Území, kterým protéká horní tok řeky Opavy, často ohrožují povodně. Několik desetiletí se uvažovalo o opatřeních, která by je ochránila před devastující silou povodňových vln. Místní obyvatelé si mohou oddechnout. Součástí ochrany před povodněmi bude i suchá nádrž Jelení spolu s dalšími třemi poldry – jeden byl vybudován v Lichnově u Bruntálu, dva u Opavy. Na všechny stavby dodávala beton společnost Českomoravský beton z betonáren Opava, Krnov a Bruntál. Nejdůležitějším protipovodňovým opatřením na horním toku Opavy bude přehrada Nové Heřminovy. Její stavba by měla být zahájena po mnoha letech komplikovaných vyjednávání v roce 2022.
Suchá nádrž (SN) byla vytvořena přehrazením vodního toku. Za hrází se voda za běžných podmínek buď neakumuluje vůbec, v tom případě jde o suchý poldr, anebo je objem nádrže zaplněn částečně – pak mluvíme o polosuchém poldru. Během povodní dochází v poldru k zadržování vody, povodňová vlna se v něm oplošťuje a transformuje a působí pak mnohem menší škody. Plocha poldru bývá zemědělsky využívána, zpravidla je zatravněna, případně může mít podobu mokřadu.
| Technické informace |
|
Hráz je koncipována jako sypaná s těsnicím jílovým jádrem |
Prevence i zlepšení vodního režimu
Definitivní podoba těchto ochranných opatření je ojedinělá svou systematičností a zohledněním environmentální problematiky. Zahrnuje jak preventivní technická protipovodňová opatření, tak metody vedoucí ke zlepšení vodního režimu v krajině a k omezení vodní eroze.
Hlavní funkcí SN Jelení je omezení odnosu splavenin a ochrana obce Karlovice před povodňovými průtoky. Retenční prostor nádrže byl navržen tak, aby se zajistila transformace teoretické stoleté povodňové vlny na neškodný odtok. V době intenzivních srážek se voda zachytí v nádrži, ovšem průtok pod hrází zůstává stále stejný. Po povodni, kdy přítoky klesají, se nádrž pomalu vypouští.
Speciální typ betonové směsi
Před zahájením stavby proběhl archeologický průzkum, který odhalil jednu z mnoha vstupních chodeb do zlatorudných dolů, jež byly součástí těžební lokality v okolí Zlatých Hor. Stavba byla zahájena na jaře roku 2017. Beton se dovážel z betonárny Bruntál a betonárna Krnov sloužila jako záložní. První automix přivezl beton v květnu na betonáž menších objektů v blízkém okolí budoucí hráze. Následovala betonáž podkladních betonů a konstrukce hlavního tělesa se spodní výpustí.
Masivní konstrukce vyžadovala speciální typ betonové směsi s pomalým vývinem hydratačního tepla a nízkým smrštěním, proto byla nutná neustálá spolupráce betonárny s ostravskou laboratoří Betotech. Na stavbu se vozily převážně dva druhy betonu: C 25/30 – XC2 – Dmax. 22 – S4 pro podkladní vrstvy a beton C 30/37 – XF3 – Dmax. 22 – S4 jako konstrukční. Jednalo se o beton se zaručenými vlastnostmi pro vodonepropustné konstrukce PERMACRETE®. Projekt stanovil nejvyšší povolenou teplotu na 45 °C; nejvyšší naměřená hodnota v průběhu stavby dosáhla 43,5 °C. Jako cement byl zvolen CEM II/B-S 32,5 R Mokrá, který v receptuře společně s popílkem zaručil nízký vývoj hydratačního tepla. Celkem bylo na hráz dodáno více než 5200 m³ betonu.
Po ukončení betonáží se začala navážet sypaná hráz, na niž se využil skrývkový materiál. Na těsnicí jílové jádro byl použit materiál z okolí Opavy. Stavba byla dokončena v dubnu 2019.
Martin Mareš, Českomoravský beton, a. s.
David Janíček, BETOTECH, s. r. o., člen skupiny Českomoravský beton
