Panelové domy, jeden ze symbolů komunistického režimu, zvolna mizí z měst bývalé Německé demokratické republiky (NDR). Na jejich místě vznikají kancelářské nebo správní budovy, jak je tomu i v případě současné likvidace paneláků nedaleko historické budovy Reichstagu v Berlíně. Vládou financovaný program bourání nepotřebných bytů v panelové zástavbě ale trvá výrazně déle, než se původně plánovalo, a ukončen bude nejdřív na konci příštího roku.
Od roku 2002, kdy se o likvidaci nepotřebného bytového fondu rozhodlo, do konce loňského roku vydala vláda na bourání panelových domů 2,8 miliardy eur (78 miliard korun). Pro letošní rok je vyčleněno dalších 105 milionů eur (tři miliardy korun), o výši podpory na příští rok Spolkový sněm zatím nerozhodl.
Celkem by mělo být strženo téměř půl milionu bytů na území bývalé NDR, pro které už není využití. Za vyprazdňováním panelových domů stojí především stěhování východních Němců do západní části země, kde je více pracovních příležitostí i vyšší mzdy. To se do bytové situace promítá dvojím způsobem: přímo se uvolňují byty, navíc v bývalé NDR klesá porodnost, a proto se poptávka po bydlení neobnovuje s příchodem nové generace.
Podle údajů Spolkového sněmu bylo do konce roku 2007 strženo zhruba 220 000 nevyužívaných bytů a jejich bourání postupně pokračuje. Vzhledem k celkovému počtu bytů a ke klesajícímu objemu prostředků určených pro jejich likvidaci ale není pravděpodobné, že se do konce příštího roku podaří naplnit celkový stanovený cíl.
Na místě zbouraných panelových domů by měly vyrůst především kancelářské a správní budovy. To je i případ domů na nábřeží Sprévy v centru Berlína, které dělníci bourají v těchto dnech. Tři paneláky by měly uvolnit místo pro další rozšíření zázemí Spolkového sněmu. Komplex parlamentních budov by se tak měl protáhnout do zhruba sedmisetmetrové délky.
Panelová zástavba na území bývalé NDR pochází především ze 70. a 80. let minulého století. Zatímco v centrech měst panelové domy obvykle vyplňují mezery v zástavbě způsobené válečným bombardováním, na periferiích často stojí sídliště postavená na zelené louce.
Stavba velkých sídlišť patřila mezi příznačné rysy východoněmeckého bytového programu, podobně jako v dalších zemích socialistického bloku. V roce 1973 vedení NDR slíbilo občanům, že do roku 1990 vybuduje tři milióny bytů. Svého cíle ale nedosáhlo.
zpráva ČTK
