Aviatica – nová dominanta revitalizovaného území jinonické Waltrovky

Začátkem září proběhlo slavnostní otevření administrativní budovy Aviatica, která je vlajkovou lodí rozsáhlého developmentu na území bývalé továrny Walter v Praze-Jinonicích. V roce 2012 areál odkoupila česko-slovenská investiční skupina Penta Investments, která plánuje do rozvoje lokality investovat přes 5,5 miliardy korun. Na pozemcích o rozloze 16,5 hektaru vznikne nová městská struktura, která naváže na okolní převážně rezidenční zástavbu a bude ji dále rozvíjet. Přibližně třetina území v jižní části areálu byla vymezena pro administrativní budovy, které vytvářejí optickou a hlukovou bariéru mezi bezprostředně sousedící Radlickou ulicí a novou obytnou zástavbou v klidnější severní části. Jedna desetina území byla vyhrazena pro veřejný městský park.

Architektonické řešení
Administrativní budova Aviatica představuje první a zároveň nejvýraznější stavbu nové Waltrovky, navrženou pražským ateliérem Jakub Cigler Architekti. Na první pohled zaujme svým organickým tvarováním, které potlačuje vizuální a dispoziční monotónnost kancelářských budov. Urbanisticky tvoří budova hlukovou a optickou bariéru mezi budoucí Radlickou radiálou a rezidenční částí areálu. Svým neobvyklým půdorysem vymezuje vnitřní náměstí eliptického tvaru, přístupné ze západu od metra průchodem, vizuálně exponovanou vstupní branou, velkoryse navrženou přes dvě podlaží. Na opačné straně se náměstí otevírá směrem k plánované budově Dynamica. Výrazná horizontální hmota objektu je doplněna dvojicí oválných věží, které představují z dálky viditelný architektonický akcent a nabízejí nevšední výhledy do okolí. Autoři návrhu jim začali říkat „vajíčka“ a tato přezdívka se pro atypické kanceláře střešní nástavby mezi projektanty a investorem rychle ujala. Střechy nižší části objektu jsou koncipovány jako zelené terasy, což se uplatní při výhledu jak ze samotných věží, tak z přilehlých kopců nad údolím.

Funkční využití budovy je převážně administrativní s doplňkovými obchody a službami v přízemí budovy. Suterén v rozsahu dvou podzemních podlaží slouží jako technické zázemí, skladovací prostory a podzemní garáže s kapacitou 461 parkovacích stání. Přístup je zajištěn vnitřní rampou, která ústí do nově vybudované komunikace podél severní strany budovy. Na povrchu je vymezeno dalších 24 parkovacích stání pro návštěvníky. První nadzemní podlaží je využito pro obchodní jednotky, služby a stravování, kancelářské plochy a centrální velín. V obou částech budovy (jižní a severní) jsou umístěny vstupní recepce, na které navazují chodby, vedoucí středem půdorysu ke komunikačním jádrům se schodišti a výtahy. Ve druhém až devátém nadzemním podlaží jsou umístěny kancelářské prostory, respektive plochy připravené pro klientské vestavby nájemců. Stavba je koncipována jako spekulativní administrativní budova tak, že ji lze rozdělit na různě velké kanceláře dle potřeb jednotlivých nájemců. Na jedno ze čtyř komunikačních jader vždy navazují vstupy do čtyř potenciálních kancelářských jednotek, které lze vzájemně provozně propojovat. Zároveň je k patrovému lobby přičleněno potřebné hygienické zázemí společné pro všechny nájemce.

Interiéry vstupních prostorů, stejně jako navazujících chodeb a výtahových lobby, jsou vyvedeny v bílých barvách, navozujících pocit volnosti a lehkosti. Přírodní element zastupují obklady z běleného dubu, organicky tvarované recepční pulty a chodby zakřiveného průběhu, s prosvětlenými obklady vyskládanými z jednotlivých segmentů jako páteř. Industriální minulost a genius loci místa navozují portály výtahů a obklady z nerezové síťoviny, používané v průmyslu na pásových dopravnících. Starou Waltrovku a její výrobní sortiment připomínají umělecká díla. V severní neprůchozí recepci je to skleněná stěna s nákresem československého cvičného letounu Letov Š-18 z roku 1925 v měřítku 1:1,6. Na stěně je rovněž osazena zmenšená kopie legendárního motoru Walter NZ-60 se skleněnou leteckou vrtulí. V jižní recepci, která umožňuje průchod z ulice Na Hutmance na vnitřní piazzu, bude umístěn čtyřmetrový výkres řezu motorem Walter NZ-60, vypálený laserem v kortenovém plechu.

