Články, Legislativa

Lehké obvodové pláště – požadavky a navrhování

Lehký obvodový plášť se obvykle skládá ze svislých a vodorovných stavebních prvků navzájem spojených a ukotvených na nosnou konstrukci stavby a vytváří vylehčený prostor uzavřeného nepřetržitého obalu, který zajišťuje sám o sobě nebo ve spojení se stavební konstrukcí všechny běžné funkce vnější stěny, ale nepřebírá žádné nosné vlastnosti stavební konstrukce.

– Roštová (rastrová) konstrukce – lehká nosná rámová konstrukce sestavená na místě ze stavebních prvků, nesoucí prefabrikované neprůhledné a/nebo průhledné výplňové panely;
– Panelová (modulová, elementová) konstrukce – předem sestavené, vzájemně pospojované prvky na výšku jednoho nebo více podlaží, včetně výplňových panelů;
– Parapetní konstrukce – předem sestavené, vzájemně spojované prvky na část výšky podlaží, včetně výplňových materiálů.

Roštová konstrukcePanelová konstrukceParapetní konstrukce

Normy týkající se lehkých obvodových plášťů (LOP):
– ČSN EN 12152 Lehké obvodové pláště – Průvzdušnost – Funkční požadavky a klasifikace,
– ČSN EN 12154 Lehké obvodové pláště – Vodotěsnost – Funkční požadavky a klasifikace,
– ČSN EN 13116 Lehké obvodové pláště – Odolnost proti zatížení větrem – Funkční požadavky,
– ČSN EN 13119 Lehké obvodové pláště – Terminologie,
– ČSN EN 13830 Lehké obvodové pláště – Norma výrobku,
– ČSN EN ISO 12631 Tepelné chování lehkých obvodových plášťů – Výpočet součinitele prostupu tepla,
– ČSN EN 14019 Lehké obvodové pláště – Odolnost proti nárazu – Funkční požadavky.

Znázornění míst zatížení nárazem, 1 – střed výšky sloupku mezi ukotveními (jen vnější), 2 – střed šířky (vnější, vnitřní ve výšce parapetu), 3 – průsečík sloupku a poutce, 4 – střed parapetní výplňové jednotky

Doplňující normy:
– ČSN EN 1990 ed. 2 – Eurokód: Zásady navrhování konstrukcí,
– ČSN 74 3305 Ochranná zábradlí,
– ČSN EN 1991-1-1 až 4 – Eurokód 1: Zatížení konstrukcí,
– ČSN 73 0540-1 až 4 Tepelná ochrana budov,
– ČSN EN ISO 13788 Tepelně vlhkostní chování stavebních konstrukcí a stavebních prvků – Vnitřní povrchová teplota pro vyloučení kritické povrchové vlhkosti a kondenzace uvnitř konstrukce – Výpočtové metody,
– ČSN EN ISO 10211 Tepelné mosty ve stavebních konstrukcích – Tepelné toky a povrchové teploty – Podrobné výpočty,
– ČSN EN ISO 10077-1 a 2 Tepelné chování oken, dveří a okenic.

A patří sem i další normy týkající zkušebních metod, stupně bezpečnosti, požární odolnosti a požadavků na výplňové prvky (skla, okna, dveře).

Bodové úchyty skel

POŽADAVKY NA LOP PODLE ČSN EN 13830
Termíny a definice lehkých obvodových plášťů podle ČSN EN 13830
Tato norma platí pro lehké obvodové pláště v rozsahu od svislé polohy až do 15 ° od svislice k povrchu stavby. To může zahrnovat i prvky šikmého zasklení na lehkém obvodovém plášti.

Požadavky:
– Odolnost proti zatížení větrem
– Stálé zatížení (vlastní tíha)
– Odolnost proti nárazu
– Průvzdušnost
– Vodotěsnost
– Vzduchová neprůzvučnost
– Součinitel prostupu tepla
– Požární odolnost
– Reakce na oheň
– Šíření ohně
– Trvanlivost
– Propustnost vodní páry
– Pospojování
– Odolnost proti zemětřesení
– Odolnost proti změnám teploty (tepelným změnám)
– Konstrukční a tepelný pohyb
– Odolnost proti dynamickým vodorovným zatížením

Odolnost proti zatížení větrem
Zatížení se řídí podle ČSN EN 1991-1-4 ed. 2, zkoušení podle ČSN EN 12179.

Při deklarovaných zatížení větrem nesmí maximální čelní průhyb rámových (nosných) prvků LOP měřený mezi body upevnění nebo ukotvení na stavební konstrukci podle ČSN EN 13116 překročit menší z hodnot L/200 nebo 15 mm.

Stálé zatížení (vlastní tíha)
Vlastní tíhy jsou stanoveny podle ČSN EN 1991-1-1.

LOP musí přenést svou vlastní tíhu a (plus) všechna příslušenství začleněná do vlastního návrhu. Musí přenášet tíhu na stavební konstrukci bezpečně přes kotvení. Maximální průhyb každého hlavního vodorovného nosníku při svislých zatíženích nesmí překročit menší z hodnot L/500 nebo 3 mm.

