Když se v návrhu nebo v projektu na dnešní obytné a komerční aplikace objeví montáž velkých rozměrů obkladových, jsou všichni plní vášní. Současná doba směřuje k jedinečnému stylovému designu a tím jsou velkoformátové keramické obklady a dlažby.
Velkoformátové dlaždice se neustále vyvíjejí. Když byly před mnoha lety představeny velké formáty, zahrnovali jsme pod tento pojem dlaždice, které měly délku a šířku max. 30 cm. Nyní, po zhruba deseti letech vývoje, jsme zcela v jiných dimenzích. Jak složité je definovat velký formát, svědčí rozdílný přístup v různých zemích.
V Rakousku norma uvádí, že za velký formát lze považovat dlaždici, která při součtu délky větší strany a uhlopříčky je větší než 95 cm (to odpovídá dlaždici 40×40 cm), v USA je to od 12“, tj. 30,48 cm výše, a v Itálii v nově navržené normě je údaj vztažený k délce strany větší než 40 cm. U nás na tuto definici ještě čekáme.
Ve skutečnosti se pohybujeme u velkých formátů použitelných pro obkládání až do délky strany i přes 300 cm. Přitom variabilita formátů je obrovská. Největší formát, který byl zatím vyroben, dosáhl úctyhodných rozměrů 180×480 cm. Takový formát umožňuje výrobcům rychle se přizpůsobovat potřebám zákazníků tím, že konečné formáty řežou z těchto velkých desek podle požadované skladby. To má několik výhod – např. přesnost jednotlivých prvků nebo zajištění potřebné rovinnosti výrobků.
Když se tyto velké formáty začaly prosazovat, začal se používat výraz „porcelánové dlaždice“, protože většina z nich je podle ČSN EN 14411 zařazena do skupiny BIa s nasákavostí < 0,5 %, což jsou výrobky označované jako porcelánové. Jsou relativně tenké ve vztahu ke svým rozměrům. Tyto druhy obkladů se staly populárními pro projektanty i výrobce. Výsledkem je, že různí výrobci začali produkovat větší a větší velikosti a z různých materiálů – mimo keramiku jde o sklo a dokonce i o slinutý kámen – a odvětví začalo růst, začaly se posouvat hranice toho, jak tenké či tlusté by tyto desky mohly být.
Vývoj je opravdu dynamický a chcete-li držet krok s neustále se měnícími trendy, je nezbytné je průběžně sledovat. Na změny reaguje i Mezinárodní organizace pro normalizaci (International Organization for Standardization) – ISO, vydávající mezinárodně platné normy. V minulém roce vydala dva důležité dokumenty: ISO/TR 17870-1 a 2. Právě ISO/TR 17870-2 je pokynem pro instalaci velkých formátů. Mimo řady důležitých informací zavádí nové základní pojmy:
– Tenký formát obkladového prvku je o tloušťce ≤ 5 mm s plochou ≤ 3600 cm² a délkou hrany dlaždice > 600 mm.
– Tenká velkoformátová keramická dlažba je keramická dlaždice s tloušťkou ≤ 5,5 mm, s plochou > 3600 cm² a délkou hrany dlaždice > 1200 mm.
– Velkoformátová tenká deska, resp. tenký keramický panel. Jde o keramický panel s tloušťkou ≤ 5,5 mm, s povrchovou plochou > 1 m² a délkou hrany každé dlaždice > 1200 mm nebo keramické dlaždice.
Podkladem byly návrhy od TCNA (Tile Council of North America), která neustále vyvíjí různé standardy. TCNA v nedávné době zaměřila své úsilí na to, aby přestala být „džungle“ v označování formátů dlaždic. Vzhledem k široké škále velikostí a tlouštěk vytvořené v průběhu posledních 10 let TCNA definovala, že produkty do plochy jednoho čtverečního metru jsou označovány jako „dlaždice“ a produkty přesahující jeden metr čtvereční jako „panely/desky“. Toto třídění převzala ISO a doplnila do své ISO/TR 17870-2.