BIM model
Od samého začátku byl v rámci projekčních prací používán digitální informační model budovy (Building Information Model), zhotovený počítačovým programem Autodesk Revit Architecture 2014. Digitální prostorový model budovy sloužil jako databáze informací o objektu v průběhu jeho navrhování i následného realizování jak pro architekty a stavební inženýry, tak pro projektanty jednotlivých profesí, statiky, stavební firmy, dodavatele a investora. Nasazení softwaru BIM mělo zásadní vliv na průběh a kvalitu projekčních prací, spočívající v celkové změně systému práce, postupu projekčních prací, efektivní koordinaci jednotivých profesí a zajištění obousměrné komunikace mezi všemi spolupracujícími. Kromě informací o vzájemných prostorových vazbách s sebou model nesl potřebné informace o kaž-dém stavebním prvku, jako jsou například typ a materiál výrobku, jejich počet nebo plošné výměry. Složitější metodika práce byla vyvážena výrazným snížením počtu kolizí a přesnějšími výkazy výměr, generovanými přímo z modelu a téměř okamžitě. Použití metody BIM pomohlo k přesnějšímu stanovení konečné ceny celého díla a zásadní úspoře času při koordinaci jednotlivých profesí a minimalizaci koordinačních nesouladů na staveništi. Po dobu provozu a užívání budovy se uplatní energetický model budovy, navázaný na integrovanou centrální monitorovací síť, která umožňuje správě budovy i jednotlivým nájemcům sledovat spotřebu energií v jednotlivých nájemních úsecích v reálném čase a následné rozúčtování dodaných energií podle skutečných spotřeb a nikoliv rozpočtem podle pronajatých ploch. 

Konstrukční řešení 

Konstrukce objektu je navržena jako kombinace železobetonové monolitické konstrukce s ocelovou konstrukcí střešních nástaveb. Prostorovou tuhost objektu zajišťuje čtveřice železobetonových komunikačních jader. Spodní stavba je provedena v rozsahu dvou podzemních podlaží. Stropní desky jsou ze statického hlediska navrženy jako bezprůvlakové desky lokálně podepřené sloupy a stěnovými pilíři, liniově stěnami po obvodu a stěnami jader. Suterény jsou v části půdorysu řešeny jako vodotěsná železobetonová konstrukce, v druhé části je budova uložena na hydroizolačním souvrství chránícím antivibrační rohože. 

Vzhledem k umístění objektu v těsné blízkosti tunelů metra, které jsou zde 10 až 12 metrů pod povrchem, bylo třeba počítat s dominantním zdrojem vibrací, chvění a hluku, který vzniká od projíždějících vlakových souprav a ventilátorů metra. Antivibrační izolace pod základovou deskou je provedena v rozsahu stanoveném na základě měření skutečných vibrací a chvění, vznikajícího od projíždějících vlakových souprav metra, pod necelou polovinou půdorysu v jeho jižní části. Přesný typ a parametry antivibračních izolací byly zvoleny na základě napětí v základové spáře. Protivibrační izolace jsou ochráněny proti vsakování vody a zvlhnutí povlakovou hydroizolací po celém obvodě.

Proti přenosu nadměrných vibrací do nosných konstrukcí objektu jsou podzemní stěny přiléhající k metru (jižní, východní a západní část suterénní stěny) chráněny dynamickým filtrem a části půdorysu základové desky nejblíže k tunelu metra odpruženy pryžovou vrstvou v základové spáře. Dynamický filtr je vytvořen po celé délce obvodové stěny podzemních podlaží ze strany od Radlické ulice. Filtr je přisazen zvenčí přímo k železobetonové stěně podzemních podlaží a byl proveden po odbednění monolitické konstrukce a ukončení hlavní objektové hydroizolace. Dno dynamického filtru je odvodněno do obvodové drenáže na úrovni základové spáry. Stavební jáma v rozsahu dynamického filtru byla zasypána drobnozrnným betonovým recyklátem. Skladba a rozsah dynamického filtru je na obr. 7. 

Přenos zatížení do podloží je zajištěn hlubinnými základy – velkoprofilovými pilotami. Konstrukce horní stavby je navržena jako železobetonový monolitický sloupový skelet, doplněný vnitřními železobetonovými stěnami kolem komunikačních jader. Křížem armované stropní desky mají konstantní tloušťku a jsou zesíleny plochým trámem po obvodě a hlavicemi nad vnitřními sloupy.

Na dvou místech jsou navrženy čtyřpodlažní nástavby vejčitého tvaru, které svými rozměry půdorysně přesahují hmotu podnože o 5,7 a 7,3 m. Tyto přesahy jsou vyneseny ocelovou příhradovou konstrukcí kopírující fasádu v nejnižším podlaží nástaveb. Přesahy dvou spodních stropních desek nástavby jsou provedeny z plechobetonu; jejich ocelové nosníky zajišťují stabilitu elipsovitě zakřivené příhradové konstrukce. Okraje stropních desek vyšších podlaží jsou podepřeny ocelovými sloupky. Přechod stropní desky pod nástavbou je řešen přechodovým trámem. 