Odolnost proti nárazu
Zkoušky se provádějí podle ČSN EN 12600, požadavky jsou v ČSN EN 14019 a ČSN 74 3305.

Kde je to zvlášť požadováno a kde jsou výrobky ze skla (ochrana proti poranění a pádu do volného prostoru), musí být provedeny zkoušky a výpočty podle ČSN EN ISO 12600.

Průvzdušnost
Zkouška se provádí podle ČSN EN 12153, výsledky zkoušky musí být v souladu s ČSN EN 12152.

Vodotěsnost
Zkouška se provádí podle ČSN EN 12155, výsledky zkoušky musí být v souladu s ČSN EN 12154.

Vzduchová neprůzvučnost
Zkouška se provádí podle ČSN EN ISO 10140-2, výsledky zkoušky musí být v souladu s ČSN EN ISO 717-1.

Součinitel prostupu tepla
Výpočet se provádí podle ČSN EN ISO 12631, ČSN EN ISO 10077-1 a -2, ČSN EN ISO 10211, ČSN EN ISO 13788, požadavky jsou v ČSN 73 0540-2.

Lehký obvodový plášť, hodnocený jako smontovaná sestava včetně nosných prvků, s poměrnou plochou průsvitné výplně otvoru

Aw

fw = ,

A

kde:

A … celková plocha LOP [m²],

Aw … plocha průsvitné výplně otvoru včetně příslušných částí rámu v LOP [m²].

Rámy LOP by přitom měly mít 

Uf ≤ 2,0 W/m².K.

fw ≤ 0,50

0,3 + 1,4 . fw

0,2 + fw

fw > 0,50

0,7 + 0,6 fw

Požární odolnost
Kde je to vyžadováno, musí být požární odolnost klasifikována v souladu s ČSN EN 13501-2+A1.

Reakce na oheň
Kde je to vyžadováno, musí být požární odolnost klasifikována v souladu s ČSN EN 13501-1+A1.

Šíření ohně
Kde je to zvlášť vyžadováno, musí LOP obsahovat požární a kouřové přepážky, které jsou nutné k zabránění přenosu ohně nebo kouře přes dutiny v konstrukci LOP a jeho pevných napojeních s konstrukčními stropními deskami ve všech podlažích v souladu s požadavky na požární odolnost.

Trvanlivost
Trvanlivost a funkčnost všech vlastností LOP není zkoušena, ale je vztažena na výsledky shody základních materiálů a konečné povrchové úpravy za současného vývoje nebo, kde jsou k dispozici evropské technické specifikace, vymezující materiál nebo konečnou povrchovou úpravu.

Výrobce musí vydat doporučení na požadavky údržby pro dokončený LOP.

Propustnost vodní páry
Konstrukce LOP jsou vždy navrhovány a realizovány jako nepropustné pro vodní páru.

Pospojování
Tento požadavek platí tam, kde je to vyžadováno, a pro konstrukce instalované na budovy s výškou větší než 25 m. Elektrický odpor vodivého spoje LOP nesmí překročit 10 Ω (ČSN EN 13830).

To znamená, že spojovací prvky musí být vyrobeny z kovových spojovacích prvků následujících minimálních ploch:

Měď … 16 mm2,
Hliník … 32 mm2,
Galvanizovaná ocel … 25 mm2.

Odolnost proti zemětřesení
Tam, kde je to vyžadováno, musí být odolnost proti zemětřesení stanovena v souladu s technickými specifikacemi nebo jinými opatřeními platnými v místě použití. Tento požadavek platí i v místě použití LOP, kde může dojít k zatížení od vibrací dopravou. 

Odolnost proti změnám teploty (tepelným změnám)
Kde je stanoven požadavek na použití skla odolného proti změnám teploty (tepelným šokům např. při částečném zastínění), musí být vybráno odpovídající tepelně zpevněné nebo tvrzené sklo, které odpovídá příslušným českým a evropským normám.

Konstrukční a tepelný pohyb
Konstrukce LOP musí být přizpůsobena tepelným a konstrukčním pohybům bez vyvolání poškození součásti nebo funkční vlastnosti. Specifikátor musí specifikovat pohyby stavby, které bude LOP vyrovnávat, včetně pohybů všech spojů konstrukcí.

Odolnost proti dynamickým zatížením
LOP musí odolat dynamickému zatížení ve výšce příčlí, jak je specifikováno v ČSN EN 1991-1-1.

Dvojité fasády

DALŠÍ TYPY KONSTRUKCÍ LOP
Konstrukce LOP s bodovými úchyty skel
V těchto konstrukcích se používají výhradně bezpečnostní skla tepelně zpevněná, tvrzená a lepená!

