Dům umístěný uvnitř domu. Nově vložený sklocementový objekt do sebe integruje nejen technické sítě, ale i tepelnou izolaci.
v roce 2017 oslovilo moji kancelář Muzeum umění Olomouc s žádostí o vytvoření návrhu výstavního sálu v podkroví kapitulního děkanství. Výzvu jsem vzal jako možnost navázat na svoji předchozí práci na Arcidiecézním muzeu, která probíhala v letech 1998–2006.
Při promýšlení návrhu jsme si kladli otázku míry zásahů do stávajícího podkroví. Nepřišlo nám vhodné izolovat dřevěné konstrukce a z toho důvodu jsme hned na začátku zamítli standardní zateplení půdního prostoru. Naše koncepce představuje maximální respekt k dochovaným konstrukcím podkroví, které ponecháváme v původním stavu, včetně krytiny. Do prostoru vkládáme nový betonový objekt s vrchním osvětlením, jenž má dostatek svislých stěn pro vystavování. Objekt přejímá geometrii zkoseného podkroví s tím, že si udržuje odstup od všech historických konstrukcí. Jedná se tedy o jakousi „matrjošku“, kdy je menší dům vsazený do většího. Vložený objekt jsme navrhovali tak, jako by byl umístěn ve venkovním prostředí. Jediné, co jsme nemuseli řešit, byla izolace proti vodě, jelikož to zajišťuje stávající střecha.
Všechny obvodové konstrukce nového objektu splňují tepelnětechnické parametry. Zároveň bylo možné do nich integrovat veškeré technologie, ať se jedná o vytápění, vzduchotechniku, chlazení, nebo osvětlení. Přitom samotný půdní prostor se obešel bez nových technologií a izolací. Nové odpovídá naší době a staré si uchovává svoji patinu i atmosféru. Důležitým prvkem je vrchní osvětlení prostoru. Výstavní sál má průběžný světlík v horní části a další světlíky ve stropě bočních výklenků. V podkroví nalezneme stálou expozici s názvem Zde se nacházíte, která mapuje historii svatováclavského návrší od pravěku po současnost. Do expozice jsme navrhli kovové sokly pro exponáty a stojany pro virtuální procházky návrším.
Prostory podkroví jsou přístupné hlavním schodištěm nebo výtahem. Při prohlídce se tak nabízí možnost vyjet výtahem až nahoru a dále už jen sestupovat po patrech do suterénu, kde se nachází stálá expozice Arcidiecézního muzea. Z výstavního sálu lze díky prosklenému otvoru spatřit vrchní část klenby, jež je zajímavým dokladem velmi pestrého vývoje kapitulního děkanství. Stejně tak je možné nahlédnout dalším prosklením do zbylé části podkroví, která je ponechána v nynějším stavu a kde se také případně dají vystavovat některé exponáty. Na prostor se stálou expozicí navazuje edukační místnost se zázemím a skladem.
Projekt výstavního sálu navazuje na předchozí práci Jana Šépky na Arcidiecézním muzeu. Adaptace hospodářského dvora na západním okraji areálu pro provozní zázemí muzea a realizace expozice AMO v dolních podlažích historických budov v jeho centrální části – proběhly v letech 1998–2006 ještě v rámci ateliéru HŠH architekti. Na projek- tu rozšíření výstavních prostor do podkroví kapitulního děkanství se od roku 2017 již podílel s novými spolupracovníky, architekty Janem Bártou a Markem Fischerem. Práci v tomto komplexu se tak Jan Šépka věnuje již 25 let.
Místo: Václavské náměstí 4, Olomouc
Autoři: Jan Bárta, Marek Fischer, Jan Šépka / Šépka architekti
Investoři: Muzeum umění Olomouc, Metropolitní kapitula u sv. Václava
Dodavatel: Cemento Design, Art Consultancy
Bilance vloženého objektu:
Užitná plocha: 152 m2
Obestavěný prostor: 636 m3
Projekt: 2017–2018
Realizace: 2021–2023
Autor fotografií: Aleš Jungmann
Původní stav půdy / Vložená ocelová konstrukce
Sklocementové betonové prefabrikáty s tepelnou izolací z PUR pěny
Panely v jednotném rastru s přesností na milimetr obíhají celý prostor. Prováděcí i výrobní dokumentace musela být připravena velmi pečlivě. Sál je prosvětlen řadou úzkých světlíků mezi stropními žebry, které přivádí difuzní světlo
JAN ŠÉPKA
Publikováno v časopise Materiály pro stavbu 2/2024
