Problematika schodišť a rozměrů schodišťových stupňů je v České republice řešena především z pohledu bezpečnosti a pohodlnosti užívání. Schodiště řeší v prvé řadě technická norma ČSN 73 4130 a vyhláška 268/2009 Sb., o technických požadavcích na výstavbu, která se v případě konstrukce schodišť odkazuje především na ČSN 73 4130. V případě geometrické přesnosti schodišťových stupňů však nemůžeme brát v potaz pouze požadavky ČSN 73 4130, ale je potřeba přihlédnout také k požadavkům prováděcích norem pro nosné konstrukce schodišť, jejich povrchové úpravy a také k požadavkům na geometrickou přesnost výrobků, kterými jsou schodišťové stupně obkládány.
Pro srovnání je v článku uvedeno, jak je problematika geometrické přesnosti schodišť řešena v zahraničních normách.
Požadavky na schodiště dle ČSN 73 4130
ČSN 73 4130 pro schodiště kromě přípustné výšky a šířky schodišťových stupňů a sklonu schodišťových ramen mimo jiné také určuje, že:
– Na výstupní čáře schodišťového ramene musí mít stupeň navržený rozměr (šířku stupně b a výšku stupně h); u stupňů se zakřivenou výstupní čarou schodišťového ramene je šířka stupně b měřena jako tětiva oblouku v místě průsečíku výstupní čáry s hranami vzájemně navazujících stupňů.
– Všechny stupně v jednom schodišťovém rameni musí mít shodnou výšku h. Výška stupně h se měří jako svislá vzdálenost horního povrchu stupnic dvou po sobě následujících stupňů.
– Všechny stupně v jednom schodišťovém rameni musí mít na výstupní čáře shodnou šířku b. Šířka stupně b se měří na výstupní čáře jako vodorovná vzdálenost předních hran dvou po sobě následujících stupňů.
– Jinými slovy všechny schodišťové stupně v jednom rameni musí být stejně vysoké a stejně široké. Norma tedy nepřipouští jakoukoliv jejich geometrickou nepřesnost.
Norma pro schodiště byla původně určena především jako podklad pro navrhování schodišť a šikmých ramp a při návrhu se samozřejmě předpokládá, že všechny stupně budou stejně vysoké a široké. V roce 2010 byla vydána aktua-lizace této normy a ta určuje požadavky pro rozměry a tvar schodišť a šikmých ramp, které jsou trvalou součástí interiéru a exteriéru stavebních objektů a jsou určeny jako komunikace pro pěší.
V aktualizaci z roku 2010 vypadlo pro realizaci podstatné slovíčko „navrhování“, tudíž podle platné normy pro schodiště může být investorem a projektantem požadováno provedení schodišť s nulovou tolerancí výšky a šířky jednotlivých stupňů v jednom schodišťovém rameni. Otázkou je, zda je to proveditelné z pohledu geometrické přesnosti nosné konstrukce schodišť a jejich povrchové úpravy.
Nosná konstrukce schodišť
Mezi problematické nosné konstrukce schodišť patří především betonové monolitické a prefabrikované konstrukce, které jsou na stavbách asi nejvíce používané. Provádění monolitických betonových konstrukcí řeší ČSN EN 13 670 a výrobu prefabrikovaných schodišťových ramen řeší ČSN EN 14 843. Obě tyto normy obsahují mimo jiné také požadavky na geometrickou přesnost.
Geometrická přesnost monolitického betonového schodiště dle ČSN EN 13670
Norma pro provádění betonových konstrukcí neřeší přímo problematiku geometrické přesnosti schodišťových stupňů, ale na jednotlivé stupně monolitického betonového schodiště lze asi nejlépe aplikovat požadavky na rozměr průřezu dle obrázku 4a) Mezní odchylky pro průřezy:
Povolené mezní výrobní odchylky průřezu L monolitických betonových schodišť dle ČSN EN 13670 jsou stanoveny takto:
±10 mm pro L < 150 mm;
±15 mm pro L = 400 mm;
±30 mm pro L ≥ 2500 mm.
