Brno včera otevřelo po tříleté rekonstrukci za 180 miliónů korun vilu Stiassny. Zároveň v ní zahájilo činnost Metodické centrum moderní architektury, které umožní odborníkům, studentům i dalším návštěvníkům hlouběji poznávat architekturu 20. století. ČTK to řekla mluvčí Národního památkového ústavu Jana Tichá.
Obnova funkcionalistické vily byla podle ředitele centra na obnovu památek Petra Kroupy náročná. Objekt byl nejen zrekonstruován stavebně, ale odborníci uvedli do původní podoby podle historických dokumentů také interiéry. Náklady hradila z 85 procent Evropská unie, zbytek doplatil stát. Nejnáročnější bylo zajištění statiky, protože betonové pilíře vily byly z nekvalitního materiálu. Ve zdech budovy byly praskliny. „Potíže vznikaly při dnech otevřených dveří, kdy vilou prošly stovky lidí. Odborníci proto budovu při pracích zpevnili ocelovými lany a velmi tenkými, ale mimořádně pevnými uhlíkovými vlákny, která se používají při výrobě technických zařízení vysílaných do vesmíru,“ uvedl Kroupa.
Vilu si nechal postavit v roce 1927 textilní průmyslník Alfred Stiassny podle návrhu architekta Arnošta Wiesnera. Za socialismu ji využívala vláda. Památkáři přišli teprve nedávno na to, jak interiéry budovy původně vypadaly. Za komunismu byly zdi přetřeny bílou a šedou barvou, které překrývaly i vestavěný nábytek. Původní podlahy kdysi nechala správa objektu zakrýt nekvalitním linoleem. Až po odkrytí nátěrů se ukázalo, že zdi byly původně okrové a žluté. Linoleum ukrývalo například schodiště z hlazeného betonu.
Vila Stiassny není tak slavná jako brněnská vila Tugendhat, zapsaná na seznamu památek UNESCO, přesto je podle odborníků unikátní svojí architekturou. Její tvůrce v ní použil na svou dobu nejmodernější prvky, přitom ale vilu zasadil mezi zeleň. Návštěvník má pocit, že není uprostřed Brna, ale v přírodě.
zpráva ČTK