Další zajímavá konstrukce je použita v místě hlavního dvoupodlažního průchodu na západní straně objektu. Vynechání svislých podpor a stropní desky nad prvním nadzemním podlažím je překlenuto dvojicí předpínaných železobetonových příhradových nosníků umístěných ve třetím nadzemním podlaží. Na střeše jsou pak kolmo na příhradové nosníky vedeny dva vystupující železobetonové nosníky spřažené se stropní deskou, které vynášejí atiku na vnějším obvodu objektu. Na tuto atiku jsou taženými sloupy zavěšeny přesahy stropních desek nad druhým a třetím nadzemním podlažím. 

Obvodový plášť 
Fasády objektu jsou navrženy jako lehký obvodový plášť na šířku modulu 1,35 a 2,7 m. V prvním nadzemním podlaží je realizována celoprosklená rastrová fasáda se vstupy do jednotlivých obchodních jednotek. Fasáda horizontální podnože ve druhém až pátém nadzemní podlaží je řešena jako modulová fasáda zakřiveného průběhu. Typický modul je tvořen systémem hliníkových profilů se sklem na výšku světlé výšky místnosti a obkladovým panelem v místě stropní konstrukce. Moduly pevného zasklení jsou střídány otvíravými moduly, které zajišťují nájemcům možnost přirozeného větrání, a neprůhlednými obkladovými panely. Fasády jsou členěny horizontálními římsami, které zvýrazňují plasticitu organicky tvarovaného půdorysu objektu. Kolmo na fasádu jsou vykonzolovány průhledné skleněné praporky sytě modré barvy. Pohledové části jsou opatřeny bondovým obkladem tmavě šedého až antracitově černého odstínu s metalickým efektem, typického pro konstrukce industriálních staveb. Obvodový plášť věžových nástaveb je řešen jednodušeji jako celoprosklená modulová fasáda s potlačenými římsami, bez svislých obkladových panelů a modrých praporků. 

Ploché střechy pětipodlažní části objektu slouží nájemcům přilehlých kanceláří a uplatňují se při pohledu z obou oválných věží. Zeleň je zde koncipována jako intenzivní, záhony budou vybaveny závlahami. U východů z kanceláří jsou umístěny pobytové dřevěné terasy, doplněné mobiliářem a osvětlením. Střechy čtyřpodlažní části objektu jsou využity pro umístění technologického vybavení, skrytého za systémovou akustickou zástěnu. Jedná se o ocelové sloupy mezi kterými je upevněna konstrukce akustického obkladu na které může být osazena konstrukce sloužící jako podpora pro popínavé rostliny. Skladba střešního pláště je provedena s klasickým pořadím vrstev, navíc je doplněna o vrstvu nenasákavé tepelné izolace nad hydroizolací. Atypické je provedení konstrukce betonové střešní atiky, která je oproti kraji stropní desky zapuštěna. 

Vytápění a chlazení 
Zdrojem tepla je plynová kotelna, umístěná v samostatné místnosti v druhém podzemním podlaží. V prostoru kotelny jsou umístěny čtyři kondenzační kotle na spalování zemního plynu, každý o výkonu 507 kW. Maximální výkon kotelny je 2028 kW. Použity jsou kondenzační kotle s účinností až 98 %. Každý kotel je schopen modulace výkonu v rozmezí 20–100 %. Rozdělení potřeby tepla do čtyř kotlových jednotek zajišťuje možnost úspory paliva dle skutečných potřeb odběrů. Kotlové jednotky pracují s výpočtovým teplotním spádem 80/60 °C. Kotle jsou jištěny pojistnými ventily. Každý kotel má oběhové čerpadlo a dále je opatřen uzavírací klapkou se servopohonem, vyvažovacím ventilem, zpětnou klapkou a uzavírací klapkou.

Topný systém je proveden z materiálové kombinace trubek. Hlavní potrubní rozvod je veden pod stropem druhého podzemního podlaží k jednotlivým místům spotřeby a zásobuje stoupačky, odpovídající členění a potřebám objektu. Pro hlavní páteřní rozvody jsou použity ocelové bezešvé trubky, rozvody pod stropy patrových výtahových lobby jsou provedeny z pozinkovaných lisovaných trubek. Pro patrové rozvody k tělesům jsou použity trubky PEX/Al/PEX. Systém je protiproudý ležatý s rozvodem k jednotlivým tělesům a ostatním koncovým prvkům. 

