Ekonomika

Orientační ceny rozpočtových ukazatelů stavebních objektů dle měrných jednotek objektů pro rok 2013 – I. pololetí

Pro potřeby hrubého ocenění stavebních objektů ve fázi investičního záměru, územního rozhodnutí, popř. stavebního povolení, kdy nejsou obvykle k dispozici potřebné projektové údaje pro podrobné ocenění, lze použít orientační ukazatele vybraných objektů klasifikovaných dle JKSO (Jednotná klasifikace stavebních objektů).
JKSO je klasifikace, která není závazná. Český statistický úřad podle § 19 odst. 2 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů, zavedl s účinností od 1. ledna 2004 Klasifikace stavebních děl CC-CZ (dále jen „Klasifikace CC-CZ“). Klasifikace CC-CZ obsahově vychází z mezinárodního standardu Klasifikace stavebních děl (Classification of Types of Constructions – CC), který vydal Eurostat v říjnu 1997. Zkratka CZ v názvu klasifikace vyjadřuje národní verzi mezinárodního standardu. Předmětem Klasifikace CC-CZ je třídění všech místně a prostorově ucelených stavebních děl. Klasifikace CC-CZ nahradila stávající Klasifikaci stavebních děl – KSD (oddíl 46), která byla vydána opatřením Českého statistického úřadu z roku 1993, vyhlášeným v částce 69/1993 Sb. jako příloha Standardní klasifikace produkce. Opatření, jímž byla tato klasifikace vydána v souladu se zákonem č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv, pozbylo platnosti dnem 31. prosince 2003. Klasifikace CC-CZ obsahuje pět částí: normativní, metodickou, systematickou, vysvětlivky a převodníky. Klasifikace CC-CZ je závazná pro statistická zjišťování prováděná podle zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů, a dále v případech, kdy tak stanoví zvláštní právní předpis.
Jestliže srovnáme Evropskou klasifikaci CC-CZ s JKSO, vidíme, že CC-CZ neobsahuje velice důležitý klasifikační znak, a to technologický soubor, který udává typ nosné konstrukce, hlavního materiálu. Bez doplnění tohoto znaku do národní verze CC-CZ je klasifikace pro naše potřeby jen těžko využitelná. Proto budeme i nadále, tak jako URS, a. s., prezentovat orientační hodnoty ukazatelů stavebních objektů na měrné a účelové jednotky dle JKSO, přepočítané na aktuální cenovou hladinu, tj. cenovou hladinu Cú 2013/I. Ceny uvedené v jednotlivých tabulkách jsou v úrovni základních rozpočtových nákladů (cenová úroveň 2013/I) povýšené o průměrné ostatní rozpočtové náklady (VRN /NUS/ ve výši cca 2,5 % ze základních rozpočtových nákladů). Ceny jsou uvedeny bez DPH. Každá tabulka je označena oborem dle JKSO a v jednotlivých řádcích jsou uvedeny technologické soubory – Ts (šesté místo JKSO). Toto místo udává např. typ svislé nosné konstrukce (obor 801–817), vodorovné nosné konstrukce (obor 821), materiál konstrukce krytu (obor 822) atd. Ceny za měrné jednotky jsou odvozeny z báze technicko-hospodářských ukazatelů stavebních objektů firmy PORINGS, s. r. o., která obsahuje reprezentativní vzorek cca 1200 objektů. Výpočet je současně korigován ukazateli ÚRS Praha, a. s.
 