Mezilehlé hodnoty se stanoví lineární interpolací.
Geometrická přesnost prefabrikovaného betonového schodiště dle ČSN EN 14843
Povolené mezní výrobní odchylky průřezu L prefabrikovaných schodišť dle ČSN EN 14843 jsou stanoveny takto:
+10 mm/–5 mm pro L ≤ 150 mm;
±15 mm pro L ≥ 400 mm.
Mezilehlé hodnoty se stanoví lineární interpolací. Rozdíl dvou po sobě následujících výšek stupňů nesmí překročit 6 mm.
Povrchová úprava schodišť
Mezi nejběžnější povrchové úpravy schodišť patří keramické obklady, teraco a dřevěné obklady. Provedení obkladů nelze provést na desetiny milimetru přesně, proto jsou stanoveny přípustné odchylky. Tyto odchylky se vztahují především k charakteristikám dokončeného povrchu, jako jsou rovinnost, výška hran obkladových prvků ve spáře apod. Výsledné geometrické odchylky dokončených obkladů a dlažeb mohou být ovlivněny také výrobními odchylkami rozměrů samotných obkladových prvků.
Geometrická přesnost provedení dřevěných obkladů
V soustavě českých technických norem neexistuje norma pro provádění dřevěných obkladů. Existují pouze výrobkové normy pro jednotlivé obkladové prvky, které udávají výrobní tolerance.
V případě dřevěných obkladů lze použít ustanovení normy pro podlahy ČSN 74 4505. Tato norma řeší mimo jiné geometrickou přesnost rovinnosti nášlapných vrstev. Přípustné odchylky rovinnosti jsou stanoveny na vzdálenost 2 m (tedy pod 2m latí).
Geometrická přesnost provedení dlažeb a obkladů dle ČSN 73 3451
Tato norma platí pro keramické obkladové prvky použitelné pro dlažby a obklady stěn uvnitř a vně budov kladené do cementových maltovin nebo lepené pomocí lepidel. Pozn.: Současně s normou ČSN 73 3451 platí i původní norma ČSN 73 3450. Původní předmět normy ČSN 73 3450 byl změnou Z1 z 12/2005 upraven a v současnosti platí pouze pro obklady a dlažby skleněné, pro keramické obklady a dlažby platí ustanovení normy ČSN 73 3451.
V rámci geometrické přesnosti dokončených obkladů a dlažeb se měří jejich rovinnost, která může dosahovat mezních odchylek ±3 mm na dvoumetrové lati. Přičemž k této odchylce se musí připočíst ještě příslušná výrobní odchylka obkladového prvku.
Přesnost rozměrů keramických obkladových prvků je dána normou ČSN EN 14 411. Odchylka tloušťky se může pohybovat v rozmezí až ±10 % jmenovitého rozměru. Odchylka rovinnosti obkladového prvku se pohybuje v rozmezí od ±0,5 do ±1,5 % jmenovitého rozměru v závislosti na třídě nasákavosti nebo rozměru obkladového prvku.
Geometrická přesnost rozměrů Teracových dlaždic dle ČSN EN 13748-1
Odchylky skutečných rozměrů od uvedených výrobních rozměrů musí odpovídat požadavkům dle tabulky 2.
Rozdíl mezi dvěma rozměry tloušťky jednotlivé dlaždice musí být ≤ 3 mm. Pro tloušťku kalibrovaných dlaždic, které jsou jako takové vykazovány, platí tolerance ±1 mm.
