Historická hodnota areálu, kouzlo architektury v centru města Děčína, potenciál místa, kde do této doby neexistovalo žádné obchodní centrum, daly šanci, že ve spolupráci s architekty zde vyrostl daleko zajímavější objekt nežli bohužel již tradiční „obchodní bedny“, jak jsme si zvykli vídat.
Vaření a výčep piva patřily po řadu staletí k nejvýnosnějším ekonomickým činnostem. Pivovary vznikaly v klášterech, bohatých městech i ve šlechtických sídlech. V době před vynálezem pasterizace se pivo s ohledem na jeho tehdejší krátkou trvanlivost muselo vypít takzvaně „pod pivovarským komínem“. Není proto s podivem, že se architektura pivovarů stala nedílnou součástí mnoha míst naší vlasti.
Základní kámen položil pivovar
Historie pivovaru v Podmoklech, které jsou dnes částí města Děčín, sahá až k přelomu 17. a 18. století. Pivovar nechal tehdy v samostatných Podmoklech postavit hrabě Maxmilián Thun a první várka piva v něm byla vyrobena již roku 1703.
Kvůli stavbě železnice byl roku 1848 areál zbořen a na okraji Podmokel František Antonín hrabě Thun nechal postavit v roce 1849 pivovar nový. Přestože byl areál několikrát rozšířen, zůstal jeho historický vzhled (pozdní klasicismus původních objektů a novorenesanční styl přístaveb z konce 19. století) zachován a je dodnes chráněnou nemovitou kulturní památkou.
Císař, vědec, prezident i ministr Pro život pivovarských areálů měla podstatný vliv rozhodnutí důležitých osobností. Prvou z nich byl císař Josef II. svým Tolerančním patentem |
V roce 1926 pivovar od Thunů odkoupila pivovarská společnost. Po roce 1945 se pivovar jmenoval Severočeské pivovary n.p., závod Děčín, později Pivovary Louny s.p., závod Děčín a Pivovar Děčín s.p. Kolem roku 1930 bylo hlavním vyráběným pivem Bodenbacher Bier, které bylo vyváženo i do Německa.
Po roce 1945 byly vyráběny pro trh značky Kapitán, Admirál, M.L.A.S.K, Děčan, Bukanýr, Pijavec, Generál a další. Po listopadu 1989 následoval pro pivovary téměř klasický postup, v roce 1993 byl podnik vydražen a o dva roky později v roce 1995 pak nový vlastník, firma BASH, výrobu piva zastavila. Areál adaptovala na jiné účely, nicméně zachovala památkově chráněné budovy, ty přesto s ohledem na minimální údržbu začaly chátrat.
V roce 2012 začala z iniciativy Vojtěcha Ryvoly a Martina Krále zcela nová historie podmokelského pivovaru a dne 18. dubna 2014 se podařilo v areálu konvertovaného pivovaru zkolaudovat nové obchodní centrum.
Odvážné řešení
Tak důležité rozhodnutí pro zachování hodnoty historické architektury, nebo alespoň podstatné části, když se obecně traduje, že konverze industriálních objektů na novou funkci, v našem případě na funkci polyfunkčního centra, je s ohledem na výši finálních investičních nákladů velice nejisté.
Každý vlastník opuštěné industriální stavby je odpovědný za její stav. Majitel by spolu s představiteli veřejnosti měl hledat vhodné využití, kterého je ale v daném místě skutečně potřeba. Nové využití industriálního objektu však musí mít ekonomický charakter, jinak je odsouzeno k neúspěchu.
Manažerem tohoto projektu se stala společnost EDIFICE construction & consulting, architektem Studio acht, jmenovitě Ing. Václav Hlaváček, a dodavatelem BAK Trutnov.
Zachovat ducha stavby
Projekt citlivě komponuje moderně pojatou část klasického obchodního centra s historickým duchem budovy – její nejcennější částí. Hlavním cílem bylo zachování historické budovy v celé vstupní části centra, která tak tvoří jeho dominantu. Připomínkou historie budovy uvnitř je detail zachování původního klenbového průchodu u hlavní pasáže.
Nejzajímavějším „objevem“ jsou sklepní klenbové části pivovaru. Ty pro svou unikátní atmosféru nakonec zůstaly zachovány v původním duchu a využity jsou pro minipivovar spojený s restaurací. Historický objekt vyžaduje zcela specifický přístup nejen ve fázi návrhu, ale i realizace. Nelehké je rozhodování, kterou část historického objektu ještě zachovat a kterou již pojmout nově. Na rozhodování mají vliv například i různé výšky úrovně podlah v původně samostatných částech pivovarského komplexu, samozřejmě mnoho požadavků památkářů, ale hlavně představa architektů o zachování krásy historie a tvrdým požadavkem trhu na jasné moderní centrum s lehkou, otevřenou dispozicí a velkými výlohami, což je na prvý pohled v přímém rozporu s mohutností původních konstrukcí a úzkými vysokými okny.
Krédem architekta bylo, aby z každého místa měl návštěvník centra nejen optický kontakt na historické objekty, ale i pocit, že je pořád ve starém pivovaru. Raritou historických objektů jsou například čtrnáctimetrové vazné trámy i historický krov z roku 1864 signovaný Adolfem Keiserem. Do interiéru obchodní galerie byl začleněn i padesátimetrový cihlový komín. A zachována byla i historická brána z konce 19. století, mistrovský kousek secesních architektů, symbolické spojení historie se současností.
Slovo manažera projektu Tomáš Fetters, ředitel oddělení developmentu a cenového řízení společnosti EDIFICE construction & consulting: Z pozice manažera projektu Stejně důležité bylo následné řízení života projektu a jeho průběžné promítání do finančního modelu a hledání způsobů, jak dosáhnout |
Jednoznačným úspěchem všech účastníků výstavby je skutečnost, že se podařilo dodržet plánované stavební náklady. Často bylo třeba hledat složité cesty úspor, které vykompenzovaly neočekávané vícepráce, pro konverze industriálních objektů charakteristické.
V novém vzdušném komplexu je nejen klasické nákupní centrum. Patří sem třeba unikátní dětské „hopsárium“ nebo malá zoo s domácími zvířaty. Samozřejmostí je v pivovaru také pivo. I k tomu se rozhodli investoři přistoupit originálně. Vaří ho tu známý sládek Kočka pod tradiční děčínskou značkou Kapitán a Admirál. Je zde i kavárna, síť služeb i 420 parkovacích míst.
Ing. Svatopluk Zídek, Kolegium pro technické památky ČKAIT & ČSSI ve spolupráci s Ing. arch Petrem Topolovským, studioacht.cz
Nejnovější komentáře