Obor 801 – Budovy občanské výstavby
Ts
Měr. jedn.
Svislá nosná konstrukce
1
6250,–
m³ OP
zděná z cihel, tvárnic a bloků
2
7150,–
m³ OP
monolitická betonová tyčová
3
8450,–
m³ OP
monolitická betonová plošná
4
6600,–
m³ OP
montovaná z dílců beton. tyčových
5
5550,–
m³ OP
montovaná z dílců beton. plošných
6
5300,–
m³ OP
montovaná z prostorových buněk
7
6600,–
m³ OP
kovová
8
6250,–
m³ OP
dřevěná a na bázi dřevní hmoty
 
Obor 802 – Haly občanské výstavby
Ts
Měr. jedn.
Svislá nosná konstrukce
1
5350,–
m³ OP
zděná z cihel, tvárnic a bloků
2
3050,–
m³ OP
monolitická betonová tyčová
3
4350,–
m³ OP
monolitická betonová plošná
4
5400,–
m³ OP
montovaná z dílců beton. tyčových
5
5150,–
m³ OP
montovaná z dílců beton. plošných
6
4550,–
m³ OP
montovaná z prostorových buněk
7
5600,–
m³ OP
kovová
8
360,–
m³ OP
dřevěná a na bázi dřevní hmoty
 
Obor 803 – Budovy pro bydlení
Ts
Měr. jedn.
Svislá nosná konstrukce
1
4700,–
m³ OP
zděná z cihel, tvárnic a bloků
2
7200,–
m³ OP
monolitická betonová tyčová
3
6100,–
m³ OP
monolitická betonová plošná
5
5150,–
m³ OP
montovaná z dílců beton. plošných
8
6400,–
m³ OP
dřevěná a na bázi dřevní hmoty
 
Obor 811 – Haly pro výrobu a služby
Ts
Měr. jedn.
Svislá nosná konstrukce
1
6250,–
m³ OP
zděná z cihel, tvárnic a bloků
4
4100,–
m³ OP
montovaná z dílců beton. tyčových
5
7600,–
m³ OP
montovaná z dílců beton. plošných
7
3100,–
m³ OP
kovová
8
2750,–
m³ OP
dřevěná a na bázi dřevní hmoty
 
Obor 812 – Budovy pro výrobu a služby
Ts
Měr. jedn.
Svislá nosná konstrukce
1
5500,–
m³ OP
zděná z cihel, tvárnic a bloků
2
6650,–
m³ OP
monolitická betonová tyčová
3
5100,–
m³ OP
monolitická betonová plošná
4
6000,–
m³ OP
montovaná z dílců beton. tyčových
5
6200,–
m³ OP
montovaná z dílců beton. plošných
7
6900,–
m³ OP
kovová
 
Obor 813 – Věže, stožáry, komíny
Ts
Měr. jedn.
Svislá nosná konstrukce
3
10 150,–
m³ OP
monolitická betonová plošná
6
13 150,–
m³ OP
montovaná z prostorových buněk
7
7150,–
m³ OP
kovová
 
Obor 814 – Nádrže a jímky ČOV a ostatní pozemní nádrže, jímky, zásobníky, jámy
Ts
Měr. jedn.
Svislá nosná konstrukce
1
13 200,–
m³ OP
zděná z cihel, tvárnic a bloků
3
5900,–
m³ OP
monolitická betonová plošná
4
4750,–
m³ OP
montovaná z dílců beton. tyčových
5
3850,–
m³ OP
montovaná z dílců beton. plošných
7
22 200,–
m³ OP
kovová
8
4600,–
m³ OP
dřevěná a na bázi dřevní hmoty
9
3500,–
m³ OP
zemina – vegetační
 
Obor 815 – Objekty pozemní zvláštní – Oplocení
Ts
Měr. jedn.
Svislá nosná konstrukce
1
4750,–
m DO
zděná z cihel, tvárnic a bloků
2
18 150,–
m DO
monolitická betonová
4
2450,–
m DO
montovaná z dílců
7
3800,–
m DO
kovová
8
830,–
m DO
dřevěná a na bázi dřevní hmoty
 
Obor 815 – Objekty pozemní zvláštní – Zdi a valy
Ts
Měr. jedn.
Svislá nosná konstrukce
3
13 650,–
m³ OP
monolitická betonová
4
15 850,–
m³ OP
montovaná z dílců
7
11 950,–
m³ OP
kovová
 