Ve strojovně chlazení v druhém podzemním podlaží je osazen zdroj chladu se dvěma jednotkami o celkovém výkonu 2006 kW. Zdroj chladu je společný pro indukční jednotky i nájemní plochy. Obě jsou to chladicí jednotky s kapalinovými kondenzátory ve vnitřním provedení. Chladicí jednotky jsou umístěny na betonovém základu a podloženy izolátory chvění.

Zelený design
Projekt Aviatica je držitelem předcertifikace LEED (Leadership in Energy and Environmental Design) na úrovni Gold. Jedná se o mezinárodně uznávaný systém komplexního hodnocení ekologicky šetrných budov z hlediska jejich návrhu, konstrukce, provozu a správy. Hlavní důraz byl od začátku projekčních prací kladen na nízkou spotřebu energií pro provoz budovy s možností zavedení plného energetického managementu pro nájemce a správu budovy při zachování komfortu vnitřního prostředí pro uživatele. Velká pozornost byla věnována systémům chlazení a ventilace, navržených tak, aby dodávaly čerstvý vzduch, teplo a chlad v množství, které budova podle aktuální obsazenosti právě potřebuje s plnou automatizací provozu. Každý nájemní úsek v kancelářské části umožňuje dodávat množství čerstvého vzduchu na základě skutečné potřeby podle koncentrace oxidu uhličitého. V případě zasklení byl citlivě volen poměr mezi jeho stínicím součinitelem a součinitelem prostupu světla tak, aby byl v kancelářích zajištěn dostatek denního světla a současně nedocházelo k přehřívání prostoru. Klíčové parametry pro tepelnou pohodu uživatelů, jako jsou teplota, vlhkost a rychlost proudění vzduchu, byly v průběhu návrhu simulovány, stejně jako několik variant vnitřního osvětlení. Na základě energetického modelu bylo zvoleno osvětlení LED s velmi nízkým měrným příkonem. Spotřeba energie je tak přibližně o 50 % nižší než ve srovnatelných budovách. 

Z hlediska hospodaření s pitnou vodou je dosaženo úspory více než 45 %, a to díky kombinaci zachytávání a opětovného využití dešťové vody ke splachování WC a použití vysoce úsporných vodovodních armatur. 

Spotřeby všech systémů budovy jsou centrálně monitorovány. Nájemníkům je tak umožněno online sledování a následné rozúčtování provozních nákladů podle skutečných spotřeb v jejich nájemních úsecích. V prvním podzemním podlaží je rovněž vytvořeno zázemí pro alternativní dopravu uživatelů budovy instalací chráněných stojanů na kola, zřízením šaten se sprchami pro cyklisty a vymezením přednostních parkovacích míst pro elektromobily, vybavených dobíjecími stanicemi.

Landscaping 
Vnitřní náměstí sevřené křídly budovy představuje intimní poloveřejný prostor, do kterého jsou orientovány hlavní vstupy administrativní části objektu s výraznými markýzami a vstupy do jednotlivých obchodních jednotek. Hlavním kompozičním prvkem architektonicko-krajinářského návrhu parteru je kruh, a to hned v několika podobách. Pravidelný rastr světlé betonové dlažby s tmavě šedými příčnými pruhy kompozičně narušují nepravidelně umístěné kruhové kopce, rozdělující plochu náměstí na menší prostory. Jednotlivé kopce dosahují ve třech velikostech výšky 0,75 až 1,2 m, osázeny jsou několika druhy vysokých travin a okrasnými stromy – ambroněmi (Liquidambar). Ústředním prvkem náměstí je kruhový vodní prvek, tvořený dvojicí betonových nádrží s vodními tryskami a přepadem. Elegantní mobiliář v podobě dřevěných trojlistých laviček doplňují skupiny vysokých šikmých stožárů s atypickými lampami. Z vnější strany je budova lemována chodníkem a svažitými travnatými pásy s různě kvetoucími travinami. Uliční stromořadí je tvořeno v jižní části platany a v severní části duby. Krajinářsky upraveno je také okolí přemístěného vzduchotechnického výdechu metra v jihovýchodní části areálu, který představuje výraznou dominantu při vstupu do areálu Waltrovky z Radlické ulice. 

PETR KUČERA
foto a obr. archiv Penta Investments (1), Marek Jedlička, JCA (2), archiv ateliéru Jakub Cigler Architekti, a. s. (3–9), David Poláček, JCA (10–18), Filip Šlapal (19, 20) 

Ing. arch. Petr Kučera (*1985)
absolvoval studium na Fakultě stavební ČVUT v Praze, obor architektura a urbanismus, kde je nyní doktorandem. Je externím spolupracovníkem v ateliéru Jakub Cigler Architekti, a. s. Specializuje se na městský urbanismus, tvorbu veřejných prostranství, publikační a osvětovou činnost.