Tabulka 1: Přípustné požadavky geometrické přesnosti pro nášlapné vrstvy podlah
|
Mezní odchylky |
ČSN 74 4505 |
||
|
Místnosti |
Ostatní |
Výrobní |
|
|
Místní rovinnost nášlapných vrstev podlah |
±2 mm/2 m |
±3 mm/2 m |
±5 mm/2 m |
|
Rozdíly ve výškové úrovni nášlapné vrstvy |
2 mm |
2 mm |
2 mm |
Tabulka 2: Odchylky skutečných rozměrů teracových dlaždic podle ČSN EN 13748-1
|
Rozměr |
Mezní odchylky |
|
Délka hrany |
±0,3 % |
|
Tloušťka dlaždice |
±2 mm (při tloušťce < 40 mm) |
|
±3 mm (při tloušťce ≥ 40 mm) |
Tabulka 3: Porovnání navrhovaných požadavků na geometrickou přesnost dokončených schodišťových stupňů s požadavky norem pro monolitické a prefabrikované schodiště
|
Mezní odchylka |
Navrhované hodnoty |
ČSN EN 13 670 |
ČSN EN 14 843 |
|
Rozměr průřezu L |
Δ ≤ ±5 mmc) |
±10 mm pro |
+10 mm/–5 mm pro |
|
±15 mm pro |
±15 mm pro |
a) Mezilehlé hodnoty se stanoví lineární interpolací.
b) Rozdíl dvou po sobě následujících výšek stupňů nesmí překročit 6 mm.
c) Rozdíl dvou po sobě následujících výšek stupňů nesmí překročit 5 mm.
Požadavky na geometrickou přesnost schodišť v zahraničních normách
Na rozdíl od české soustavy norem a legislativy zahraniční normy řeší geometrické parametry schodišťových stupňů s ohledem na to, že vždy existují určité výrobní odchylky, které je potřeba tolerovat. Jako příklad lze uvést požadavky stanovené v německých normách DIN a v britských normách BS.
Norma DIN 18065 Schodiště
Skutečná výška a šířka schodů se může lišit o ±5 mm od projektovaných rozměrů, přičemž rozdíl výšek dvou po sobě následujících schodů může být maximálně 5 mm – viz obr. 1.
V případě obytných budov s maximálně dvěma byty (rodinný dům) se může skutečná výška nástupního a výstupního stupně lišit maximálně o ±15 mm od projektované hodnoty – viz obr. 2.
Norma BS 5606 Přesnost pozemních staveb
Uvažované hodnoty geometrických odchylek pro schodišťové stupně jsou navrženy následovně:
– Výška jakéhokoliv schodu mezi podestami se může lišit o max. ±15 mm od projektované hodnoty (platí pro monolitické i prefabrikované schodiště).
– Výška dvou po sobě následujících schodů se může lišit max. o ±6 mm u monolitických schodišť a max. o ±4 mm u prefabrikovaných schodišť.
– Šířka schodu se může lišit max. o ±4 mm od projektované hodnoty (platí pro monolitické i prefabrikované schodiště).
Vyhodnocení stávajících požadavků a návrh řešení v rámci českých technických norem
Z výše uvedených požadavků norem je patrné, že české technické normy geometrickou přesnost dokončených schodišť neřeší. Navíc dochází k rozporu mezi požadavky jednotlivých norem, kdy normy pro provádění stavebních konstrukcí připouštějí odchylky od geometrické přesnosti, ale ČSN 73 4130 pro schodiště nikoliv. Tento požadavek se potom dále kopíruje i do vyhlášky 268/2009 Sb., o technických požadavcích na výstavbu a dalších právních předpisů. Pokud se podíváme do zahraničních norem, tak v mnoha případech je tato problematika řešena a jsou navrženy přípustné odchylky od geometrické přesnosti schodišťových stupňů.
Je potřeba si uvědomit, že monolitické a prefabrikované betonové konstrukce nelze provádět s absolutní přesností na 0 mm, stejně tak jako keramické a teracové dlaždice mají své výrobní odchylky. Zároveň je potřeba myslet na to, že případné přípustné odchylky od geometrické přesnosti musí být nastaveny tak, aby nebyla narušena bezpečnost a plynulost pohybu po schodišti.
Možnost geometrické nepřesnosti jednotlivých schodišťových stupňů do 5 mm připouští i některá česká literatura týkající se schodišť [11].
