České stavebnictví si mezi zeměmi EU pohoršilo o 13 míst

České stavebnictví bylo v letošním prvním čtvrtletí s meziročním růstem o 2,4 procenta mezi 26 zeměmi EU na 20. místě, údaje z Itálie a Kypru nejsou k dispozici. Meziročně si Česko pohoršilo o 13 míst a v porovnání s koncem loňského roku kleslo o 11 příček. Vyplývá to z údajů evropského statistického úřadu Eurostat. V zemích EU stavebnictví v prvním čtvrtletí vzrostlo v průměru o pět procent.

Nejvíce, o 48,2 procenta, se zvýšila stavební výroba v Maďarsku. Následovaly Slovinsko s růstem o 23,1 procenta a Litva, kde stavebnictví meziročně stouplo o zhruba pětinu. Nad unijním průměrem bylo 15 zemí. Pokles zaznamenaly tři země unie. V Řecku stavebnictví meziročně kleslo o 18,5 procenta, ve Španělsku o 4,1 procenta a na Slovensku o 0,9 procenta.

„Maďaři potvrzují, že mají dobře nastavenou koncepci výstavby. V uplynulých 20 letech stavěli dálnice v přepočtu na obyvatele násobně rychleji než Češi. Lépe dokážou využít evropské dotace, které u nich intenzivněji než u nás plynou na ekonomicky celkově přínosnější stavební projekty,“ sdělil ČTK analytik Czech Fund Lukáš Kovanda.

Podle analytika ČSOB Petra Dufka české stavebnictví není rozhodně v tak tragické kondici, jak by mohlo z žebříčku EU vyplývat. „První kvartál zatížil především vysoký srovnávací základ z ledna 2018, kdy si stavebnictví připsalo meziročně skoro 40 procent. Proto bych vývoj v prvním čtvrtletí až tak nepřeceňoval,“ uvedl Dufek.

České stavebnictví podle něj ovšem čelí limitům, které ho dlouhodobě brzdí. „Jde například o délku stavebního řízení, která je v mezinárodním měřítku ostudná,“ podotkl Dufek.

Podle analytika BH Securities Štěpána Křečka data potvrzují, že české stavebnictví skomírá, což lze doložit nízkým počtem postavených bytů nebo kilometry vybudovaných silnic. „Ve větších městech chybí bytová výstavba, což vede k prudkému růstu cen nemovitostí a zhoršující se dostupnosti bydlení. České silnice připomínají tankodromy a kvalitativně výrazně zaostávají za německými, rakouskými a dokonce už i polskými silnicemi. Chybí dálniční propojení mezi krajskými městy a v některých případech není dořešené ani propojení s Prahou,“ doplnil Křeček.

Výstavbu podle něj brzdí špatné stavební předpisy a neefektivní fungování stavebních a dalších úřadů, které „zaspaly v minulém století“. Výmluvy na legislativu Evropské unie považuje za nepatřičné, protože v jiných členských zemích se staví o poznání více. „Stavebnictví v Česku by se mohlo stát jedním z tahounů ekonomického růstu. Poptávka po nových pozemních i inženýrských stavbách je obrovská. Tento potenciál však bohužel nevyužíváme,“ dodal Křeček. 

Tabulka: Meziroční změna výkonu stavebnictví v zemích EU v 1. čtvrtletí 2019:

Zdroj: Eurostat

zpráva ČTK