Obor 821 – Mosty
Ts
Měr. jedn.
Vodorovná nosná konstrukce
2
43 600,–
m² PuP
monolitická betonová nepředpjatá
3
61 650,–
m² PuP
monolitická betonová předpjatá
4
66 600,–
m² PuP
montovaná z dílců beton. nepředpjatých
5
48 900,–
m² PuP
montovaná z dílců beton. předpjatých
7
52 000,–
m² PuP
kovová
 
Obor 822 – Komunikace pozemní a letiště
Ts
Měr. jedn.
Kryt, materiál konstrukce krytu
3
1550,–
m² PK
dlážděný bez ohledu na materiál
4
2100,–
m² PK
monolitický betonový
5
3200,–
m² PK
montovaný betonový
6
3350,–
m² PK
z kameniva prolévaného živicí
7
3050,–
m² PK
z kameniva obalovaného živicí
 
Obor 823 – Plochy a úpravy území (nástupiště a rampy)
Ts
Měr. jedn.
Kryt, materiál konstrukce krytu
1
480,–
m² UpP
vegetační
3
18 450,–
m² UpP
dlážděný bez ohledu na materiál
7
6400,–
m² ZpP
z kameniva obalovaného živicí
 
Obor 824 – Dráhy kolejové
Ts
Měr. jedn.
Pražce, nebo jiné podpory
1
32 500,–
m DT
pražce dřevěné
3
20 150,–
m DT
pražce betonové
4
28 100,–
m DT
desky a podélné prahy monolit. betonové
5
75 500,–
m DT
desky a podélné prahy montované betonové
 
Obor 827 – Vedení trubní dálková a přípojná
Ts
Měr. jedn.
Druh potrubí
1
12 800,–
m DT
z trub z plast. hmot a sklolaminátových
2
12 800,–
m DT
z trub ocelových
3
16 000,–
m DT
z trub litinových
4
14 500,–
m DT
z trub železobetonových
5
10 200,–
m DT
z trub kameninových
 
Obor 828 – Vedení elektrická a dráhy visuté
Ts
Měr. jedn.
Umístění vedení
1
2400,–
m DT
v zemní rýze na upravený podklad
2
3650,–
m DT
v zemní rýze do tvárnicové tratě
3
2800,–
m DT
v kolektoru, štole, tunelu
4
23 000,–
m DT
nad zemí na stožárech, sloupech
5
17 500,–
m DT
nad zemí na rámové konstrukci
 
Obor 833 – Nádrže na tocích, úpravy toků a kanály
Ts
Měr. jedn.
Opevnění břehů a dna
1
13 100,–
m DU
ze zemin a kameniva stabilizovaného
2
1500,–
m² UpP
z kamene a kameniva
3
31 500,–
m DU
monolitické betonové
4
25 000,–
m DU
montované betonové
5
13 000,–
m DU
vegetací
 
Zkratky uvedené v měrných jednotkách:
m³ OP    metr kubický obestavěného prostoru
m DO     metr délky oplocení
m DU     metr délky úseku
m DT     metr délky trasy
m² PuP   metr čtvereční půdorysné plochy
m² PK    metr čtvereční plochy komunikace
m² ZpP  metr čtvereční zpevněné plochy
m² UpP  metr čtvereční upravené plochy
m² PU    metr čtvereční plochy území
 
PAVEL FIKAR
 
Ing. Pavel Fikar (*1941)
absolvoval Stavební fakultu ČVUT (1963), pracoval v n. p. IPS Praha a poté v ÚRS Praha. Od roku 1991 do 2009 byl spolumajitelem a současně technickým ředitelem firmy PORINGS, s. r. o. Společnost PORINGS je od dubna 2009 dceřinou společností URS Praha, a. s.
 

Přidejte komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*