Ocelářská unie zveřejnila data výroby a obchodu s ocelí za rok 2017. V loňském roce české podniky vyrobily 4,5 mil. tun surové oceli, což je o 14 % méně než v předchozím roce. Příčinou poklesu byly plánované rekonstrukce a technologické odstávky v ArcelorMittal Ostrava a Třineckých železárnách. Výkyv v roce 2017 se projevil i na produkci ocelových výrobků.
Z čísel Ocelářské unie jsou vidět rozevírající se nůžky mezi vývozem a dovozem, český vývoz poklesl o 8 % na 4,63 mil. tun, naopak dovoz vzrostl o 9,4 % na 7,24 mil. tun. Ještě patrnější je nárůst dovozu ze zemí mimo EU, kde meziroční změna činila 12 %. „Pozitivně naopak vnímáme nárůst hodnoty českého ocelářského exportu o 6 %, na téměř 100 mld. Kč,“ říká Daniel Urban, ředitel Ocelářské unie.
Globální nadkapacita trvá a stagnuje zahraniční obchod EU
Bohužel se stále nedaří řešit problém globální přebytečné kapacity, jejíž objem Eurofer odhaduje na 600 mil. tun. V roce 2017 se poprvé díky zavedení antidumpingových opatření zastavil prudký nárůst dovozu do EU, a to na rekordní hodnotu téměř 40 mil. tun. Situaci na evropském trhu ale může zhoršit přesměrování oceli z amerického trhu po zavedení ochranářských cel prezidentem Trumpem.
Pozici největšího světového producenta oceli potvrdila Čína (831 mil. tun). Na druhém místě je EU (168 mil. tun), následovaná Japonskem (104 mil. tun) a USA (81 mil. tun). Čína spotřebovala v roce 2017 asi 725 mil. tun, zatímco EU celkem 185 mil. tun.
„Největší hrozbou pro férový globální trh s ocelí je státní politika dotací a daňových úlev či dokonce výstavby nové kapacity od Číny přes Irán až po Indii. Nová kapacita je ale to poslední, co dnes potřebujeme. Čeští výrobci se musí soustředit na výrobky s vyšší přidanou hodnotou. Jinak nemohou dlouhodobě konkurovat zemím, jejichž výrobci nemusí platit náklady spojené s obnovitelnými zdroji a emisními povolenkami,“ dodává k vývoji obchodní bilance Dmitrij Ščuka, generální ředitel Vítkovice Steel.
tisková zpráva
Nejnovější komentáře