Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR) představil v Centru architektury a městského plánování (CAMP) analýzu, která porovnává Prahu s 11 dalšími evropskými městy. Dozvíme se, kde se Praha svými trendy kloní více k západu a kde k východu, co jsou její slabé stránky a na co může být naopak hrdá a pro ostatní města inspirující. Analýza navíc přesahuje rámec čísel a nabízí reálné příklady z jiných metropolí.
Kvalitní a dostupná MHD, hodně aut
Praha má v evropském porovnání velmi rozvinutou kolejovou dopravu. Ta je pro pohodlnou dojížďku ve městě naprosto klíčová a její síť v Praze je na evropské špičce. V Praze patří městská hromadná doprava k těm finančně dostupnějším, a i to je důvodem, proč ji pravidelně využívá nejvíce obyvatel.
Praha je ale také městem automobilů. Na 1000 obyvatel včetně kojenců je zde 700 registrovaných aut. Horší čísla má už jen Varšava. Byť se napříč analýzou ukazuje, že rozdělení na západní a východní Evropu se pomalu stírá, zde to neplatí. Jasně se odlišují města z postkomunistického bloku, kde vlastnictví automobilů nejenže v posledních letech neklesá, ale naopak stále roste. Ve městech severní, západní a jižní Evropy jejich počet zůstává stejný nebo klesá. Hlavní město je navíc zatíženo dalšími přijíždějícímu auty ze Středočeského kraje, kdy 80 % z cest do Prahy je autem.
„Praha může inspirovat ostatní světové metropole nejen svou kvalitní veřejnou dopravou. Hlavní město v posledních letech zažívá doslova investiční boom. Stavíme Metro D, Dvorecký most, nedávno jsme otevřeli Štvanickou lávku, rekonstruujeme Barrandovský a obnovujeme Libeňský most. Už brzo zahájíme rekonstrukci horní části Václavského náměstí včetně výstavby nové tramvajové trati, pracujeme na novém terminálu Smíchov. Díky těmto investicím Praha při dalším srovnávání s evropskými metropolemi dopadne zajisté ještě lépe. Jako primátor jsem v minulém volebním období vyjednal na nové městské projekty miliardy korun z EU, od dopravních staveb po revitalizaci veřejných prostranství. Díky financím z EU stavíme také celou řadu tramvajových tratí, tak abychom je propojili po obvodu města tramvajovým okruhem. Naše ambice tím ale nekončí a jsme připraveni poskytnout oporu státu také ve výstavbě Pražského okruhu a do budoucna i síti vysokorychlostní železnice (tzv. VRT). Věříme, že vydrží také naše shoda se státem na tom, že městský okruh je stavba celostátního významu a na tuto stavbu má přispět stát, protože z vlastních finančních prostředků městský okruh Praha neutáhne,“ říká náměstek pro dopravu Zdeněk Hřib.
Krize bydlení? Ano, ale…
Dostupnost vlastnického bydlení napříč Evropou klesá. Tento trend je nejsilnější v Praze, Barceloně a Amsterdamu, kde obyvatelé za vlastní byt zaplatí více než 12 hrubých ročních platů. Ve většině metropolí situaci vyvažuje nájemní bydlení, u Prahy tomu tak zatím není. Přestože z tohoto srovnání Praha vychází nelichotivě, je třeba zdůraznit, že problém bytové nouze se aktivně řeší.
„Už před časem jsme si vytyčili tři základní pilíře, jak řešit krizi dostupnosti bydlení v Praze. Založili jsme Pražskou developerskou společnost, která již nyní pracuje na výstavbě 8 tisíc bytů v majetku města. Důležitá je také koordinace záměrů v rámci změn Územního plánu – v největších 23 změnách je zhruba 140 000 bytů. A důležitá je také Metodika spoluúčasti investorů na rozvoji hl. m. Prahy, která mimo zajištění pozemků pro veřejnou vybavenost počítá také s předáváním nových bytů do vlastnictví města a městských částí,“ doplňuje Petr Hlaváček, náměstek primátora pro oblast územního a strategického rozvoje.
Podobným problémům jako Praha čelí také Barcelona, kde trh s nájemním bydlením také nenabízí dlouhodobou jistotu. Město proto přišlo s novou strategií, která stojí na zvyšování ochrany nájemníků a zejména na investicích do městského sociálního bydlení. Díky těmto akčním krokům je na tom Barcelona přeci jen o něco lépe a do akutní bytové nouze se tak dostane o 6 ‰ obyvatel méně než v Praze.
Dostupná práce, ovšem za málo peněz
V Praze je dlouhodobě velmi nízká nezaměstnanost. Což je pozitivum při hledání práce, ale do budoucna s tím může být spojeno riziko nedostatku zdrojů a rostoucí potřeba pracovní síly ze zahraničí. Reálné příjmy pracujících jsou v rámci postkomunistických zemích v Praze nejvyšší, avšak v celoevropském kontextu nadále výrazně zaostáváme. Pokud porovnáme příjmy ve vztahu k tomu, co si za ně obyvatelé mohou v dané zemi dovolit pořídit, tak vedou pracující z Kodaně a Mnichova, kteří vydělávají dvakrát více než pracující v Praze. Dokonce i v nedaleké Vídni pracující s průměrným příjmem vydělá téměř o třetinu více než v Praze. Nicméně koupěschopnost obyvatel postupně roste i ve východní Evropě. Česká metropole může hledat inspiraci například v Bukurešti, kde jsou vytvářeny příznivé podmínky pro růst sektorů s vysokou přidanou hodnotou, jako je například IT.
Pražané také v evropském kontextu tráví více času v práci. Oproti evropskému průměru dokonce až o dvě hodiny více.
„Žebříčků nejlépe obyvatelných měst je mnoho, ale často je z nich těžké vyčíst, v čem jsme na tom lépe a v čem Praha zaostává. V rámci analýzy Praha v evropském kontextu porovnáváme českou metropoli s podobně velkými a významnými evropskými městy. Díky spolupráci se zahraničními partnery jsme získali i data neveřejná, a to včetně jejich interpretace v lokálním kontextu. Právě lokální kontext je pro pochopení a výklad sesbíraných dat velice podstatný. I proto máme v plánu data z této analýzy pravidelně aktualizovat, “ uzavírá Ondřej Boháč, ředitel IPR Praha.
Analýzu si můžete prohlédnout ZDE.
Tisková zpráva IPR Praha