Požadavky na geometrickou přesnost dokončených schodišťových stupňů by bylo možné navrhnout dle následujících zásad:
– Skutečná výška jakéhokoliv schodišťového stupně v jednom schodišťovém rameni se může lišit maximálně o ±5 mm od projektované výšky. Přičemž výšky dvou po sobě následujících stupňů se nesmí lišit o více než 5 mm.
– Skutečná šířka jakéhokoliv schodišťového stupně v jednom schodišťovém rameni se může lišit maximálně o ±5 mm od projektované šířky.
Závěr
Aby bylo možné u dokončeného schodiště dosáhnout výše navržených odchylek, je potřeba přesně definovat požadavky na geometrickou přesnost nosných konstrukcí schodišť. Pokud totiž porovnáme požadavky prováděcích a výrobních norem s výše uvedeným návrhem, stále se zde vyskytuje téměř dvojnásobný rozdíl v požadavcích.
Prováděcí norma pro monolitické schodiště ČSN EN 13 670 připouští odchylku až ±10 mm pro rozměr 150 mm a výrobní norma pro prefabrikované schodiště ČSN EN 14 843 odchylku až +10/–5 mm pro rozměr 150 mm, a když k těmto požadavkům připočteme ještě výrobní odchylky případných obkladových prvků, velmi snadno se stane, že navržené požadavky dokončených schodišťových stupňů nebudou dodrženy.
Doporučuji proto provést následující:
– Po projektantovi a investorovi vždy vyžadovat, aby projektová dokumentace schodišť ve skladbě obsahovala vyrovnávací vrstvu mezi nosnou částí schodiště a obkladem v tloušťce minimálně 5 mm.
– Před podpisem smlouvy o dílo s dodavatelem nosných konstrukcí schodišť stanovit přísnější požadavky na geometrickou přesnost schodišťových stupňů, než jaké doporučují normy ČSN EN 13 670 a ČSN EN 14 843.
– V případě, že prefabrikované schodiště bude dodáno na stavbu včetně konečné povrchové úpravy, je potřeba s dodavatelem schodiště před podpisem smlouvy dohodnout takové výrobní odchylky, aby byly dodrženy navrhované hodnoty pro geometrickou přesnost dokončených schodišťových stupňů.
LINDA VESELÁ
Literatura:
1) ČSN 73 4130 – Schodiště a šikmé rampy – Základní požadavky, ČNI 04/2010.
2) Vyhláška 268/2009 Sb. o technických požadavcích na výstavbu.
3) ČSN EN 13670 – Provádění betonových konstrukcí, UNMZ 6/2010.
4) ČSN EN 14843 – Betonové prefabrikáty – Schodiště. ČNI 1/2008.
5) ČSN EN 14411 Keramické obkladové prvky – Definice, klasifikace, charakteristiky a označován. ČNI 8/2007.
6) ČSN EN 13748-1 Teracové dlaždice – Část 1: Teracové dlaždice pro vnitřní použití. ČNI 2005.
7) ČSN 73 3451 Obecná pravidla pro navrhování a provádění keramických obkladů. ČNI 12/2005.
8) ČSN 73 3450 Obklady keramické a skleněné, 5/1979.
9) DIN 18 065 Schodiště.
10) BS 5606:1990 – Přesnost pozemních staveb.
11) DRÁBEK, Pavel. Schodiště. 1. vyd. Praha: Grada, 1999, 109 s. ISBN 80-7169-739-7.
Ing. Linda Veselá (*1980)
absolvovala Stavební fakultu ČVUT v Praze v roce 2006. Působí jako odborný asistent a doktorand na Stavební fakultě ČVUT, katedra technologie staveb se zaměřením na kvalitu prováděných prací a geometrickou přesnost, pracuje ve společnosti Metrostav v úseku výrobně-technického ředitele, v útvaru technologií a materiálů jako přípravář.
Nejnovější komentáře