Dělení podle typů skel:
– jednoduchá skla – většinou jako vnější část dvojitých fasádních konstrukcí;
– dvojskla – interiérové prostory se sníženou vnitřní teplotou (vstupní haly, atria, pasáže);
– trojskla – interiérové prostory s běžnou pobytovou vnitřní teplotou.

Dělení podle typu bodových úchytů:
– vrtaná skla s bodovým úchytem celé skladby,
– vrtaná skla s bodovým úchytem pouze interiérového skla,
– bodový úchyt ve spáře mezi skly,
– bodový úchyt rohový v křížovém spoji mezi skly.

Dvojité fasády
Jsou kombinací některého z předchozích konstrukčních typů (rastrové, elementové) a předsazené konstrukce LOP s provětrávanou vzduchovou mezerou na výšku patra nebo více pater (nutné vždy šířku větrané mezery navrhovat s ohledem na možnost čištění, údržby, rychlost proudění vzduchu a nárůst teploty po výšce).

ZABUDOVÁNÍ LOP DO HRUBÉ STAVBY
Kotvení a zakončení LOP k hrubé stavbě
Rastrové konstrukce:
– předsazené před hrubou stavbu (zavěšené nebo podepřené),
– vsazené do hrubé stavby (podepřené).

Elementové konstrukce:
– předsazené před hrubou stavbu (zavěšené nebo podepřené).
Pozor na maximální rozměry navrhování elementů z hlediska manipulace, transportu a hmotnosti!

LOP – POSTUP PŘI PROJEKTOVÁNÍ
1. Předprojektová příprava
– ve spolupráci s GP, architektem a investorem vyhledání optimální varianty řešení jednotlivých konstrukcí;
– zpracování základního konceptu s návrhem typu fasádního systému;
– případné doporučení úpravy členění fasádního rastru s ohledem na optimalizaci spotřeby používaných materiálů;
– stanovení limitujících stavebně fyzikálních parametrů a podmínek;
– analýzy možných specifických požadavků zejména v oblasti požární ochrany, akustiky, bezpečnostního konceptu objektu, tepelné techniky, statiky, materiálových požadavků, povrchových úprav a barevného konceptu objektu;
– správné určení polohy konstrukcí vzhledem k H.S. (z hlediska tepelných mostů);
– hrubý cenový odhad celkových nákladů.

Výsledkem je postupné vypracování technického popisu konceptu (DUR) a technická specifikace požadovaných parametrů a návrh řešení LOP (DSP).

2. Dokumentace pro výběr dodavatele
– detailní propracování konceptu konstrukcí z předprojektové přípravy s ohledem na všechny dané požadavky;
– statické předběžné dimenzování hlavních nosných konstrukčních a výplňových prvků pro určení základních vztažných rozměrů (líc LOP ve vztahu k H.S.);
– stanovení normových požadavků součinitele prostupu tepla jednotlivých konstrukcí LOP
– vypracování textové části s podrobným popisem kvalitativních a kvantitativních požadavků spojených s výkonem a rozsahem dodání fasádních konstrukcí;
– vypracování výkresové části se směrnými detaily s jejich vyznačením v jednotlivých konstrukčních celcích obvodového pláště;
– vypracování kalkulace projektanta předpokládaných maximálních nákladů.

Výsledkem by měl být ucelený dokument charakterizující fasádní konstrukce pro cenovou nabídku a pozdější kontrolu dodržování rozsahu a požadované kvality.

3. Spolupráce při zadání a při výběrovém řízení
– technická pomoc a konzultace při jednání s potenciálními dodavateli;
– odborná kontrola a zhodnocení vypracovaných nabídek po technické stránce;
– kontrola a vyhodnocení cenových nabídek jednotlivých fasádních konstrukcí;
– zpracování cenového zrcadla zúčastněných firem.

4. Prováděcí, dílenská (výrobní) a montážní dokumentace
Vypracování těchto stupňů dokumentace je součástí výkonů dodavatele fasádních konstrukcí.

NEJČASTĚJŠÍ CHYBY V PRŮBĚHU PROJEKTOVÁNÍ
– Vynechání fáze „Předprojektové přípravy“,
– z technického a realizačního hlediska návrh nevhodných konstrukcí,
– technická specifikace pouze formou tabulky výkazu prvků,
– nepřesné nebo neúplné stanovení technických požadavků a rozsahu výkonů,
– chybné určení vnějšího líce LOP od hrubé stavby,
– nesprávné řešení detailů napojení konstrukcí na hrubou stavbu z hlediska optimalizace požadavků na připojovací spáry,
– chybný odhad celkových nákladů na fasádní konstrukce.

ROMAN ZAHRADNICKÝ
Recenzoval Roman Šnajdr

Ing. Roman Zahradnický (*1964)
absolvoval ČVUT Praha – Fakultu stavební, obor pozemní stavby. Je jednatelem firmy TPF, s. r. o. Zabývá se zjišťováním vad a poruch, projektováním, tepelnětechnickými výpočty, statikou skel a konzultacemi v oboru lehkých obvodových plášťů, oken, dveří a prosklených střech.