Letos 1. června tomu bylo přesně 50 let, kdy byla na Rohanském ostrově postavena betonárna. Vznik betonárny úzce souvisí s budováním metra v Praze. Tehdy bylo vládou ČSSR rozhodnuto, že pro výstavbu metra bude na Rohanském ostrově zbudováno technické zázemí. Generálním dodavatelem a správcem betonárny byl národní podnik Vodní stavby se sídlem v Sezimově Ústí.
Kromě betonárny, která byla do provozu uvedena 1. 6. 1967, byl na Rohanském ostrově zřízen armozávod a tesárna. Nově vzniklá automatizovaná věžová betonárna byla osazena dvěma míchacími jádry CIFA italské výroby, každým o objemu 1 m³ a celkovém výkonu 60 m³/h, přičemž technologie byla řízena německým systémem děrných štítků.
Koncem listopadu 1982 se v těsné blízkosti za stávající betonárnou začalo s výstavbou nové betonárny Stetter s bubnovou míchačkou BHS o objemu 2 m³ a hodinovým výkonem až 100 m3. V březnu 1983 byla nová betonárna uvedena do provozu a rok poté byl ukončen provoz původní betonárny CIFA. Mezitím roku 1971 z jednoho podniku Vodních staveb vznikl národní podnik Metrostav. Ten roku 1995 už jako Metrostav, a. s., prodal 50% podíl betonárny skupině HeidelbergCement a k 1. 9. 1995 vznikla společnost TBG Metrostav. Během zimy 1998 proběhla výměna míchacího jádra BHS za jádro nové s o něco větším objemem 2,25 m³. Pro uskutečnění záměru rozšířit nabídku čerstvých směsí o sádrové potěry a maltové směsi vznikla 1. října 1999 společnost TBG Pražské malty. Původní betonárna CIFA byla během roku 2001 zrekonstruována, osazena dvěma talířovými míchacími jádry Liebherr RIM a na tuto maltárnu byla následně převedena výroba sortimentu společnosti TBG Pražské malty.
Betonárna s maltárnou zažily a ustály i pětisetletou povodeň, která se v létě roku 2002 prohnala Prahou a nejvíce zasáhla právě tuto čtvrť. Významnou proměnou prošla betonárna roku 2006, kdy došlo ke zmenšení objemu skladovaného kameniva a snížení výšky pásových dopravníků. Následujícího roku se z Rohanského ostrova definitivně odstěhovaly poslední složky Metrostavu, a. s., a od roku 2008 je na Rohanském ostrově pouze firmu TBG Metrostav, s. r. o., se svou dceřinou firmou TBG Pražské malty, s. r. o., a pražské ústředí laboratoře SQZ, s. r. o. Betonárna je dnes řízena nejmodernějšími technologiemi od společnosti Martek Elektronik, jsou zde tři míchací jádra (BHS a Liebherr), a betonárna tak patří k nejmodernějším provozům v pražském regionu.
Tato betonárna vyrobila beton pro veškeré významné stavby v centru města, zejména pro stavby metra. Její poloha na břehu Vltavy umožňuje dodnes zásobovat betonárnu ekologicky lodní dopravou. Právě využití lodní dopravy a krátké dopravní vzdálenosti na staveniště v centru Prahy významnou měrou šetří životní prostředí ve městě.
Stejně jako betonárna, prošla vývojem i technologie betonu. V roce 1973 se na betonárně vyráběly betony tříd 0, 1,0, I, II, III, IV podle tehdy platné normy. Pro výrobu betonu se tehdy používal jediný druh cementu. Nejřidší betony dosahovaly konzistence sednutí kužele 100 mm (odpovídá dnešní hranici mezi S2 a S3). Betony řidších konzistencí (sednutí kužele více než 160 mm) byly literaturou označovány za nevhodné, dokonce bylo zakázáno je používat. Od roku 1979 se začaly používat dva druhy cementů a betonárna tak nabízela 16 druhů betonu, přičemž nejvyšší třídou byla B330 (odpovídá dnešní krychelné pevnosti v tlaku 30 MPa). Do roku 1980 se vyráběly betony, u nichž byla převážně požadována pouze pevnost, až později se normy zmiňují o trvanlivosti v závislosti na prostředí, v němž se beton nachází.
Roku 1988 nabyla platnost i revidovaná norma ČSN 73 2400 a přešlo se na betony s označením B 5 až B 55, kde číslo znamenalo zaručenou pevnost v tlaku v MPa. Pokrok v nejvyšších doposud dosažených pevnostech byl zaznamenán roku 1992, kdy byly pro první trezorové komory v ČR na betonárně vyvinuty transportbetony, které měly pevnost v tlaku 55 MPa. Tohoto úspěchu bylo dosaženo zejména díky rozšíření plastifikačních přísad.
Používání přísad do betonu odstartovalo rychlý rozvoj v posouvání hranic pevností betonu. Dnes vyráběné betony splňují požadavky evropské normy EN 206, která klade důraz na celkovou kvalitu betonu, jeho životnost a rozlišuje pevnostní třídy betonu v tlaku od C-/5 až po C100/115. V tuto chvíli lze říci, že betonárna na Rohanském ostrově předběhla normy a pyšní se prvenstvím v nejvyšší dosažené pevnosti transportbetonu v České republice, a sice 180 MPa, což ji současně řadí i mezi celosvětovou špičku.
Kristýna Vinklerová, Milada Mazurová, TBG Metrostav, s. r. o.
foto archiv TBG Metrostav, s. r. o.