Popularita velkých formátů roste, a tak jsou zajímavé zkušenosti a názory zahraničních architektů, kteří s těmito velkými formáty dlouhodobě pracují:
– Z architektonického a projekčního hlediska jsou velkoformátové dlaždice běžně používané v obytných prostorech se zvýšeným provozem, jako jsou kuchyně a koupelny. V poslední době se objevují i řešení s obklady stěn dlaždicemi velkých rozměrů.
– Používání větších formátů pomáhá při vytváření otevřeného prostoru. Dělají prostor „pocitově větší“. Mezi velkými deskami je méně spár, velkoformátové dlaždice také dávají high-end vzhled (nejlepší a nejnovější, jaký je na trhu k dispozici – pozn. red.).
– Velkoformátové dlaždice poskytují čistší vzhled, poskytují méně linií spár a tím méně vizuálního přerušení.
– Pokud jde o velikost, je důležité upozornit na obdélníkové tvary. Jsou mnohem zajímavější než tvary čtvercové. Velikost je určena rozměry místnosti. Například rozměr od 600 mm do 1200 mm je snadno použitelný většinu míst.
– Pro kuchyňské linky je použití velkého formátu (např. 600×2400 mm) velmi účelné, a to nejen kvůli vzhledu, ale také kvůli jakosti povrchu, protože nejsou nasákavé a především – deska nemá spáry. Toto řešení je hygienické, protože ve spárách se nedrží znečištění.
– Využitím nových velikosti a tloušťek desek se vytvářejí další možnosti umístění velkoformátových prvků. Nelze se soustředit jenom na kuchyni a koupelnu. Obklady jsou vždy skvělá volba pro kterékoli místnosti v domě, protože jsou univerzální a údržba je snadná. Ultratenké dlaždice o tloušťce do 5 mm jsou vhodné pro nalepení na původní podlahu a to je velká příležitost při rekonstrukcích.
– Velké formáty se na stěnách používají také jako zvýrazňující akcent zdi, kdy působí téměř jako tapety a jsou příjemnou alternativou k výmalbě.
Navrhování versus produkce
Většina velkoformátových dlaždic a desek je již používaná v komerčním i bytovém prostředí vzhledem k jejich trvanlivosti a snadné údržbě a zdá se, že desky a panely jsou v současné době využívány v komerčních projektech více než v rezidenčních. Nicméně v jižních státech, kde klima umožňuje použít dlaždice na podlaze, nebo v našich klimatických podmínkách na podlahách s podlahovým vytápěním v obývacích pokojích a větších prostorách, jsou vhodnou alternativou podlahovým krytinám, jako jsou koberce, dřevo nebo vinyl, a tak jsou dlažby díky velkým formátům populární i pro rezidenční projekty.
Přesto jsou zde pochybnosti, zda lze velký formát použít i v menších prostorách. Když zákazníci vidí působivé instalace velkoformátových dlažeb v nákupních centrech, restauracích apod., jsou pro ně inspirací. Čistý vzhled, méně spár a větší pocit high-end designu. Právě teď jsme svědky postupného zavádění high-end do obytných objektů. Příklady skutečně táhnou a kvalitní vzorkovny jsou schopny dát konkrétní představu o finálním uspořádání.
Ačkoli inspirace při zpracování desénů dlažeb se čerpá ze všech možných oblastí, všichni se shodují, že přírodní materiály jsou v dnešní době nejoblíbenějšími zdroji. Vše, co se podobá vzhledem přírodnímu materiálu – mramoru, břidlici, dřevu, cihlám či betonu – je v současné době populární. Travertiny, mramory a monochromatické nebo barevné břidlice jsou stále považovány za jistotu. Rovněž dřevěná prkna s téměř neomezenou škálou vzorů v různých velikostech od 15 cm až do délky přes 1,5 metru patří mezi nejoblíbenější. Vše je podmíněno vyspělostí technologie, kterou má daný výrobce.
