Více než 110 metrů dlouhý razicí štít, který do 22 měsíců vyhloubí nejdelší železniční tunel v ČR za téměř dvě miliardy korun, pokřtili stavbaři u východního portálu mezi Kyšicemi a Dýšinou za Plzní. Podle staré tradice byla do portálu uložena soška svaté Barbory, patronky horníků.
Speciální štít TBM S-799 za stovky miliónů korun, který pro firmu Metrostav vyráběla na míru sedm měsíců německá firma Herrenknecht, vyrazí pod vrchy Homolka a Chlum dva tunelové tubusy o délce 4,15 kilometru. Budou součástí nově budovaného dvojkolejného úseku III. koridoru z Rokycan do Plzně, který přijde na 3,9 miliardy Kč a jezdit se po něm začne v roce 2017. Vinou archeologických průzkumů začala stavba loni v listopadu s ročním zpožděním. Etapa Rokycany–Plzeň zkrátí trať z 20 kilometrů na 14, tedy z 20 na 11 minut. Po dokončení modernizace celé tratě se má cesta z Prahy do Plzně zkrátit na polovinu, tedy na méně než hodinu. Úseky z Prahy do Berouna se teprve připravují.
Dosud nejdelší železniční tunel v ČR je Březenský u Chomutova, který měří 1758 metrů, o 11 metrů kratší tubus je na Špičáku u Železné Rudy.
Podle Štefana Ivora, vedoucího ražby, která začne 31. ledna, má stroj vyrubat asi 600 000 metrů krychlových zeminy. Má průměr řezné hlavy téměř deset metrů a váží 1800 tun. Ve všech směnách bude pracovat 100 dělníků a 24 techniků. Průměrný denní výkon bude 15 metrů. Stroj, který nejprve vyrazí jižní tunel a pak z opačné severní, zakládá definitivní ostění, jehož vnitřní průměr bude 8,7 metru. Stejná zařízení využívali v pražském metru, průměry hlavy měly šest metrů. Dvě třetiny tunelu bude stroj razit v břidlicích, zbytek pod Chlumem v tvrdším magmatickém spilitu.
Razicí štít nese jméno Viktorie. „Označení bylo zvoleno s ohledem na plzeňský region. Především ale jeho český význam vítězství symbolizuje, že se po letech plánování, příprav a překonávání obtíží podařilo uvést stavbu do života,“ řekl mluvčí Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) Jakub Ptačinský. Viktorie je mladší sestrou Tondy a Adély, štítů, které razily pokračování trasy A pražského metra. Tunelářská technologie TBM je jedna z nejmodernějších, rychlá a bezpečná. Ve světě se používá na stavby asi 80 procent tunelů.
Obří vrtací stroj se do konce roku vynoří na poli pod vrchem Chlum na okraji plzeňské části Doubravka, kde mají na jaře archeologové začít s průzkumem u budoucího západního portálu.
Lidé si mohou stroj prohlédnout tuto sobotu od 10 do 15 hod. Autobus je bude vozit kyvadlově od areálu I.P.P.E. Dýšina, kde je informační centrum k průběhu stavby.
Trať Plzeň–Rokycany bude součástí páteřní transevropské dopravní sítě a vnitrostátního železničního koridoru, který vede z Prahy přes Plzeň a Cheb až na státní hranici s Německem.
zpráva ČTK
