Pěnobetony se za dobu své existence staly podstatnou součástí podlahových konstrukcí. Ve střední Evropě se již léta používají jako tepelněizolační materiál a jako materiál vyrovnávající nerovnosti nosných konstrukcí, hydroizolačních materiálů a dalších prvků. Modifikace pěnobetonu se velmi osvědčily také pro realizaci nakloněných rovin při konstrukci plochých střech. Uplatnění pěnobetonu je však mnohem širší a skýtá řadu doposud nevyužitých možností. V tomto článku se zaměříme zejména na použití pěnobetonu v podloží průmyslových hal a jiných budov. Pěnobeton má úžasnou variabilitu jak v objemové hmotnosti a v pevnosti v tlaku, tak i co do tepelněizolačních vlastností – a právě díky této variabilitě může využití pěnobetonu přinést výborné výsledky jak z technického, tak i z ekonomického hlediska.
Složení a výroba pěnobetonu
Běžný beton se skládá zejména z plniva a pojiva. Jako pojivo slouží cement a vhodné příměsi, plnivem je pak obvykle kamenivo od frakce 0–4 mm až po velikost 16–22 mm. I u pěnobetonu se jako pojivo používá cement a jiné práškové příměsi, stejně jako u běžného betonu. Rozdíl spočívá v tom, že jeho plnivem je zaformovaný vzduch. tento vzduch se do betonu dodává ve formě technické pěny, která je zamíchána do cementového mléka. Výsledkem je pak vzduchová bublina obalená vytvrzeným cementovým mlékem. nejlehčí běžně vyráběné pěnobetony s objemovou hmotností 300 kg/m3 obsahují přibližně 800 litrů vzduchu na jeden metr krychlový materiálu. Směsi s objemovou hmotností od 500 kg/m3 mohou obsahovat také drobné kamenivo.
Návrh pěnobetonu do podloží průmyslových podlah
Pěnobeton slouží v podloží hal jako vrstva zlepšující kvalitu podloží. Jelikož má dobré tepelněizolační vlastnosti, pomáhá snižovat provozní náklady vytápěných objektů. Použití pěnobetonu je také jedna z možných variant při návrhu podlah průmyslových hal s vysokým zatížením na podloží s nízkou únosností. tak jako u všech stavebních návrhů a procesů je nutné i v tomto případě věnovat náležitou pozornost znalosti podloží (IGP) a předpokládanému plošnému i bodovému zatížení. návrh použití pěnobetonu musí zohledňovat požadavky na upravenou zemní pláň a konkrétní specifikaci pěnobetonu. Do návrhu je nezbytné zahrnout také krycí železobetonovou desku. Podle konkrétních podmínek je možné vrstvu pěnobetonu vyztužit, k čemuž se používají zejména čedičové sítě orlitech. Ačkoli jsou vzduchové póry v pěnobetonu uzavřené, není vhodné za tímto účelem používat železnou výztuž bez vhodné povrchové ochrany.
Podloží průmyslové podlahy z pěnobetonu prakticky
Na připravený rostlý terén je aplikována vhodná netkaná geotextilie, na kterou může být bez distančních podložek instalována čedičová výztuž podle projektu. Aby byl takto připravený podklad vhodný pro aplikaci pěnobetonu, musí být geotextilie těsně před položením důkladně pokropena vodou. Pěnobetony se vyrábějí v betonárnách a na stavbu jsou dováženy již jako hotové produkty určené k přímému zpracování. Společnost CEMEX Czech Republic s.r.o. dodává na trh pěnobetony vhodné pro použití v průmyslových podlahách pod obchodním označením POROFLOW IF400, POROFLOW IF500 a POROFLOW IF600. Pěnobetony je možné vylévat přímo jen přes žlab a přídavná koryta anebo čerpat. běžná pracovní skupina za pracovní směnu uloží přibližně 100– 200 m3 pěnobetonu podle dispozic a možností stavby. Povrch pěnobetonu se urovnává střásací tyčí obdobně jako u litých směsí, například anhydritových potěrů. obvykle po 24 hodinách od ukončení prací je možné aplikovat další vrstvy a po 3 dnech je možné pojíždět povrch pěnobetonu stavební mechanizací pro účely výstavby. ostatní vrstvy se již aplikují obvyklým postupem.
Benefity konstrukčního řešení obsahující pěnobeton
Jednou z výhod konstrukčních řešení s použitím pěnobetonu je menší objem prováděných výkopových prací. Díky tomu se snižuje hloubka zakládání podlahy. Využití pěnobetonu také zpravidla umožňuje snížit nároky na kvalitu podloží. V případě, že zvolíme pěnobeton namísto běžně používaných sypkých materiálů, docílíme rovněž snížení tepelných ztrát do podloží.
Pěnobetony jsou materiály, které nekonsolidují a nehutní se, takže u nich odpadá riziko nedokonalého zhutnění. to je nespornou výhodou, protože špatně nebo nedostatečně zhutněný podklad ze sypkého materiálu v sobě skrývá riziko vzniku defektu v podlaze. Komplikace mohou nastat i při kontrole únosnosti. Pokud je vykonána statická zátěžová zkouška podloží s výsledky modulu přetvárnosti Edef2 nebo poměrem hodnot modulů Edef2/Edef1, které nevyhovují požadavku projektu stavby, může dojít ke značnému prodloužení termínu dokončení stavby – a tím pádem také k navýšení nákladů na realizaci stavby.
Pěnobetony jsou velmi tekuté a můžeme je proto čerpat až do vzdálenosti 200 metrů. Dobré samonivelační vlastnosti také umožňují snížit počet pracovníků na stavbě.
Využití pěnobetonu je rovněž ekonomicky výhodné, ačkoli jsou pěnobetony dražší v porovnání s běžně používaným drceným kamenivem, zeminou a jinými materiály. Použití pěnobetonu ovšem snižuje celkovou ekonomickou náročnost konstrukce díky nižším nákladům na stavební mechanizaci, výkopové práce, mzdy pracovníků, rychlost výstavby a jiné okolnosti.
Bronislav Sedlář, technolog speciálních produktů – Lehčené a tepelněizolační betony, Divize beton společnosti CEMEX Czech Republic
Foto: archiv autora