Jaké jsou tedy trendy
– Evropa je opět stabilním trhem a v r. 2016 se předpokládá růst prodeje o 7–8 %.
– Od roku 2010 se podařilo snížit dovoz z Číny o cca 71 %.
Délka delší strany
– 65,89 % italské produkce je s délkou delší strany nad 50 cm,
– 40 % italské produkce je rektifikovaných (se zabroušenými hranami).
Co nás čeká v budoucnosti
– velké formáty,
– rektifikované obklady,
– tenké obklady, tj. do tl. 5,5 mm, nebo velké tloušťky (20 mm),
– digitální dekorace,
– malé velikosti (mozaiky),
– polarizace formátů a velikostí,
– žádné inovace do rozměru 40×40 cm,
– ekologické produkty,
– rostoucího význam instalace (z pohledu výrobců),
– zvýšená pozornost k udržování stavu povrchu (po instalaci).
Velké formáty jsou jedna věc, montáž druhá – a podstatná
Pokud jde o instalaci velkoformátových dlaždic, je třeba přijmout zvláštní opatření. Velkoformátová dlaždice rozhodně vyžaduje vysokou úroveň odborných znalostí. A dovedností. Pokládka je specializovaná a vybavení obkladačů též a jsou nezbytné pro správnou instalaci. V zahraničí se doporučuje využití certifikovaných obkladačů, kteří mají předchozí zkušenosti s těmito velkými formáty. Velké formáty mohou představovat i jednodušší práci obkladače, ovšem za předpokladu splnění řady podmínek.
Výrobci stavební chemie zvýšili nabídku lepidel s nízkou skluzností, deformovatelností, lepší adhezí, ale i chemickou vazbou vody při vytvrzování, což řeší specifické požadavky na instalaci. Také je důležitá příprava podkladu k dosažení požadované rovinnosti a pevnosti, aby co nejlépe vyhověl velkým dlaždicím. Díky správnému použití vhodných materiálů a správnému provedení podkladů dosáhneme potřebných podmínek pro správnou a rychlou montáž. Nevystačíme ovšem s typy materiálů, které vyhovovaly dříve, a narážíme na řadu problémů, které jsou často spojeny s malou znalostí nových materiálů, ale také s obavami.
Nároky zákazníků na kvalitu provedení se zvyšují. Cestou ke zvyšování odbornosti je ochota průběžně se vzdělávat a požadavek zákazníka na předložení příslušných certifikátů, dokládajících kvalifikaci pro provádění pokládky velkých formátů. Abychom byli nestranní, obdobné znalosti, jak použít velké formáty, musí mít i architekti a projektanti, kteří nemohou vše nechávat na řemeslníkovi a věřit, že provede správně návrh dilatace nebo celého souvrství.
V současné době je dostatek informačních zdrojů. Jedním jsou příručky správné praxe, které vydal Silikátový svaz (www.silis.cz). S tím úzce souvisí příprava podkladů se zvýšenými nároky na rovinnost a kvalitu podlepení. Mnohdy se pokládají dlažby do polohlubokého lože. Musíme používat lepidla nejvyšších tříd (C2 TE S1 nebo S2), ale také ta, která chemicky vážou vodu, nebo epoxidová lepidla, kvalitní hydroizolace apod. To vyžaduje od všech průběžné vzdělávání, aby se nestalo, že krásný projekt nelze zrealizovat, nebo je nekvalitně proveden s technickými chybami, protože projekt neobsahuje správný návrh.
EDUARD JUSTA
foto archiv autora
PhDr. Eduard Justa (*1949)
studoval po střední průmyslové škole keramické strojní inženýrství, absolvoval Univerzitu Karlovu, Filozofickou fakultu, kde složil rigorózní zkoušku v r. 1986. Pracoval v Čsl. keramických závodech, Stavivech, ale i ve státní správě a vykonává průběžně poradenskou a znaleckou činnost v oblasti stavební keramiky a obkládání. V současné době pracuje na systému vzdělávání a zavedení mistrovských zkoušek a dalších projektech.
