučení vycházející z testů, ale v současnosti ještě nenabízí akreditaci produktů. Vyvinula však první tunelovou zkoušku náletu ptáků, která hodnotí vhodnost navrženého technického řešení; pojednáme o ní podrobněji dále.
Zdroj: https://www.bund-nrw.de/themen/vogelschlag-an-glas/loesungen/flugtunnel-norm-onr-191040/
Dokumenty a předpisy
V ČR zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů na ochranu
ptáků před kolizemi myslí, a dokonce zakotvuje nástroje prevence. Jejich cílem je zabránění
zbytečnému úhynu ptáků, a to zejména vlivem nevhodného typu konstrukcí a stavebních materiálů.
Toto se především týká ptačích oblastí, kde je nutné, aby investor předložil stavební záměr orgánu
ochrany přírody. Jde jak o budovy, tak i například protihlukové clony u liniových staveb. V naprosté
většině případů je toto posuzováno v rámci procesu EIA.
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci s ČSO vydala speciální opatření SPPK
E02 007:2022, které definuje nebezpečí a popisuje doporučená opatření pro prevenci kolize ptáků.
Posouzení rizikovosti stavby využívá data o typu lokality a výskytu ptactva a samozřejmě zohledňuje
parametry plánované zástavby. K orientačnímu posouzení rizikovosti budov slouží hodnoticí formulář,
který zjišťuje podmínky v bezprostředním i širším okolí stavby a také plánované parametry vnějšího
opláštění budovy, a to včetně fasádních prvků, zábradlí, slunolamů a větrolamů atd.
Jako vysoce rizikové jsou hodnoceny i transparentní bezpečnostní skla použitá u protihlukových clon
liniových staveb a blokové obytné zástavby, kde dochází k souběhu, protnutí nebo procházející pásy
zeleně, poblíž souvislých porostů zeleně, a to i v případě zahrad nebo vodní plochy. Povinnosti v této
oblasti stanovují technické podmínky č. 104/2016, Protihlukové clony pozemních komunikací
schválené Ministerstvem dopravy č. j. 306/2016-120-TN/1 ze dne 24. 11. 2016 s účinností od 1.
prosince 2016.
Certifikace a zkoušky
Tunelová zkouška je speciální test, který posuzuje, kolik ptáků se dokáže vyhnout náletu do skla. Jde o
náročný test, ale ptáci při něm nejsou ohroženi. Samotné zkoušce předchází odchyt divokých ptáků
různých druhů, kteří jsou pak vypouštěni do speciálního tunelu dlouhého 7 m, na jehož konci jsou
umístěny referenční čirá a zkoušená skleněná plocha. Tunel je otočný a sleduje slunce tak, aby světlo
vždy směřovalo ke zkoumaným plochám. Zároveň je tunel obklopen přirozenou vegetací. Poté se
vyhodnocuje, kolik ptáků se dokáže vyhnout náletu do skla.
V Rakousku na základě těchto experimentů již vznikla jednotná úprava normou ONR 191040. Ta
rozděluje účinnost úpravy skel do čtyř kategorií. Pokud se 10 % a méně vypuštěných ptáků
ošetřenému sklu vyhne, jde o kategorii A skla vysoce efektivního, které lze plně doporučit pro ochranu
ptáků. Při hodnotách vyšších již sklo nelze obecně (10–20 %) nebo vůbec doporučit (více než 20 %).
V USA definuje organizace ABC na základě tunelových zkoušek tzv. faktor ohrožení (TF). Jde o
procentní množství ptáků, kteří se nedokázali zkušebnímu sklu vyhnout. Tamní předpisy za vhodné
sklo chránící ptáky považují to, kde TF je menší nebo roven 25. Tedy více než ¾ ptáků se musí sklu
vyhnout.
Zdroj: https://www.bund-nrw.de/themen/vogelschlag-an-glas/loesungen/flugtunnel-norm-onr-191040/
Technická opatření pro bezpečí ptáků
Výsledky testů ukazují, že velký vliv má nízká vnější reflexe skla, která by měla být nižší než 15 %.
Již při návrhu budovy je možné mnoho udělat. Pokud je například sklo nakloněné směrem dolů o 20
stupňů, nebude odrážet oblohu a stromy. Pomáhají také sluneční clony či markýzy. Nejúčinnější je ale
viditelný kontrast ve skle, tedy leptané či jinak trvale umístěné pásky či barvy. Ukazuje se, že lepší
vlastnosti nepředstavuje procento pokrytí, ale spíše vizuální kontrast a rozestup stop. Jako nejúčinnější
pak vycházejí doporučené velikosti rastrů pro odsazení a souměrnost bodů či linií, a to s průměrem či
tloušťku čáry 6 mm s odsazením 50 mm.
Zdroj: Saint-Gobain Glass
Body či linie jsou nejčastěji umísťovány na skla s protislunečním povlakem. Nejlepší je umístit body
či linie na pozici jedna, tedy na vnější povrch skleněné tabule. Je totiž nutné brát v úvahu i osvětlení
tabule. Při umístění značek na povrchy tabulí uvnitř izolačního zasklení mohou být při tlumeném
osvětlení nebo odrazu světla body či linie téměř neviditelné. Samostatnou otázkou je použití UV
značek či tzv. UV pokovení. Zatímco v USA a Kanadě je toto opatření přípustné, v EU je přijímáno
negativně. Zdaleka ne všechny druhy ptáků totiž UV záření vnímají.
Zdroj: Saint-Gobain Glass
Díky technologii zpracování skla jsou dostupná technická opatření, která mají jen minimální vliv na
vzhled budovy nebo při pohledu zevnitř. A to platí i tam, kde je použito extra čiré zasklení. Oko
člověka vnímá body jen málo nebo téměř vůbec. Mezi možná řešení spadají potisky na foliích,
matování nebo PVB folie integrovaná ve vnější skleněné tabuli. Při použití kterékoliv metody platí
stejná doporučení pro design.
Zdroj: Saint-Gobain Glass
Závěr
Budovy se skleněnými fasádami a velkými prosklenými plochami nemusí představovat past pro ptáky.
Je dobře, že na jejich ochranu myslí již stávající předpisy a směrnice. Výrobci skel jsou schopni
navrhnout technická opatření trvalé povahy, která budou účinná a nebudou rušit vzhled a estetický
dojem jak zevnitř budovy, tak zvenku.
PAVEL NEČAS
Foto: Saint-Gobain Glass
Článek byl publikován v Ročence ČKLOP 2024
Ing. Pavel Nečas
Architectural Project Specification Manager Saint-Gobain Glass ČR a SR, první místopředseda
představenstva ČKLOP
Absolvent Stavební fakulty VUT v Brně. Stavebnímu sklu se věnuje téměř dvacet let. Je odpovědný za
technické konzultace a návrhy řešení při přípravě projektů pro architekty, projektanty, investory i
zpracovatele skla. Podílí se také na vývoji nových produktů a digitálních nástrojů v rámci
nadnárodního koncernu Saint-Gobain.
Publikováno v časopise Materiály pro stavbu č. 4/2025
